Nějak nápadně často se v posledních letech začínají objevovat titulky o turecké liře, kde se použije slova jako rekord, propad či tak nějak podobně. Jinak tomu není ani nyní. Americký dolar a švýcarský frank "políbily" hranici 18 resp. 19 TL , britská libra překročila 22 TL.
Aktuální kursy z 2. srpna 2022 jsou následující:
- 1 GBP = 22,02 TL (britská libra)
- 1 CHF = 18,93 TL (švýcarský frank)
- 1 EUR = 18,44 TL (euro)
- 1 USD = 17,96 TL (americký dolar)
- 1 CAD = 14 TL (kanadský dolar)
- 1 AUD = 12,60 TL (australský dolar)
- 1 PLN = 3,88 TL (polský zlotý; doposud nejnižší hodnota je 4,04 z 20.12.2021)
- 1 BRL = 3,43 TL (brazilský real)
- 1 DKK = 2,46 TL (dánská koruna)
- 1 NOK = 1,84 TL (norská koruna)
- 1 SEK = 1,76 TL (švédská koruna)
- 1 TRY = 2,01 THB (thajský baht)
- 1 TRY = 1,33 CZK = Kč (doposud nejnižší hodnota byla 20. prosince 2021)
Propad není skokový, ale spíš plynule drobným přískokem vpřed. Na téma turecké měny a ekonomiky jsme v poslední době psali:
[2022-06-28] Turecko údajně připravuje novou bankovku a minci, což přináší řadu otázek
[2022-07-01] Smršť nových cen mění Turecko ve Zdražistán
[2022-07-01] Limit plateb bezdotykovými kartami se zvýšil na 750 TL
[2022-07-11] Turecká inflace 2. nejhorší na světě
MIMOCHODEM: Dnes 2. srpna je to přesně 130 let, co se v Rakousko-Uhersku (tedy včetně dnešního Česka a Slovenska) začala namísto dosavadních zlatých (zlatek) používat koruny. Při kursu 1:2 to znamenalo, že za 5 zlatých se dostalo 10 korun, proto se desetikoruně začalo říkat "pětka". Ačkoli se předchozí měna jmenovala "zlatý", byla založena na stříbře. Až koruna se vázala ke zlatu.
Zatímco měny mimo Evropu zaznamenaly dosavadní rekord, evropské měny včetně eura, české koruny či dokonce britské libry rekord z 20. prosince 2021 ještě nedorovnaly. Důvodem je, že ruská agrese vůči Ukrajině sráží hodnotu kontinenálních měn.
MIMOCHODEM: Je zvykem, že několik dnů před koncem měsíce se turecké liře začne dařit dobře a začne posilovat (obvykle 25. až 28. den v měsíci). Tento měsíc se ale tento výkyv nekoná, lira rychle a plynuje oslabuje. Proč by to někdo dělal? Třeba kvůli těm statistikám, které berou kurs k prvnímu dni v měsíci.
Před krátkou dobou se tureckými médii rozmohla zpráva, že podle francouzské Societe General bude na konci kalendářního roku jeden USD za 22 lir. Sice nebylo možno najít původní zprávu ani na webu ani na sociálních médiích banky, ale informace vypadá bohužel příliš reálně.
POZNÁMKA: Bohužel každá z jmenovaných měn má svou rekordní hodnotu. Proto jsem se rozhodl text článku zkrátit skro na polovinu jen tím, že jsem odstranil všechna slova "rekordní".
"Co to plácá, když za rohem ve směnárně je cena jiná?"
Spoustu takových reakcí lze najít pod články o turecké liře. Méně zkušeným tedy napovězme. Kurs se obvykle uvádí na takzvaný střed. Jsou totiž dva úhly pohledu: nákup a prodej. A logicky obě mají zcela protichůdné požadavky (chci nakoupit co nejlevněji, ale prodat co nejdráž). Často to vypadá v praxi tak, že kdo přijede do Turecka, chce liru koupit. Když poté odjíždí, tak zase chce neupotřebenou liru prodat. Byť jediná osoba tedy využije obě strany. Banky tedy uvádějí střed (tedy mezi cenou nákupu a prodeje). Proto ani při prodeji, ani při nákupu se onen uváděný střed nikde neuvidí. Prostě když budeme měnu kupovat, je cena vyšší, než když ji budou kupovat zpět. Ve všech těchto případech hovoříme o valutách, protože jde o reálné peníze "v ruce". Pokud jde o bezhotovostní platby či převody peněz mezi účty, potom se hovoří o devizách.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat