Existuje několik zemí Evropské unie, které působí jako rozvratný činitel. Jestliže je nutné mít sto procent hlasů, dovedou tyto státy nepříjemně ztížit situaci. V případě vstupu Bulharska a Rumunska do Schengenu je to Rakousko. To také způsobilo, že obě země budou v Schengenu jen částečně.
Takzvaný Schengenský prostor umožňuje více než 400 milionům lidí volně cestovat mezi členskými státy bez hraničních kontrol. Jak lze toto provozovat jen částečně? Jen muži, jen dopoledne, jen jednosměrně? Co to znamená "částečně"?
Co je Schengen?
Schengenský prostor je jedním z hlavních úspěchů evropského projektu. Jeho počátky sahají do roku 1985, kdy se jednalo o mezivládní projekt pěti zemí EU – Francie, Německa, Belgie, Nizozemska a Lucemburska –, a postupně se rozšiřoval a stal se největším prostorem na světě, ve kterém lze cestovat bez omezení.
Schengen je malé městečko v Lucembursku na hranicích s Německem a Francií, kde byla v roce 1985 podepsána Schengenská dohoda a v roce 1990 Schengenská úmluva.
Být součástí prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích znamená, že země:
- neprovádějí kontroly na svých vnitřních hranicích, s výjimkou případů specifických hrozeb,
- provádějí harmonizované kontroly na svých vnějších hranicích na základě jasně stanovených kritérií.
Soubor pravidel upravujících schengenský prostor se nazývá Schengenský hraniční kodex.
Rakouská verze Schengenu
Ano, je možné mít speciální variantu. Existuje totiž více druhů překročení hranice. Klasická pozemní cesta znamená pěšky, po silnici (od kola přes motocykl až po osobní auto či autobus), vlakem, letadlem nebo lodí (ponorky mezi prostředky hromadné dopravy prozatím nepatří). A právě v tom je zakopaný pes.
Rakousko totiž přistoupilo na to, že Bulharsko a Rumunsko sice do Schengenu mohou, ale pouze pro překročení hranice nepozemní cestou, tedy letadlem nebo lodí.
...a co s tím má Turecko?
Vlastně nic. Turecko má na evropské straně pozemní hranici s Řeckem a Bulharskem, členy Evropské unie. Ale protože se podmínky rakouská verze Schengenu týká pouze lodní či letecké dopravy, nikoli pozemní. Pozemní hraniční přechody do Bulharska po silnici a železnici tedy nebudou branou do Schengenu, budou tedy probíhat tak, jako doteď, protože jich ze změna netýká.
Turecko-bulharské hraniční přechody, a to silniční:
- Kapıkule - Kapitan Andreevo
- Hamzabeyli - Lesovo
- Dereköy - Malko Tarnovo
...a železniční:
- Pehlivanköy – Svilengrad
Proč?
Rakousko patří mezi první země na cestě uprchlíků putujících směrem na západ, kde chtějí zůstat. Lze si tedy dobře představit, že Rakousko by raději obětovalo Bulharsko, aby sloužilo jako nárazníková zóna. Doposud platí, že druhým filtrem jsou hranice Maďarska (prvním jsou hranice EU, tedy v Bulharsku). Plnohodnotným vstupem Bulharska mezi země Schengenského prostoru by znamenalo, že namísto dvou hranic by byla jen jediná hranice, a to na straně Bulharska.
Rakousko má zřejmě pochybnosti o tom, že Bulharsko dostatečně chrání své hranice s Tureckem. A dá se říct, že má pravdu, což potvrzují zvyšující se počty převaděčů, kteří přicházejí do Turecka právě z bulharské strany (psali jsme článek Velké problémy s převaděči na turecko-bulharské hranici, ohrožen je vstup do Schengenu).
A nemůže to filtrovat již Turecko?
Tato úvaha je již poněkud zcestná a zavádějící. Za ochranu svých hranic ručí stát sám, nikoli státy okolní. Je tedy na Bulharsku jak kvalitně (nebo nekvalitně) ochrání svou pozemní státní hranici.
Turecko se samozřejmě snaží dělat totéž, ale vypadá to, že účinněji, než to dokázalo Bulharsko. Na hranicích se Sýrií a Íránem postavilo bariéru, která má již nyní více než tisíc kilometrů. A nejde o obyčejný plot, ale o vysokou betonovou bariéru se silnicí podél a strážními věžemi a sítí infračervených kamer (psali jsme v článku Turecko dokončilo zeď u Íránu).
Nová masová vlna uprchlíků se tedy do Turecku dostane jen obtížně, ale přesto v Turecku samotném již jich jsou miliony. Zde se snaží dělat pořádek ministr vnitra Ali Yerlikaya (psali jsme Turecký ministr vnitra: Chytili jsme statisíce lidí, další statisíce jsme do Turecka nepustili). Turecko také posílilo kontroly podél bulharské hranice, aby zamezilo nelegálnímu překračování hranice směrem do Bulharska (uprchlíci), ale i z Bulharska směrem do Turecka (organizátoři přechodu hranic, nelegální zboží).
Aktuální opatření a režim v Turecku tedy odrazují potenciální migranty a snižují jejich počty natolik, že Bulharsko by nemělo mít problém svou hranici ochránit (pokud by problematice věnovalo přiměřenou pozornost).
Nová pravidla platí od 31. března 2024.
A tak je to v Evropské unii se vším.
Patrik Veselík
ZDROJ: consilium.europa.eu
Komentáře
Okomentovat