Turecko jednou za čas oznamuje, že největší a hlavní město své země propojí přímým vlakovým spojem se super vysokou rychlostí. Naposledy se jednalo o řešení s rychlostí 400 km/h (psali jsme). Z nereálné rychlosti se nyní stalo 350 km/h, přičemž plán dostal pevnější obrysy i jméno.
Vysokorychlostní železnice se v Turecku označují YHT při rychlostech až 250 / 300 km/h. Nová trasa pro rychlost až 350 km/h má označení SHT (Süper Hızlı Tren, super rychlý vlak).
Stávající spoj z Istanbulu do Ankary je výrazně delší, než by vzhledem k lokaci obou měst měl být. Viníkem je Eskišehir, kvůli kterému dělá železniční trasa velkou okliku. Nově plánované spojení má být jednak přímé, jednak rychlejší. Novinka má jednu cestu zkrátit z 4,5 hodiny na 1,5 hodiny (přesněji řečeno 1 hodinu 29 minut). To při cestě tam a zpět v jediný den činí 9 hodin versus 3 hodiny (tedy pouze jízda vlakem). To je rozdíl, mění podmínky cestování. Není sporu o tom, že toto spojení je velmi potřebné.
80 nebo 89 minut?
Sám ministr dopravy uvádí v tisku či na svých materiálech jednou jízdní dobu z Istanbulu do Ankary 80 minut, jindy 89 minut. Jindy jednoznačně uvádí, že Uvádí se, že z Kadıköy v Istanbulu do Kızılay v Ankaře bude jízda trvat 80 minut.
Lze předpokládat, že realita bude 89 minut s tím, že se pro materiály zaokrouhluje dolů (číslo 80 vypadá lépe než 89 nebo dokonce 90 minut). To bohužel nevzbuzuje příliš velkou důvěryhodnost, když se mění klíčové technické údaje tak, aby se to líbilo víc.
MIMOCHODEM: Z Istanbulu do Ankary je jen o trochu kratší vzdálenost, než z Prahy do bavorského Mnichova. Podle tureckého ministra dopravy projede trasu SHT za 1,5 hodiny. Německo / Bavorsko a Česko má v plánu do roku 2025 zrychlit vlakové spojení z Mnichova do Prahy tak, aby danou vzdálenost ujel jen za 4:15.
Kudy vede trasa stávajícího YHT?
Jak již bylo řečeno, cesta není přímá, ale vede přes Eskišehir. Zde je mapa pro lepší znázornění.
Některá česká média informovala o tom, že se stávající trať z Istanbulu do Ankary zrychlí. Naopak, ta se ponechá ve stávající podobě, ale postaví se trasa jiná, přímější.
400 nebo 350 km/h?
Současná vláda představila v srpnu 2022 vizi U2053 na 30 let dopředu, viz PDF. Zde Ministerstvo dopravy a infrastruktury nastínilo vývoj Turecka podle svých představ, kde se poprvé objevuje rychlost 400 km/h. Ještě letos coby oficiální součást předvolební kampaně strany AKP současného prezidenta Erdoğana je kampaň "Turecké století" (viz PDF) z letošní zimy, kde se stále ještě rychlost 400 km/h uvádí.
Ovšem žádný z potenciálních partnerů Turecka tak rychlé vlaky nedělá, maximální rychlost je 350 km/h. Pouze Rusko 16. března 2010 oznámilo, že plánuje propojit Moskvu a Petrohrad rychlovlakem s maximální rychlostí právě 400 km/h. Uplynulo 13 let, Rusko má jiné zájmy i jiné problémy (pokud se tak dá říci), takže nemůže pomoci ani sobě, natož případné vlaky exportovat.
Rozdíl mezi 350 a 400 km/h se zdá jako drobný, ovšem vzhledem k technickým problémům v těchto rychlostech nejde o maličkost. Proto se do této rychlosti zatím žádná evropská firma ani železniční společnost nepustily, dosáhly maximální rychlosti 300 / 320 s výhledem na 350 km/h (pouze Velká Británie plánuje po roce 2030 mít několik tras s rychlostí až 360 km/h, stejně tak nový severovýchodní koridor v USA). Do vyšších rychlostí se již klasické vlaky a železnice nepouštějí, tam již nastupuje magnetická levitace, vlaky Maglev (viz Čína nebo Japonsko).
Jižní Korea má ambice pro vlaky dosahující 400 km/h (dokonce až 430). Proto vytvořila projekt vlaku HEMU-430X, kde číslo značí maximální rychlost a písmeno X experimentální. Ovšem realita vzletná křídla sestříhla, takže se do komerčního provozu dostal pod názvy EMU-260 nebo EMU-320. Čísla napovídají, že vlaky dosahují až 260 či 320 km/h. Je tedy otázkou zda se při standardních dvou kolejnicích Jižní Korea do boje s rychlostí 400 km/h pustí, nebo zda zvojí jiné technické řešení.
Proč rychlovlak z Istanbulu do Ankary (a zpět/obráceně)?
Spoj má vyřešit klíčový problém jednodenních cest. Stávající spoj je pomalý a dlouhý, takže není reálné se dostat ranním spojem do Ankary, vyřídit potřebné a týž den se vrátit zpět. Letecké spojení je sice rychlejší, ale při ztrátě času na letišti i na cestě z města na letiště se výhoda leteckého spojení vytrácí (o environmentálním úhlu pohledu ani nemluvě).
MIMOCHODEM: Počáteční stanice SHT je nedaleko nově otevřeného istanbulského finančního centra (psali jsme). Je tedy snadnější se z něj dopravit na stanici YHT / SHT než na nejbližší letiště Sabihy Gökčen (o Letišti Istanbul na evropské straně ani nemluvě).
Jen v Istanbulu je 16 milionů obyvatel (oficiálně, tedy jako Česko a Slovensko dohromady; neoficiálně se hovoří dokonce o 25 milionech, tedy jako Česko, Slovensko a Maďarsko nebo Rakousko, dle vkusu). Ankara má 5,8 milionu lidí (tedy více než Slovensko).
Proč se opět objevuje téma plánu?
Již v srpnu 2022 se objevila informace o tomto vysokorychlostním spojení včetně trasy a maximální rychlosti. Na den měsíc před volbami (tedy 14. dubna) se objevila informace znovu. Jediné, co bylo jinak, byla realističtější maximální rychlost. Ještě realističtější je termín parlamentních a prezidentských voleb.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat