Přeskočit na hlavní obsah

Jaké jsou symboly Česka, který savec, pták, strom či květina?

Každý stát, region či město má své symboly. Vedle osobností, budov nebo hor to mohou být také zvířata a rostliny. Kdo z nás by neslyšel slovní spojení galský kohout, součástí státních symbolů Francie? A jak je na tom Česko? Máme oficiální symbolické zvíře, strom nebo květinu, nebo je to jen naše představivost?


Symboly podle zákona

Podívejme se na problematiku z právního úhlu pohledu. Zákon č. 3/1993 Sb. České národní rady o státních symbolech České republiky definuje státní symboly:

§ 2 - Velký a malý státní znak

§ 3 - Státní barvy

§ 4 - Státní vlajka

§ 5 - Vlajka prezidenta republiky

§ 6 - Státní pečeť

§ 7 - Státní hymna

Není zde jmenovitě zakotven symbol ze světa přírody, tedy ani žádná rostlina, živočich, kámen či hora. Ovšem malý státní znak obsahuje jediné zvíře, lva. Velký státní znak obsahuje dvarát stejného lva a dvě různé orlice.


zdroj: minisvetskolka.cz

Takže podle zákona zvíře či rostlina coby státní symbol jmenovitě neexistuje. Musíme se tedy podívat jinam, i když první náznaky již máme ze státního znaku.


Symboly podle prezidenta, vlády, parlamentu, senátu

Jestliže je pro otázku státních symbolů České republiky zákon, který ale nedoplňuje žádný jiný zákon, nařízení či vyhláška, je manévrovací prostor pro další témata poměrně malý (lépe řečeno žádný).

Úřad vlády České republiky vydal roku 2007 knihu Symboly republiky, kterou napsal Pavel Sedláček. Ta je k dispozici jak v knižní podobě, tak volně v PDF podobě [velikost 36,6 MB]. V některých dokumentech je možné objevit zmínku, že lípa srdčitá je symbol české státnosti.

Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky použila frázi "lev, symbol české státnosti".

Senát České republiky se opírá striktně o výše uvedený zákon, nic dalšího neuvádí.

Pražský hrad neboli úřad prezidenta republiky nezmiňuje nic mimo výše uvedený zákon č. 3/1993 Sb. Uděluje ale Řád Bílého lva. Pražský hrad také uvádí proč má velký státní znak aktuální podobu:

Velký státní znak tvoří čtvrcený štít se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historické země České republiky – první Čechy, druhé Moravu, třetí Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek. V prvním a čtvrtém červeném poli proto vidíme stříbrného dvouocasého lva ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná (moravská) orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli pak černá (slezská) orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými listy a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.

Nuže, mnoho jsme se nedozvěděli ani z tak vysokých a povolaných kruhů. Pouze byla opět potvrzena unikátní pozice lva, ale bez vysloveného použití fráze "symbol Česka".


Zkouška z reálií a češtiny pro občanství

Co na toto téma říká stát, který vznáší nároky na znalost České republiky pro žadatele o české občanství?

Na vzniku těchto stránek se podílejí Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Obsah stránek a jejich provoz zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Všechny testové úlohy pro zkoušku z českých reálií jsou ke stažení ve formátu PDF na odkazu https://cestina-pro-cizince.cz/obcanstvi/wp-content/uploads/2022/12/OBC_databanka_testovychuloh_221212.pdf

Žádná otázka nesměřuje k otázce savce, ptáka či jakéhokoli člena fauny nebo flóry. Znalost lípy nebo lva tedy není požadována pro získání občanství České republiky. To je v této chvíli správně, protože to není právně podchyceno.

Zajímavá je v části 5. POLITICKÝ SYSTÉM otázka 9. Co nepatří mezi státní symboly České republiky?
A) Státní pečeť.
B) Státní hymna.
C) České korunovační klenoty.
D) Vlajka prezidenta republiky.

Očekává se správná odpověď 9C (české korunovační klenoty).


Příklad: Kalifornie a její symboly

Jestliže Česko má jen pár přírodních symbolů, podívejme se například na Kalifornii, kde je symbolů, co hrdlo ráčí.

  • savec: medvěd kalifornský (Ursus californicus; správně Ursus arctos californicus)
  • mořský savec: plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus)
  • pták: křepel kalifornský (Lophortyx californica)
  • ryba: kalifornský zlatý pstruh (Salmo agua-bonita)
  • mořská ryba: sapín oranžový (Hypsypops rubicundus)
  • plaz: želva pouštní / želva Agassizova (Gopherus agassizi)
  • mořský plaz: kožatka velká (Dermochelys coriacea)
  • obojživelník: kalifornský červenonohý skokan (Rana draytonii)
  • hmyz: (nemá české jméno) (Zerene eurydice)
  • strom: sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens)
  • květina: sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica)
  • tráva: (nemá české jméno) (Nassella pulchra)
  • lišejník: (nemá české jméno) (Ramalina menziesii)
  • fosilie: šavlozubý kalifornský tygr (Smilodon californicus)
  • dinosaurus: Augustynolophus morrisi

A to v tomto výpise chybí například tance, kameny a další. Kompletní seznam se nachází na stránce https://library.ca.gov/california-history/state-symbols/


Stromy coby státní symbol

Českým i slovenským národním stromem je lípa, přesněji řečeno lípa malolistá, též zvaná lípa srdčitá (Tilia cordata), ovšem neoficiálně. A jak jsou na tom ostatní evropské země? Ty už strom coby symbol státu mají oficiálně. Symbol lípy se nachází například na tisícikorunové bankovce.


zdroj: wikipedia.org


V Evropě tvoří speciální místo dub letní (Quercus robur). Je totiž národním stromem pro následující země:

  • Anglie
  • Bělorusko
  • Dánsko
  • Estonsko
  • Chorvatsko
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Moldavsko
  • Polsko
  • Rumunsko
  • Srbsko
  • Velká Británie

Německo má jako národní strom dub, obecně.

MIMOCHODEM: Dub byl také symbolem slovanských národů včetně Česka. Ale na Všeslovanském sjezdu v červnu roku 1848 v Praze bylo rozhodnuto na protest se dubu vzdát ve prospěch lípy. Těsně předtím se totiž konal frankfurtský sněm členských států Německého spolku (myšlenka sjednocení německých států tehdy ještě selhala), kde byl zvolen velkoněmecký dub.

Mezi další jsou:

  • Albánie, Izrael: olivovník evropský (Olea europaea)
  • Dánsko: buk lesní (Fagus sylvatica)
  • Finsko: bříza bělokorá (Betula pendula)
  • Irsko, Wales: dub zimní (Quercus petraea)
  • Itálie: planika obecná (Arbutus unedo)
  • Kypr: dub olšolistý (Quercus alnifolia)
  • Maďarsko: jilm habrolistý (Ulmus minor)
  • Portugalsko: dub korkový (Quercus suber)
  • Severní Makedonie: borovice rumelská (Pinus peuce)
  • Skotsko: borovice lesní (Pinus sylvestris)
  • Srbsko: smrk omorika (Picea omorika)
  • Slovensko, Slovinsko: lípa (Tilia)
  • Švédsko: bříza bělokorá ´Dalecarlica´ (Betula pendula 'Dalecarlica')
  • Ukrajina: kalina (Viburnum), vrba (Salix)


MIMOCHODEM: Jak jsme již psali, v Istanbulu je typický specificky a fialově kvetoucí strom zmarlika jidášova, Jidášův strom, symbol Istanbulu, Osmanské i Byzantské říše.

Snad nejviditelnějším stromem coby národním symbolem je javor pro Kanadu (i ve státní vlajce) nebo cedr libanonský pro Libanon (také součástí vlajky).

MIMOCHODEM: Slovensky se lípa řekne "lipa". To si Slováci i Češi mohou spojit s cigaretami Lipa, které se vyráběly od roku 1950 (na Slovensku zkraje údajně jako "Cigareta IX. sjezdu KSS") do roku 1968. Příznivci slovenské hudby si mohou vzpomenout na vynikajícího hudebníka, který se jmenuje Peter Lipa.


Rostliny

V různých evropských státech jsou národními rostlinami (podle abecedy):

  • Anglie: Tudorovská růže
  • Bulharsko: růže
  • Dánsko: jetel luční (Trifolium pratense)
  • Estonsko: chrpa modrá (Centaurea cyanus)
  • Finsko: konvalinka vonná (Convallaria majalis), bílá růže
  • Francie : lilie (Ancien Régime, do roku 1789), kosatec sibiřský (Iris sibirica)
  • Island: dryádka osmiplátečná (Dryas octopetala)
  • Irsko : jetelový trojlístek
  • Litva: routa vonná (Ruta graveolens)
  • Malta: skalní chrpa (Cheirolophus crassifolius)
  • Nizozemsko: sedmikráska chudobka (Bellis perennis), neoficiálně tulipán
  • Norsko: vřes
  • Polsko (resp. Kašubsko): vikev kašubská (Vicia cassubica)
  • Portugalsko: levandule, olivové listy
  • Rakousko: hořec (Gentianaceae)
  • Rumunsko: pivoňka (Paeoniaceae)
  • Rusko: heřmánek
  • Řecko: vavřínová ratolest
  • Severní Irsko: len setý (Linum usitatissimum), jetel
  • Skotsko: bodlák, zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), vřes
  • Srbsko: švestka / ramondie srbská (Ramonda serbica)
  • Slovinsko: karafiát
  • Španělsko: hvozdík zahradní (Dianthus caryophyllus)
  • Švédsko: zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) (odhlasováno roku 2021)
  • Švýcarsko: plesnivec alpský = Edelweiss (Leontopodium nivale)
  • Ukrajina: slunečnice roční (Helianthus annuus)
  • Turecko: tulipán (viz skleničky na čaj "tulipánky")
  • Wales: narcis, pór


MIMOCHODEM: Obyvatelé britských hrabství hlasovali roku 2002 a zvolili rostlinu pro každé z nich. Pro Londýn zvolili například vrbovku úzkolistou. Istanbul má svou květinu, či spíš kvetoucí strom. Je jím zmarlika Jidášova (psali jsme).

Česká republika národní květinu / rostlinu nemá. Neoficiálně jí má být podle průzkumu rozhlasu mateřídouška (Thymus). Ta je klíčovým tématem básně Kytice ("Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly...") od Karla Jaromíra Erbena.


Savci

Při hledání zvířat začněme u savců. Zde asi všichni správně odhadnou, že to je lev, přesněji řečeno je to stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí, který ve 13. století nahradil předchozího lva s jedním ocasem. Podle kroniky takzvaného Dalimila získal roku 1158 český kníže Vladislav II. od Fridricha Barbarossy královský titul a zároveň jako erb stříbrného lva s jedním ocasem na červeném poli. Nejedná se ale o historický fakt. Jednoznačně bylo tohoto symbolu použito až roku 1247, kdy jej jako své erbovní znamení přijal z titulu markraběte moravského Přemysl Otakar II.

Zajímavostí je, že Lucemburkové měli také ve znaku lva, jen jednoocasého a červeného. Rod Lucemburků získal český trůn až po vymření Přemyslovců po meči dosazením Jana Lucemburského po svatbě s Eliškou Přemyslovnou.

A protože se jako centrum i jako majorita Česka bere území Čech, je lev symbolem celé České republiky. Důkazem je malý státní znak České republiky.

Přestože v případě savce je to více než jasné které zvíře to je, stále se jedná o neoficiální symbol.


Ptáci napříč Evropou

Pusťme se do opeřenců. Které národní ptáky mají různé evropské státy?

  • Belgie: poštolka obecná (Falco tinnunculus)
  • Dánsko: labuť němá (Cygnus olor)
  • Estonsko: vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
  • Francie: kohout (Gallus gallus)
  • Finsko: labuť velká (Cygnus cygnus)
  • Island: sokol stěhovavý (Falco rusticolus)
  • Lotyšsko: bělokur bílý (Motacilla alba)
  • Litva: čáp bílý (Ciconia ciconia)
  • Lucembursko: chřástal zlatý (Regulus regulus)
  • Maďarsko: drop velký (Otis tarda)
  • Malta: skalník modrý (Monticola solitarius)
  • Německo: čáp bílý (Ciconia ciconia)
  • Norsko: skorec štíhlý (Cinclus cinclus)
  • Polsko: orel mořský (Haliaeetus albicilla)
  • Rakousko: vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
  • Rumunsko: pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus)
  • Švédsko: kos černý (Turdus merula)
  • Velká Británie: rorýs obecný (Erithacus rubecula)


Chybí Česko. Jak to s ním je?


Ptáci podle heraldiky

U ptáků je to složitější. Přemyslovci měli jako symbol černou orlici s plameny (proto se jí také říká plamenná orlice) a někdy má označená svatováclavská orlice. O alespoň dvě století mladší je také černá orlice, kterou používali Piastovci od 13. století. Ta se stala základem slezské orlice. A protože Slezsko se nachází částečně i na území Česka (tzv. české Slezsko), má toto území dodnes ve znaku černou orlici. Proto se tento pták dostal také do velkého státního znaku ČR, také se nachází ve znacích Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

MIMOCHODEM: Černá orlice byla ve znaku Habsburků a potažmo Rakouska, poté byla jistým Adolfem H. použita pro státní znak, když uprchl z Rakouska do Německa, kde vytvořil svou tisíciletou říši.

Ve stejné době jako Piastovci byl vytvořen znak Moravské orlice, tvořený Přemyslem Otakarem II. Na rozdíl od Piastovské černé orlice byla ta moravská stříbrno-červeně šachovaná orlice v modrém poli. Také ta se nachází spolu s českým lvem a slezskou orlicí ve velkém státním znaku České republiky.

Proto by se mohlo říct, že národním ptákem by mohla být orlice bez ohledu na barvu (obzvlášť u slezské orlice se dá říct, že to je i ve velkém státním znaku, je to černé na bílém). Přesněji řečeno se jedná o samici orla skalního (Aquila chrysaetos).


Ptáci podle sportu

Takzvaná První republika byla kromě jiného spojena se dvěma hnutími, která má ve znaku i ve jménu ptáka. Jedním je Sokol, jehož sportovní haly zvané sokolovny se staly synonymem pro krytý sportovní stánek. Konkurentem byl Orel, který zase pro změnu stavěl orlovny.


Ptáci podle Wikipedie

Česká Wikipedie má ale na problematiku jiný názor. Podle ní mezi tradiční symboly českého státu, které nejsou zakotveny v ústavě, patří ledňáček říční. Ovšem jiné zdroje tohoto vodního dravce nezmiňují.


Ptáci podle ministerstva

Ptáci patří stejně jako ostatní zvířata a rostliny pod Ministerstvo životního prostředí. To se také snaží vybrat příslušný ptačí symbol Česka. Ovšem pro neustále přicházející důležitější úkoly je neustále odsouván.

Podle serveru Deník.cz mezi žhavé kandidáty spolku Naše společná krajina je ledňáček říční, koroptev polní nebo tetřev obecný. Ovšem odborným garantem ve "výběrovém řízení" je jiná organizace, zaměřená právě na toto odvětví, a to Česká společnost ornitologická. Ta bude podle její tiskové mluvčí paní Věry Sychrové spolupracovat na vládní kampani k výběru národního ptáka jako odborný garant. Harmonogram prozatím neexistuje, nyní probíhají jednání s ministerstvem životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí na dotazy doposud nezareagovalo (ani po několika týdnech).

Česká společnost ornitologická vypisuje každý rok ptáka roku, a to již od roku 1992. Stali se jím doposud:

  • 1992 vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
  • 1993 rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
  • 1994 čáp bílý (Ciconia ciconia)
  • 1995 čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
  • 1996 ťuhýk obecný (Lanius collurio)
  • 1997 sova pálená (Tyto alba)
  • 1998 koroptev polní (Perdix perdix)
  • 1999 konipas bílý (Motacilla alba)
  • 2000 ledňáček říční (Alcedo atthis)
  • 2001 kavka obecná (Corvus monedula)
  • 2002 poštolka obecná (Falco tinnunculus)
  • 2003 vrabec domácí (Passer domesticus)
  • 2004 rorýs obecný (Apus apus)
  • 2005 skřivan polní (Alauda arvensis)
  • 2006 orel mořský (Haliaeetus albicilla)
  • 2007 slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
  • 2008 racek chechtavý (Larus ridibundus)
  • 2009 skorec vodní (Cinclus cinclus)
  • 2010 kukačka obecná (Cuculus canorus)
  • 2011 strnad obecný (Emberiza citrinella)
  • 2012 tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
  • 2013 břehule říční (Riparia riparia)
  • 2014 čáp bílý (ex aequo) (Ciconia ciconia), čáp černý (ex aequo) (Ciconia nigra)
  • 2015 potápka černokrká (Podiceps nigricollis)
  • 2016 červenka obecná (Erithacus rubecula)
  • 2017 datel černý (Dryocopus martius)
  • 2018 sýček obecný (Athene noctua)
  • 2019 hrdlička divoká (Streptopelia turtur)
  • 2020 jiřička obecná (Delichon urbicum)
  • 2021 káně lesní (Buteo buteo)
  • 2022 zvonek zelený (Chloris chloris)
  • 2023 polák velký (Aythya ferina)

Protože je to právě tato organizace sloužící jako poradní orgán, lze předpokládat, že vítězem může být jeden z výše uvedených druhů.

Česko doposud zvoleného národního ptáka nemá (a ještě asi delší dobu mít nebude).


Ostatní zvířata atd.

Nebývá zvykem, že by státy měly svého národního brouka, tedy pokud to není v přeneseném slova smyslu, tedy VW Brouk nebo the Beatles (ti se jmenovali postupně Beatals > Silver Beetles > Silver Beatles > the Beatles; to vše stihli za rok 1960). Ovšem dovedeme si představit, že by to mohl být třeba vruboun posvátný pro antický Egypt (Scarabaeus sacer). Také plazi jsou spíš výjimkou, jako leguán galapážský pro Galapágy atd.

Národní může být i něco jiného. Například Lucembursko má coby národní řeku Alzette, Česko má zase Vltavu (opět neoficiálně), v Indii Ganga.

Může to být také hora, například Norsko má Stetind, Čechy mají Říp (příznivci Divadla Járy Cimrmana by asi zvolili horu Blaník), Slovensko má horu Kriváň ve Vysokých Tatrách (trojvrší ve slovenském znaku zase znamená tři pohoří: Matra, Tatra a Fatra, ale nezaměňovat za slovinský Triglav).

Málokdy je symbolem státnosti také nějaký kámen. V případě České republiky si lze představit, že to bude český granát, nebo také vltavín. Roku 2017 byl objeven nový nerost, který má název staročeskéit (doslova; při špatném zápisu dostaneme staročeské IT, zřejmě nářeční označení oddělení historických počítačových odborníků).


Jaké jsou státní symboly Slovenské republiky?

Používání státních symbolů upravuje zákon Národní rady Slovenské republiky č. 63/1993 Z. z. o státních symbolech Slovenské republiky a jejich používání, ve znění pozdějších předpisů. Státní symboly Slovenské republiky jsou:

  1. státní znak
  2. státní vlajka
  3. státní pečeť
  4. státní hymna

To je vše. Národní zvíře, strom či květina chybí. Na toto téma se přd rokem vtipně zamyslel Jakub Nvota ze Slovenského rozhlasu v pořadu Nvotova osnova: Národné zviera.


Co má Česko jako symbol z kategorie hmyzu nebo bezobratlých celkově?
No.... snad brouka, ne?
Brouka? Kterého?
No obecně, prostě brouk. Pro některé je to mrtvý brouk, na kterého si rádi hrajeme, nebo brouk Pytlík, kterým někdy jsme.
Jo takhle's to myslel.
A co kůrovec? Když vidím některé lesy...
To je drsný. To snad ani ne. To můžeš rovnou zvolit klíště.
No brabouky raději vynechat. Kdybychom měli volit národní drogu, tak to bych věděl, pervitin.
No.. nebo národní výbušninu, to bych věděl! Semtex, žejo!
Tak to už můžeš vybrat národní zbraň, třeba tradiční, houfnici, vozovou hradbu nebo okovaný cep, ne?
Cep? To je oblíbená zbraň Inga Vovse z Bruntálu, viď!
Legendární Comeback... Tudy raději ne. A co národní pták?
Tam podle mě vede kachna.
Kachna? Jako že jich na vesnicích bývalo dost? Ale to spíš husy, ne? Svatováclavská husa s knedlíkem a se zelím...
Ne, kachna. A nejde o jídlo, to by se tady mohlo jednat o kachnu na pomerančích. Protože se stalo už tradicí některých prezidentů trávit léto u kachňáku v nafukovacím člunu.
Aha, no mě napadlo kvůli stylu chůze některých slečen, nebo že se v Česku všechno rozkvává, vykecá. Ale prezident je lepší.
Nebo Rozpuštěný a vypuštěný.
Co?
Prostě 'Bedřišku, proveď pány...' 'Kachny, kachny, kachny...'
Aha, ten film! A co orel? To je dostatečně majestátní zjev, ne?
Když vynecháš nacistické Německo...
Ale to už je snad tak dávno, navíc si to vypůjčili z Rakouska.
No právě, aby nám to dnešní Rakousko nevyčítalo.
Ti by mohli mlčet. Byli jsme jeden stát, tak na to taky máme trošku nárok, ne?
Taky pravda. Ale stejně. 'Tady orel, tady orel, jak mě slyšíte?' Evokuje to u mě komunistickou policii.
Co třeba holubice?
To je snad symbolem míru, ne? To ne, Picasso taky nebyl z Česka, viď. Navíc by si lidi spíš vzpoměli na samce, tedy na holuby, kteří znečišťují sochy, náměstí, auta pod stromy, případně na Otíka holubáře z Vesničky mé střediskové, to nebrat.
Tak co hrdlička?
To je zajímavá volba. Ale to by vypadalo jako propaganda Karla Hynka Máchy, Bezdězu a tak. Navíc se ty dnešní hrdličky do Česka dostaly až po Máchově smrti. Ne, to se taky neujme.
Tobě se taky nic nelíbí. Co nějaká sova?
Ne, sovy se nosí do Atén a nikoli do Česka, kde je příjmení Sova navěky spojené se slovenským hercem Ladislavem Chudíkem v Nemocnici na kraji města. Jo, to víš, že dnešní antivirus ESET se původně jmenoval NOD, Nemocnica na okraji disku, podle toho seriálu? Ale zpátky k sovám. Navíc na ni má další monopol moudrost. A té se v Česku moc nedostává, když vidím některé demonstrace nebo řetězové emaily...
Těch je ale rozhodně menšina. Ale pravda. Ale houkání sovy se také bere jako symbol smrti. To raději nebrat. Co takový čížek?
To ani moc neznám.
Čeští emigranti si dřív říkali čížkové, bylo to podobné slovu Čech.
Tak to už vůbec neznám. To se neujme.
Když se bavíme o Češích, co Čech to muzikant, co takhle slavík?
Ale Karel Gott už umřel, to by bylo znesvěcení.
A co páv?
Ten je zprofanovaný jednou bývalou ministryní. Na pohádku Paví král si asi teď už nikdo nevzpomene. Co vrána nebo havran?
To by zvýšilo prodej knih Edgara Alana Poea. A havrani se říká funebrákům. Vrány nosí podle pranostiky holčičky. To se taky myslím neujme.
A co straka?
Straka? Jo ty narážíš na Masarykovo 'nebát se a nekrást'?
Jo ty to bereš jako symbol zlodějiny... Tak to raději ne.
Co sojka? Sojčí pírko za kloboukem...
Spíš by si lidi vzpomněli na sojku práskačku udavačku z Krkonošských příběhů.
A co sokol?
Jako sokol nebo Sokol? S malým nebo velkým eS?
Aha, pak by se to zase mohlo brát jako propagace sportovního hnutí.
Heh, teď mě napadlo... Ale to ani nemůžu říct nahlas.
Tak to řekni a jako bys to neřek'.
No tak dobře. Pták je taky jako symbol... no když je Česko na špičce pornografie...
Jo takhle to myslíš? Tak to abychom zrušili kategorii ptáků jako celek. Někdo by si pod pojmem "národní pták" mohl představit nějakého konkrétního politika.
Tak to už můžeme rovnou zařadit klidně slepici.
Někteří by to vztáhli na některé ženy, to nelze připustit ani humorem. A navíc by se to mohlo stát symbolem jistého bývalého politika, který rád zvířata, třeba motýle nebo sysle, kterého firma v Libuši chová...
...počkej, jestli myslíš toho, co myslím já, tak ten přece nevlastní žádné firmy, aspoň to říká.
Copak nemáme nějakého opeřence, který není symbolem někoho nebo něčeho a není zprofanovaný nebo jeho jméno není použíté jako nadávka?
To se hledá těžko. Dokonce i Twitter už nemá jako symbol ptáka, ale písmeno X.
Prostě z Elona Muska se stal Hrabě X.



A tak je to ohledně Česka se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,