Radiově řízené hodiny mají v Turecku problémy

Hlavně v Německu se prodávají rádiem řízené hodiny, které tedy není nutné korigovat a jdou vždy přesně, protože je centrálně řídí atomové hodiny. Ovšem po převezení do Turecka často přestávají fungovat přesně. Jaký je důvod?

Vysílání DCF77

Podle Wikipedie je DCF77 rádiová stanice vysílající dlouhovlnný tzv. frankfurtský časový signál, podle kterého se synchronizují některé rádiové hodiny, hodinky, budíky, vysílače a jiná zařízení, která potřebují přesný kmitočet či čas. Časový údaj vychází z měření cesiových atomových hodin z Fyzikálně-technického institutu (PTB) v Braunschweigu.

MIMOCHODEM: Československo a později Česko mělo také podobné vysílání. Na východ od Prahy byly dva vysílače OMA, kde každý pracoval na jiné frekvenci. OMA2500 pracující na 2500 kHz byl vypnutý roku 1990, OMA pracoval až do roku 1995. Zajímavostí je, že OMA50 na frekvenci 50 kHz je starší než DCF77, protože začalo již v dubnu 1958. Protože je starší, jeho kódování nebylo navrženo tak dobře, jako DCF77 ze 70. let. OMA50 vysílal z Liblic u Českého Brodu.

Doménou šíření přesného času ve 20. století bylo právě pomocí rádiových vln. Řada států měla svá řešení. Ovšem masivní rozvoj internetu umožnil přenos této informace také v digitální podobě, a to včetně libovolných dalších informací.

zdroj: wikimedia.org

MIMOCHODEM: Vedle šíření časového znamení na dlouhých vlnách existuje mezi jinými cestami také vysílání na rozhlasových vlnách digitálně zakódovaným signálem. To se používá v Itálii viz Telecom nebo Enel, distributor elektřiny.

Dodnes jsou v prodeji domácí hodiny, které jsou řízeny signálem DCF77. Postavení vysílače v Německu umožňuje přijímat signál téměř v celé Evropě. Při použití velmi dlouhých vln je dosah až 2000 kilometrů, což může teoreticky pojmout také severozápad Turecka včetně Istanbulu.

Přesný čas a datum rozhlasem

Opět 20. století bylo doménou šíření přesného času sice také pomocí rádiových vln, ale pomocí zvukových signálů. Praktikovalo se to pomocí rozhlasu, vše začalo přes sto lety v britské BBC, týž rok také v Československu. Dodnes se zachovalo jen v některých stanicích.

MIMOCHODEM: Přesný čas se rádiovými vlnami šíří již mnoho let a starší ročníky jej pamatují velmi dobře. Jedná se typické pípání (časové znamení oznámí...), které se ozývalo z rozhlasových přijímačů v celou a v půl. Vše začalo 5. února 1924, kdy britská BBC zavedla tzv. signál greenwichského času neboli GTS. Ten spočíval v šesti pípnutí s tím, že prvních pět bylo pro synchronizaci a poslední byl přesný, neboli začalo se 5 sekund před "celou". Pro pípání se používá tón s frekvencí 1000 Hz. Československo to zavedlo již v prosinci 1924 na stanici Radiojournal, kde se používal zvuk gongu.

zdroj: wikipedia.org

Pražské vysílání jednou denně ve 22 hodin ale nebylo příliš praktické, Od 1. dubna 1926 se zavedlo dvakrát denně, navíc mělo délku čtvrt minuty. Změn ale bylo mnoho. Například od 28. října 1931 se údajně kvůli hudebníkům začalo používat komorní "a" neboli 440 Hz, které bylo definitivně nahrazeno od roku 1959 tónem 1000 Hz.

Od 1. října 1947 se přešlo na šest krátkých pípnutí, od roku 1984 se přešlo na 5 krátkých a poslední dlouhé. Posluchači si totiž nebyli jisti, jestli se přesný čas týká prvního nebo posledního pípnutí. U československých filmů z první poloviny 80. let lze tedy poznat který byl natáčený před rokem 1984 a který potom. Roku 1999 Český rozhlas vypustil první dva, takže zůstaly jen čtyři signály, tři krátké a jeden dlouhý. Opět je možné podle časového znamení poznat který film byl natáčen od roku 1999 a který předtím. Dodnes do ticha bez podkresu vysílá časové znamení jen ČRo Vltava.

DCF77 je založeno na středoevropském čase. Lze je tedy použít jen v těch zemích, které jsou ve stejném časovém pásmu. Znamená to, se DCF77 nedá bez úpravy použít pro státy v jiných časových pásmech (jako Velká Británie nebo Irsko na západě, na východě pás od Finska přes Rumunsko či  Bulharsko až po Řecko).

příklad moderních digitálních domácích hodin

MIMOCHODEM: Přesný čas byl název služby, kdy po zavolání na telefonní číslo namluvený hlas řekl "Gong oznámí...". Do roku 1998 se v Česku používalo telefonní číslo 112, které dnes známe jako univerzální tísňovou linku. Přesný čas od té doby provozuje O2 jako placenou službu na čísle 14112. Slovní spojení "gong oznámí" je archaismus, který pochází od zvuku gongu z rozhlasového znamení na Radiojournalu.

Dalším problematickým bodem je letní čas. DCF77 jej praktikuje tak, jak je pro Německo (potažmo pro Evropskou unii) zvykem. To od podzimu 2016 neplatí pro Turecko (psali jsme v článku Kolik je v Turecku, kolik je v Česku? II.), které zůstalo natrvalo u letního času DCT+2. V praxi to ale znamená, že Turecko přešlo z DCT+2 do pásma DCT+3. Časové pásmo se dokonce stalo součástí předvolebního boje na straně opozice (psali jsme v článku Turecké volby 2023: Patálie s letním časem).

Předpověď počasí a katastrofy

DCF77 není jen přesný čas a přesné datum. Signál může obsahovat také doprovodné informace jako předpověď počasí. Od roku 1999 probíhají výzkumy a testy, které umožňují spuštění dalších poplachů prostřednictvím vysílače DCF77, například při řízení katastrof nebo v případě závažných mimořádných událostí, jako jsou chemické havárie nebo záplavy.

MIMOCHODEM: V Istanbulu se jeden měsíc v roce jednou denně oznamuje výstřelem z děla také přesný čas. Je to tradiční způsob jak oznámit přesný okamžik, kdy zapadlo slunce a končí denní půst. Ano, jedná se o půst o postním měsíci Ramadánu.

...takže?

Jak vyplývá ze všech výše uvedených technických informací, hodiny jsou primárně určené pro střední Evropu s důrazem na Německo a blízké okolí. Že signál díky velmi nízké frekvenci zvládne i přes tisíc kilometrů, je pěkné, ale informace distribuované vysílačem jsou určeny pro Německo a blízké okolí. Datum a čas je využitelný v zemích používající CET neboli středoevropský čas, ale předpověď počasí nebo výstrahy před katastrofami se týkají jen Německa samotného s mírným přesahem za hranice. Lze si představit, že to ještě může fungovat například pro Cheb, ale obtížně třeba pro Brno. A Turecko je od Německa vzdáleno přece jen ještě víc než Brno.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík