Přeskočit na hlavní obsah

Turecko chystá železnici s rychlostí 400 km/h

Turecko provozuje síť vysokorychlostní železnice YHT propojující stále větší množství velkoměst s vidinou propojení přes Bulharsko do Evropy. Připravuje se ale ještě rychlejší varianta propojující největší a hlavní město, tedy Ankaru a Istanbul.

Mezi Ankarou a Istanbulem YHT již existuje s tím, že pro cestující z první do poslední zastávky má některé nevýhody:

  • ačkoli jiné YHT spoje mají maximální rychlost až 300 km/h, zde je pouze 250 km/h
  • má řadu zastávek, což snižuje průměrnou rychlost
  • maximální rychlosti 250 km/h se blíží jen v 190km úseku Eskişehir – Polatlı (celkově 624 km)
  • nejede přímo (či alespoň zhruba), ale dělá slušnou zajížďku přes město Eskišehir

Celou trasu 624 km vlak projede za necelých 5 hodin.

MIMOCHODEM: Na trasu z Ankary do Istanbul jsou nasazeny (dnes již) starší modely CAF Cepia HT65000 s maximální rychlostí 250 km/h. Rychlejší variantou vlaku Siemens Velaro HT80000 schopnou rychlosti až 300 km/h jsou vybaveny YHT trasy Ankara – Konya nebo Ankara – Sivas.


vlak TCDD HT65000 pro trasu Ankara – Istanbul


Jak lze podle prvotních infromací vyvodit, že nové spojení má řešit všechny tyto problémy. Zatímco začátek a konec trasy zůstane beze změny, mezi městy Sincan a Köseköy se má vybudovat 262 km dlouhá a v porovnání se současnou verzí přímá železnice umožňující jet rychlostí až 400 km/h. Jestli trasa povede v daném úseku bez mezistanice, nebo jestli povede přes Düzce a Bolu, to není známo.

To by mohlo zvýšit šance železnice oproti letecké dopravě či oproti individuální automobilové dopravě. Google maps nabízejí trasu projet z centra Istanbulu do centra Ankary po dálnici za 4:44 (445 km s průměrnou rychlostí 100 km/h), což je rychlost přibližně shodná s YHT spojením mezi Söğütlüçeşme (Istanbul) a hlavním nádražím v Ankaře. Současný jízdní řád z prosince 2021 již nově nabízí i zrychlené varianty, které na některých místech nestavějí, ale pouze projíždějí. Zrychlení je jen o asi 8 až 15 minut na pouhých 4:37. To je maximum současné YHT.


současná trasa YHT z Istanbulu (včetně Halkalı) do Ankary


Podle vyjádření tureckého Ministerstva dopravy (viz Master plan do roku 2053, PDF, strana 32) se má vybudovat do roku 2029 (tedy v příštích sedmi letech).

MIMOCHODEM: Už jen některé vlaky YHT začínají na Halkalı, tedy na konečné Marmaray a zároveň vlakové nádraží na západě evropské části Istanbulu. Právě odtud jezdí vlaky například do Sofie (psali jsme Opět jezdí vlak Sofijský expres. Co je jinak?). Stanice byla založena 22. července 1872 (součást trasy Orient Expressu), takže slavila před několika dny 150 let.


Co by to znamenalo?

Pro Eskišehir by to znamenalo, že bude odsunut "na druhou kolej" (v tomto případě doslova). Zatímco nyní je součástí každého spojení mezi Ankarou a Istanbulem, při existenci přímého spojení se musí adekvátně snížit počet vlaků projíždějícím Eskišehirem. Může být, že vzniknou samostatné vlaky Istanbul – Eskišehir a Eskišehir – Ankara. Toto řešení je ale vhodné pouze pro Eskišehir, ale ne pro další zastávky na cestě. Je ale příliš brzo předvídat chování budoucího vedení tureckých železnic.


A co jinde v Evropě?

Rychlost 400 km/h nepoužívá v Evropě v tuto chvíli nikdo. Plány na rychlost vyšší než 320 km/h má jen málo států, například:

  • Rusko oznámilo tři HSR tratě z Moskvy s rychlostí až 400 km/h
  • Španělsko již docílilo na některých trasách až 350 km/h, zvýšení zatím není oznámeno
  • Velká Británie začala budovat trasu High Speed 2 z Londýna do Birminghamu, která má mít rychlost až 330/360 km/h.

Itálie se i pro budoucí plány drží maximální rychlosti 300 km/h. Francie se drží maximální rychlost 320 km/h i pro budoucí tratě.

Je otázka nakolik lze rychlost 400 km/h brát vážně, když seriózní a ostřílení evropští hráči se do tak vysokých čísel nepouštějí ani v plánech do budoucna. Také je otázka které vlaky Turecko může použít, když se evropští výrobci o tak vysoké rychlosti nezmiňují.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek  Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...