Dnes je v Turecku státní svátek. Oslavuje se počátek boje za nezávislost současné Turecké republiky. Oslavuje sport a tělovýchovu. Oslavuje Atatürkovo narození. Je to turecký multisvátek.
Konec první světové, okupace dnešního Turecka
Dalším střípkem do mozaiky je situace v dnešním Turecku. 30. října 1918 podepsala Osmanská říše s státy Dohody tzv. Mudroské příměří. První světová válka skončila, konaly se mírové konference o po poválečném uspořádání světa, kromě jiného také Osmanské říše. Mírová konference v Paříži v zimě 1919 rozhodla o rozdělení Osmanské říše a okupaci Istanbulu. Ta byla do značné míry okupována jinými armádami s tím, že dosavadní hlavní město bylo rozděleno na zóny oněch okupačních armád.
Dohledem nad 9. armádou Osmanské říše byl pověřen Mustafa Kemal, čímž "vládl" východní Anatolii (tedy včetně Samsunu). Cílem dohledu bylo, aby osmanské vojsko, jiné ozbrojené skupiny a ani prostý lid nijak neodporoval okupačním armádám. Mustafa Kemal byl jmenován osmanskou vládou, aby ukončil konflikty mezi řeckým a tureckým lidem v Samsunu.
Území současného Turecka mělo být rozděleno mezi země natolik, že s tím Turecko rozhodně nesouhlasilo. Nešlo jen o etnické Turky, ale o muslimy žijící na onom území.
MIMOCHODEM: První mírová smlouva mezi Osmanskou říší a vítěznými mocnostmi byla podepsána až rok a čtvrt poté, tedy 10. srpna 1920.
Mírové smlouvy na pařížských předměstích byly pořádány (snad) podle vzdálenosti od Francie. Nejdříve byla podepsána 28. června 1919 smlouva s Německem, přičemž Osmanská říše přišla na řadu až jako poslední až po Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku. Nejen to, ale hlavně obsah připravované smlouvy s Osmanskou říší, který byl pro muslimy a Turky žijící na území dnešního Turecka nemyslitelný. A rozhodli se jednat.
Mustafa Kemal v Samsunu
Vojenský velitel Osmanské armády Mustafa Kemal vyplul na parníku Bandırma od Sirkeci v Istanbulu. Je třeba připomenout, že Istanbul byl v té době okupován cizími armádami a rozdělen na zóny podobně jako svého času Berlín nebo Vídeň (jak jsme psali). Zajímavostí je, že ačkoli Sirkeci (součást Fatihu) patřil do francouzské zóny, parník Bandırma tam kotvící prohlížela britská armáda.
MIMOCHODEM: Doporučuji dbát na všechna písmena slov. Samsun je město na severu Turecka, jehož současné jméno vzniklo nepochopením řečtiny. Původní Amisós se používalo také ve spojení "eís Amisón" (do Amisonu), což pokračovalo do Σαμψούντα [sampsúnta], až se vžilo v současné podobě Samsun. Naproti tomu Samsung je jihokorejská značka znamenající "tři hvězdy".
Okupační síly měly údajně plán loď pronásledovat a potopit, ale k tomu (jak víme) nedošlo. Parník vyplul z Istanbulu do Samsunu odpoledne 16. května 1919 s Mustafou Kemalem a 18 vojáky. Britská loď je sice skutečně začala pronásledovat, ale v bouři na Černém moři je ztratila z dohledu. Loď kopírovala černomořský břeh, aby znemožnila případné odhalení. Do Samsunu dopluli oproti původnímu plánu o den později, tedy 19. května namísto osmnáctého.
MIMOCHODEM: Právě okupace Istanbulu a naopak svobodný střed Anatolie byly okolnostmi, proč se právě v té době začal realizovat plán na vzniku nového hlavního města na bezpečnějším místě, a to ve městě Angora (dnes zvaném Ankara, psali jsme). Paradoxem bylo, že Ankara byla málem okupována také, a to řeckou armádou v srpnu 1921, kdy se dostala jen na 40 km od ní. Po bitvě u Sakaryi se řecká armáda musela stáhnout.
Po příjezdu do Samsunu začal sjednocovat odpor vůči okupačním armádám a začal plánovat osvobození Turecka. Byl to počátek turecké války za nezávislost.
MIMOCHODEM: Turecká válka za nezávislost nebyla jedinou válkou, která vypukla po skončení první světové. Mezi další patří ruská občanská válka (1917–1923), ukrajinská válka za nezávislost (1917-1921), polsko-ukrajinská válka (1918-1919), , polsko-sovětská válka (1919–1921), polsko-litevská válka (1920), sedmidenní československo-polská válka (1919), maďarsko-československá válka (1918-1919), maďarsko-rumunská válka (1918-1919), estonská osvobozenecká válka (1918-1920), litevská osvobozenecká válka (1918-1920), lotyšská osvobozenecká válka (1918-1920) nebo britsko-irská válka (1919–1921). Nebylo toho málo. Zároveň ve stejné době (tedy 1918 až 1920) si vyžádala miliony životů také tzv. španělská chřipka, příbuzná jistého SARS-CoV-2 neboli COVID-19.
Narozeniny Atatürka
Za Osmanské říše nebyl datum narození dítěte podstatný, proto se nijak přesně neevidoval. To byl také případ Mustafy Kemala, který tedy nevěděl kdy má slavit narozeniny. Proto si to později ustanovil právě na 19. května, aby posílil vzpomínku na svou anabázi v Samsunu. Tam se zrodila nová republika, takže se vlastně také Mustafa Kemal ideově narodil.
MIMOCHODEM: Stanovit den narození, to není případ pouze reálné historie. Stanovil to také pan František Louka jistému Koljovi Byljukovovi, kterého vyženil (viz film Kolja z roku 1996).
Svátek oficiálně
Zákonem č. 3466 z 20. června 1938 byl 19. květen oficiálně vyhlášen jako Festival mládeže a sportu.
Vojenský převrat z 12. září 1980 učinil převrat také v tomto svátku. zákonem č. 2429 o státních svátcích a obecných svátcích ze 17. března 1981 byly nazvány "Atatürkova vzpomínka a den mládeže a sportu" . Do té doby se svátek totiž nazýval různě, jako:
- Atatürkův sportovní den
- Atatürkův sportovní ceremoniál
- Festivaly 19. května
- Atatürkův den
- Tréninkový den
- Atatürkův sportovní den
- Den gymnastiky
- Festival 19. května
- Tréninkové festivaly
- Gymnastické festivaly
Až nový zákon dal na tento státní svátek jednoznačné jméno, které se používá dodnes.
Spartakiády v Osmanské říši
Sotva vypukla první světová válka, kdy v istanbulské čtvrti Kadıköy byl roku 1915 uspořádán první Gymnastický festival, který potom pokračoval i následovně. Svůj podíl měla také nově vzniklá organizace Türk Gücü Cemiyeti s vazbou na scouting.
 |
| titulní stránka deníku Cumhuriyet z 20. května 1937 o událostech přechozího dne (zdroj: Wiki) |
První polovina 20. století přála masovým akcím tohoto typu napříč mnoha zeměmi včetně Československa (Všesokolské slety s pětiletou periodou mají tradici ještě z 19. století, tedy z doby Rakousko-Uherska, která byla orgány KSČ přetvořena a sloučena s dělnickými olympiádami a spartakiadami ve spartakiády).
 |
| titulní stránka deníku Akšam z 20. května 1937 o událostech přechozího dne |
Již před vznikem svátku roku 1938 se vše začalo spojovat dohromady, takže se sportovní události konaly právě 19. května. Tak masové projevy se již v Turecku nepořádají.
Spojením všech atributů dohromady teprve dává smysl, že symbolem dnešního dne je Mustafa Kemal Atatürk, válka, mír, svoboda, parník nebo sportovci.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat