Čtvrtá vlna z první poloviny srpna se nečekaně a zarazila stejně prudce, jak prudce se rozběhla. V následných týdnech po poklesu začala čísla stoupat, nyní jsme nad špičkou čtvrté vlny. Mapa Turecka ale na procentu případů ukazuje řadu zajímavých souvislostí. Do situace nečekaně zasáhla i Velká Británie.
Začněme nejnovější mapou Turecka podle provincií. Připomínám, že jde o report za období od 4. do 10. září, tedy deset dnů starý. Při zhruba týdenní inkubační době jde o poměrně neaktuální informace, nyní může být situace v řadě provincií výrazně horší (viz jiné zdroje).
Měřítko Žít İstanbul: počet nově pozitivních na 100.000 za 7 dní pro danou provincii je následující:
- 0 až 19,9 případů: MODRÁ
- 20 až 49,9 případů: ŽLUTÁ
- 50 až 99,9 případů: ORANŽOVÁ
- 100 až 199 případů: ČERVENÁ
- 200 až 399 případů: FIALOVÁ
- 400 až 799 případů: ČERNÁ
- 800 a více případů: BÍLÁ
Oficiální měřítko: počet nově pozitivních na 100.000 za 7 dní pro danou provincii je následující:
- 0 až 19,9 případů: MODRÁ
- 20 až 49,9 případů: ŽLUTÁ
- 50 až 99,9 případů: ORANŽOVÁ
- 100 a více případů: ČERVENÁ
Oficiální mapa s tímto barevných rozložením před delší dobou zmizela.
Nejhorší situace je v "černých" provinciích, tedy s 400 až 800 případů (dvě jsou izolované, další tři tvoří skupinu).
Ve fialové kategorii 200 až 400 případů je většina Turecka (37 z 81 provincií). Tam spadá velká jednolitá oblast včetně Ankary.
Zajímavé je, že červená oblast (tedy 100 až 200 případů) téměř zmizela, tvoří izolované oblasti (až na severovýchod země). Provincie jsou na tom buď lépe, nebo hůře. Sem ale také patří Istanbul.
Oranžové provincie (50 až 100 případů) jsou často spojeny do skupin či pásů. Typicky jde o západ až jihozápad země.
Žluté provincie jsou již řadu týdnů stejné, tedy pás turistického průmyslu od Izmiru po Antalyi.
Tu je osm po sobě jdoucích map jednotlivých provincií, kdy je dobře vidět start a průběh čtvrté (letní) vlny COVID-19 v Turecku. Zajímavé je vidět, že turistická oblast od Izmiru po Antalyi byla téměř neustále ve žluté (20 až 50) s chvilkovým výkyvem do oranžové (50 až 100).
Tato mapa znázorňuje mezitýdenní rozdíl posledně zveřejněných informací. Zde je vidět, že nejvíce přibývá případů ve skupině provincií na severu Turecka (Kastamonu, Cankiri, Karabük), dále ve dvojici Amasya + Tokat, nebo v pásu na východě země (Adiyaman, Malatya, Erzincan). Mírný vzestup je na velkém území od Istanbulu včetně přes Ankaru až na východ země.
Naopak mezitýdenní pokles je vidět na jihozápadě, jihu a na východě a jihovýchodě Turecka.
Tu jsou čtyři po sobě následující mezitýdenní porovnání.
Zde je potvrzení "účasti" jednotlivých provincií. Dva poslední týdny jsou relativně stabilní, i když čísla jsou vysoká.
Poslední reportovaný týden má obdobně nárůstů jako úbytků.
Od první části čtvrté vlny na konci července se maximální počty případů snižují. Počet provincií pod 100 případů zůstává konstantní již tři týdny po sobě. Ovšem dva poslední týdny (tedy první dva týdny v září) se výrazně zvýšil počet fialových provincií. To se stalo jednoduše - řada červených provincií se zhoršila.
Na poslední chvíli také překvapivě turecké Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo i statistiku nemocných.
Celoturecká čísla
Turecko vedle týdenních (a zpožděných) čísel uveřejňuje denně situaci za posledních 24 hodin, ale za celou zemi. To je tedy daleko aktuálnější a napovídá jak bude vypadat následné hlášení za jednotlivé provincie.
 |
| jarní třetí (vlevo) a letní čtvrtá vlna COVID-19 v Turecku (po týdnech) |
Podle nejnovějších informací končících včera (neděle 19.9.) se právě poslední týden 13-20.9. výrazně zhoršil oproti týdnu přechozímu. Překonal nejvyšší čísla z 31. týdne, tedy špičce čtrté vlny na konci července.
"Do háje s vašimi články, tady v Turecku to NIKDO neřeší"
Takové a další reakce si lze přečíst pod předchozími články. Píší to typicky dovolenkáři, kteří navštěvují rezorty v turistických oblastech.
Digitální hodnocení (a manipulace čtenáři) typu všichni - nikdo jsme už popisovali dříve.
Turistické oblasti jsou speciální a nelze je vnímat jako Turecko. Je to oblast turistického průmyslu, kdy je turismu podmíněno skoro vše. Turisté se tak ocitají v oblasti na půl cesty mezi jejich domovinou a Tureckem. Rezorty jsou vlastně také formou izolace, a to před Tureckem jako takovým. Realita v rezortech a turistické oblasti na jedné straně a zbytkem Turecka na druhé straně, to jsou často dva neslučitelné a velmi rozdílné světy.
Za další turista je zákazníkem, kterému jsou jak místní problémy a situace cizí, navíc se zákazníkem se o některých věcech prostě nebaví. Turista si má odnést příjemné pocity.
Když to vezmeme kolem a kolem, tak právě v turistické oblasti to opravdu neřeší. Už neřeší. Problém už vyřešili. Nechali se naočkovat.
Turistická oblast je specifická i tím, že tam pracují nejen místní (tedy žijící v daném regionu), ale také ze vzdálenějších oblastí Turecka (často z východu a jihovýchodu).
Jak lze interpretovat aktuální data z Turecka?
Jistý Hérakleitos z Efesu (na východ od Izmiru v Turecku) v knize "Délský potápěč k Hérakleitově řeči" napsal "Nevstoupíš dvakrát do téže řeky". Předchozí vlny COVIDu vytvořily spoustu vážně nemocných i zemřelých, takže v řadě států kolabovaly přeplněné nemocnice a někde následně i márnice. To bylo v situaci, kdy se většina lidí s virem setkala poprvé, či jen málo.
Nyní v září 2021 je situace daleko jiná. Velké množství lidí již nemocí prošlo, velké množství lidí absolvovalo vakcinaci. Řada organizací provádí nadstandardní hygienické kroky (viz denní hloubkové čištění vagonů i stanic metra v Istanbulu, iontové či ultrafialové čištění vzduchu a prostor apod.).
 |
| očkování v Turecku: stav z neděle 19. září 2021 |
Je také období návratu lidí z dovolených, od 6. září také návrat dětí a mládeže do škol. V řadě regionů se také zhoršuje počasí, takže přichází vlna akutně respiračních onemocnění.
Jaký vliv mají tato fakta na současné vlny? Ty se rozbíhají, rostou třeba i velmi rychle (rychleji než předtím kvůli vyšší infekčnosti nových variant COVIDu), ovšem překvapivě je tento rozběh rychle zastaven neviditelnou stěnou. Tou stěnou je souhrn všeho předchozího s očkováním v čele.
Proč ale nyní opět čísla v Turecku stoupají? A proč teď?
Vzhledem ke zhruba týdenní inkubační době se musíme vrátit o týden zpět. Co se změnilo? Velmi mnoho, protože 6. září začala školní docházka. Děti a mládež pod 15 let ještě nemůže být v Turecku očkována, takže se lze opřít pouze o jejich imunitní systém a o hygienická opatření. Jen krátce probleskla zpráva o posunu očkovací hranice na 12 let, velmi rychle ale zmizela, takže platí stále hranice 15 let.
Bude Turecko přijímat opatření?
Nejdříve si osvěžme paměť. Oněmi opatřeními může být částečný či úplný zákaz vycházení, zavírání obchodních domů, práce i škola z domova a podobně. Turecko ale opakovaně prohlašuje, že taková opatření se již nezavedou. Proto se také po roce a půl otevřely všechny ročníky škol.
Opatření měla řadu vysvětlení. To, na které se poslední dobou zapomíná, je prostý fakt, že šlo o to nedovolit přetížení až kolaps zdravotnického systému. Technicky a vlastně i cynicky řečeno vlastně nejde o to, aby občané COVID nedostali. Šlo o to, aby neonemocněli všichni najednou, ale postupně, aby pro těžší průběh nemoci bylo dostatek nemocnic, lůžek, plicních ventilátorů a další potřebné techniky, zdravotních sester a lékařů (a pokud možno bez mimořádných služeb).
Právě protože je řada lidí očkována a/nebo si v nedávné době nemocí prošla, příval těžce nemocných nemusí být takový, aby se nedal stávajícími možnostmi zvládnout. Lze předpokládat, že právě to jsou důvody současné strategie Turecka (a řady dalších zemí).
Překvapivé uvolnění ze strany Velké Británie
Čísla stoupají, dalo by se očekávat, že Turecko bude pro řadu zemí v rámci cestování v nejhorší kategorii. Přístup Evropské unie včetně České republiky tomu odpovídá.
Do toho ale přišla zpráva, že Velká Británie přesouvá Turecko z červené kategorie (viz Reuters), takže již není nutné pro příchozí z Turecka projít karanténou. To znamená, že pro tohoto bývalého člena Evropské unie již nepředstavuje Turecko takové nebezpečí, přestože tu kulminuje čtvrtá vlna. Proč?
Existuje řada čísel, na základě kterých se provádají rozhodnutí. Je to počet nakažených, je to počet vážných případů, je to počet zemřelých (resp. procenta vztažená k počtu obyvatel státu, či dané oblasti). Velká Británie ale na to zjevně nereaguje. Je potom (snad) jediný údaj, který také stoupá, ale je pozitivní. Je to procento proočkovanosti populace. Turecko totiž již ve všech provinciích má minimálně 65 % dospělých proočkovaných (což není celé obyvatelstvo). Právě turistická letoviska na jihozápadě Turecka mají proočkovanost v rozpětí 88 a 94 %, tedy u dospělých (provincie Muğla dokonce 94,3 %). Jsou to právě ty provincie, kde je nejméně nakažených.
A tak je to u epidemií se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat