Před nedávnou dobou se turecké Ministerstvo zdravotnictví snažilo udivovat svět tím, jak skvěle klesá počet nově nakažených. To se ale zadrhlo, tento týden spíš počty opět stoupají. Doteď se marně čeká na týdenní hlášení za jednotlivé provincie za období 5. až 11. června. Dnes je 17. června a končí další týdenní cyklus. Takové zpoždění tu ještě nebylo. Navíc zmizela barevná mapa, která byla tak často přebíraná sdělovacími prostředky.
Nově vytvořená kouřová clona se nazývá očkování BioNTechem. Zdravotnický personál úpí v nekonečných směnách do půlnoci a snaží se dohnat velkou očkovací ztrátu Turecka. Ministr zdravotnictví Koca denně udivuje množstvím očkovaných lidí za 24 hodin. V úterý to bylo 1,24 milionu lidí (psali jsme i sporovnáním s jinými), včera dokonce 1,41 milionu (přesně 1 416 795 lidí). To vypadá jako ohromné číslo, ovšem Turecko má pomalu 84 milionu obyvatel. K tomu se musí přičíst také cizinci s trvalým pobytem a zdravotním pojištěním, kteří do očkovacího schématu také spadají. Akční hlášení na účtech ministra například ukázalo (pro včerejšek) miliontého šťastného příjemce vakcíny.
O den předtím zase zveřejnil snímek unavené zdravotnice, která ten den naočkovala 224 lidí. Poněkud nehonestující bylo, že nepoužil její titul (doktorka či zdravotní sestra), ale dívka. Informaci prostě převzal z Twitter účtu zdravotní sestry Sabire Elen (dívkou titulovala sama sebe, což je v pořádku), ale již se neobtěžovali správci účtu pana ministra zjistit kdo že to je (jeden klik). Bez ohledu na tento přístup je pravdou, že vypětí zdravotnického personálu po celou dobu pandemie je enormní a ne vždy doceněné jak zdravotnickým systémem, tak veřejností.
![]() |
zdravotní sestra Sabire Elen |
Strategie je navíc chytrá, protože vzbuzuje pocit, že to Turecko zvládá skvěle. Odvádí se tak pozornost od faktu, že se začalo s očkováním až tento rok sice s mohutným začátkem, ale poté se očkovací stroj zadrhnul.
Celá strategie je založena na tom, že není možné na téma COVID-19 věnovat tak velký rozsah jak v tištěných médiích, tak webech, tak televizním zpravodajství. Stejné je to s personálním obsazením. A tak pokud příslušní pracovníci tisku dostanou zajímavou informaci, tak mají o čem psát, takže si nemusejí všimnout, že jinde informace najednou chybí.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat