Jak Stalin nezískal kontrolu nad úžinami a Istanbulem

Právě dnes je výročí odeslání telegramu, který definitivně Stalinovi zabránil v kontrole Bosporu a Dardanel, tedy území cizího státu, nezávislého Turecka. Když se navíc řekne kontrola Bosporu, rozumí se kontrola nad Istanbulem, což v minulosti znamenalo kontrolu nad hlavním městem Osmanské říše, tedy potažmo i nad ní.

Rusko se snažilo dlouhou dobu získat kontrolu nad Bosporem, snaha je známa po staletí. V 70. letech. 19. století chtělo (tehdy ještě carské) Rusko získat Bospor a Dardanely pod záminkou ochrany křesťanů.

MIMOCHODEM: také dnes 22. února je Evropský den obětí trestných činů

24. až 25. července 1914 Rusko mobilizovalo a eskalovalo krizi, vedoucí k první světové válce. Ruský ministr zahraničí Sergej Sazonov se domníval, že válka je nevyhnutelná. V pozadí byly také ruské obavy o budoucnost tureckých úžin, "kde by ruská kontrola Balkánu postavila Petrohrad do mnohem lepší pozice, aby zabránil nežádoucím vpádům na Bospor."

Následné kroky již neprovádí carské Rusko, nýbrž totalitní Sovětský svaz coby nástupnický stát.

Josif Vissarionovič Džugašvili, Stalin

MIMOCHODEM: pod pojmem černomořské úžiny se myslí Bospor a Dardanely.

Turecko bylo po dobu druhé světové války neutrální, jen formálně vyhlásilo 23. února 1945 Německu válku, ale do samotných bojů se nezapojilo. I přestože diplomaticky stálo Turecko a Sovětský svaz na stejné straně (tedy bojovníků proti státům Osy Berlín–Řím–Tokio), Stalin od Turecka chtěl řadu ústupků, dokonce měl územní nároky. Požadoval, aby Turecko odstoupilo část území a poskytlo mu základny, aby mohl mohl Sovětský svaz kontrolovat úžiny mezi Středozemním mořem (potažmo Egejským mořem) a Černým mořem.

POZNÁMKA: Na konci a po skončení obrovských válečných konfliktů je pozornost tisku, politiků i veřejnosti natolik roztříštěna, otupěna a unavena, že se v nastalém mocenském i kontrolním vakuu obvykle následuje menší vlna dalšího násilí a bezpráví. Rusko i Sovětský svaz dovedlo dočasnou slepotu světa dobře využívat. Například slavnostní otevření letních olympijských her v čínském Pekingu 8. 8. 2008 dobře zastínilo ruský vojenský útok na Gruzii v noci na 8. srpna (zhruba ve stejné chvíli, kdy bylo slavnostní zahájení her). A právě v noci na dnešek (22. 2. 2022), právě po ukončení dalších olympijských her (a opět v Pekingu), se Rusko pustilo do obsazování (teady pardon, mírové mise) východní části Ukrajiny (s průhlednou záminkou ochránit Ruskem právě uznané státní útvary Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku).

Další článek o Bosporu: Odvěký spor o Bospor

Západní svět velmi rychle vystřízlivěl a pochopil, že hitlerovské Německo sice bylo poraženo, ale vznikl obří nepřítel v podobě Stalinova Sovětského svazu. Základem byl chargé d´affairs velvyslanectví USA v Moskvě George F. Kennan a jeho "dlouhý telegram" poslaný 22. února 1946. Ten definoval kroky, uplatňované po řadu let studené války.

MIMOCHODEM: Jak je možné, že i bez internetu a satelitů znal George Frost Kennan tak dobře Sovětský svaz, ten skutečný, oproštěný propagandy? Byl to politik a rusista, dokonce ve 30. letech jeden ze tří největších odborníků na Sovětský svaz. Také se pustil do podrobné analýzy Stalinských čistek. Působil tam, kde se vzápětí psaly dějiny, ať ve 20. letech v Německu, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, poté v Moskvě, od září 1938 v Československu, takže v rychlém sledu zažil Mnichov a okamžité následky, sudetskou krizi, vznik Slovenského státu a přetvoření zbytku Československa v německý protektorát Böhmen und Mähren. Byl také v čele americké mise v Moskvě od května 1944 do dubna 1946.

Telegram vlastně odstartoval studenou válku. Na jeho základě americký prezident přednesl projev, kterému se dnes říká Trumanova doktrína. Vliv měl také projev britského premiéra Churchilla ve Fultonu 5. března 1946.

MIMOCHODEM: právě rok 1946 znamenal pro Řecko začátek komunistického puče a vznik občanské války. Churchill se dohodl se Stalinem (či spíš dohodl Stalinovi, řečeno terminologií Šimka a Grossmanna), aby dal od řeckých komunistů ruce pryč. Proto v Řecku nezvítězila komunistická strana a Řecko se nestalo součástí východního, ale západního bloku.

Stalin se nechtěl zastavit jen nad otázkou úžin a chtěl pod svůj vliv zařadit celé Turecko, protože Řecko spadalo pod vliv Velké Británie. Truman dobře odhadl snahu zneužít skrytý konflikt mezi Řeckem a Tureckem pro boj mezi právě vznikajícím východním a západním blokem, takže se ze strany USA podpořily oba státy. To také stálo za myšlenkou oba co nejrychleji zařadit do NATO (psali jsme).

MIMOCHODEM: Turecko (resp. přímo Istanbul) se stal součástí mocenského souboje uvnitř Sovětského svazu. Lev Davidovič Trockij se natolik rozkmotřil se Stalinem, že musel Sovětský svaz opustit, a tak se se souhlasem Atatürka usadil v Istanbulu, na ostrově Büyükada ("velký ostrov", součást Princových ostrovů). Lenin mu chtěl natlouci do hlavy srp a kladivo natolik vehementně, že jeho přání splnil Ramón Mercader (asi nesehnal srp, tak použil horolezecký cepín, což je vlastně kombinace srpu i kladiva). Román 1984 Georga Orwella byl evidentně napsán na motivy života Trockého (postava Emanuela Goldsteina).

V průběhu boje Stalina o Turecko obrátil svou pozornost také na sousední stát, Sýrii. Z ní stáhla v dubnu 1946 svá vojska Francie, takže se Sovětský svaz hned chopil příležitosti a začal budovat vztahy s vizí do budoucna tuto zemi ovládnout. Přesněji řečeno Sovětský svaz nejdřív podepsal se Sýrii tajnou smlouvu (1. února), aby 15. února v Radě bezpečnosti OSN 15. února 1946, v němž vyzval k odsunu britských a francouzských vojsk ze země (což se stalo). Sovětský svaz se snažil obecně přetvořit Blízký východ ve svou zónu, proto také nařídil Československu vyzbrojit vznikající Izrael s myšlenkou, že se z vděčnosti připojí k východnímu bloku. Izrael se stejně jako předtím Turecko ale připojilo k západním státům.

MIMOCHODEM: úžiny Bospor a Dardanely jsou jediným místem, kudy se mohou dostat lodě do Černého moře a do Ruska (a další státy na pobřeží Černého moře, tedy Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Gruzie, nepřímo také vnitrozemské státy díky splavnému Dunaji, takže také Slovensko či Rakousko).

Přelom 60. a 70. let znamenal dva převraty v Sýrii (1966 a 1970), přičemž ten druhý zapříčinil vznik Asadovské dynastie v zemi, když se do čela země postavil Háfiz al-Asad (současný syrský prezident Bašár al-Asad je jeho syn; dokonce se musela měnit syrská ústava, aby se teprve 34letý Bašár mohl stát hlavou státu). Roku 1971 sepsal Sovětský svaz a Sýrie smlouvu o sovětském využití vojenské námořní základny Tartus, kterou Rusko používá dodnes a bere ji jako svou klíčovou základnu pro Středozemní moře. Také proto je Rusko tak aktivní v otázce současné Sýrie a syrské občanské války.

MIMOCHODEM: Ukrajina má také na Stalina "pěkné" vzpomínky. Nešlo jen o tzv. stalinské čistky (hlavně v 2. polovině 30. let) s miliony mrtvých, ale také o hladomor v 30. letech vyvolaný na území dnešní Ukrajiny (také miliony mrtvých).

Jak vidím, komunističtí vůdci rádi zapomínali svá původní příjmení a začali si říkat jinak. Podívej se na Stalina třeba.
Aha, Josif Vissarionovič Džugašvili, pravda. A co vlastně znamená to Stalin?
No staľ je rusky ocel, ocelový muž by se mohlo říct человек из стали [čelavjek iz stali], takže se z něj stal Stalin, chlap z ocele. Jinak Человек из стали neboli Muž z oceli je film z roku 2013 na motivy Supermana.
No, taky pěkně. To by byla dobrá parodie to natočit s tím, že hlavním hrdinou by byl létající Stalin. No brr.
Nene, nebrat. Takže Džugašvili byla Stalin. A čí byl potom Vladimir Iljič Uljanov?
Kdo? No Lenin.
Jak jsi řekl - byl Lenin. Jen nevím kdo byla ta Lena, které soudruh Uljanov patřil.
No údajně je to podle velké řeky na Sibiři, která se jmenuje Lena.
Kdo ví která Lena mu natolik zlomila srdce. Třeba to chtěl své manželce Naděždě Krupské pořád připomínat.

A tak je to ohledně Ruska se vším.

Patrik Veselík