Přeskočit na hlavní obsah

Chýlí se kurdský terorismus v Turecku ke svému konci?

Teroristické hnutí zvané Kurdská strana pracujících z dílny sovětské KGB si za téměř půl století své existence vyžádalo přes 40 tisíc obětí, a to včetně Kurdů a nejen v Turecku. Šéf hnutí je od roku 1999 vězněn v Turecku. Právě on minulý týden nechal zveřejnit svou výzvu k odzbrojení a rozpuštění svého hnutí.


Co předcházelo?

Teroristické hnutí PKK je známo tím, že se buď skrývá v nepřístupných částech hor tureckého východu, nebo zaútočí z iráckého severu, kam se poté opět jde schovat. Turecko to řeší klasicky útokem i přes státní hranice v rámci práva na sebeobranu. V poslední době došlo k oficiální spolupráci Turecka a Iráku na nejvyšší úrovni, kde je cílem s hnutím PKK a jejími praktikami skoncovat. Tím se jen potvrdilo, že PKK jsou teroristé ve více zemích.

Na téma PKK jsme psali článek Český účelově zkreslený pohled na Kurdskou stranu pracujících.

Překvapením bylo prohlášení lídra turecké ultrapravicové politické strany MHP Devleta Bahčeliho, který vyzýval k dialogu a smíření mezi Turky a Kurdy. Tato politická strana je součástí vládní koalice zvané Lidová aliance.

Dalším útočištěm PKK a spřátelených skupin je severní Sýrie. Tam se zapojily do boje proti Islámskému státu, takže s nimi začala spolupracovat také administrativa USA. To ztížilo turecké možnosti a poskytlo teroristickým hnutím možnost se schovat pod americká křídla.

MIMOCHODEM: Turecko i Sýrie jako taková zastávají názor, že hranice států jsou nedotknutelné (což Turecko dokazuje také svým postojem k ruské agresi vůči Ukrajině, kde podporuje původní hranice této země). Stejný názor má také Irák či Írán, takže myšlenka na odtržení kterékoli části všech zmíněných zemí je mimo realitu.

Doba občanské války v Sýrii a skrývání se v této zemi v částech mimo kontrolu oficiální syrské vlády skončila ve chvíli, kdy krutý režim Asáda padl a Sýrie rychle dostala novou vládu se snahou o mírové řešení a soužití.

Operační prostor PKK a jejích přátel se v posledním roce rapidně zmenšila, především v prvních dvou měsících 2025.


Prohlášení

Abdullah Öcalan [ödžalan], vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK), nedávno učinil historické prohlášení (jen pár týdnů po 26. výročí jeho zatčení; 4. dubna Öcalanovi bude 76 let), v němž vyzval PKK, aby složila zbraně a rozpustila se. Tento krok je součástí snahy o ukončení desítky let trvajícího konfliktu s Tureckem, který si vyžádal desítky tisíc obětí. Poselství lze shrnout do pěti bodů:



Výzva k odzbrojení a rozpuštění: Öcalan vyzval PKK, aby svolala sjezd a rozhodla o odzbrojení a rozpuštění. Zdůraznil, že všechny skupiny by měly složit zbraně, což se týká i odnoží PKK v Sýrii a Íránu.

Důvody ozbrojeného boje: Öcalan uvedl, že ozbrojený boj byl zpočátku nutný kvůli tomu, že turecký stát odmítal uznat kurdskou identitu a omezovat kurdská práva. Prohlásil však, že s nedávným demokratickým vývojem již ozbrojený odpor není opodstatněný.

Důraz na demokracii: Öcalan zdůraznil význam demokracie: "Při hledání a realizaci politického systému neexistuje alternativa k demokracii. Základní cestou je demokratický konsensus".

Historické souvislosti: Öcalan se zamýšlel nad historickými vazbami mezi Turky a Kurdy a usiloval o obnovení těchto vztahů, které se v posledních dvou stoletích zhoršily.

Reakce a dopad: Vyjádření vyvolalo naději i skepsi. Někteří jej považují za potenciální bod obratu v konfliktu, zatímco jiní jsou opatrní ohledně jeho důsledků a proveditelnosti odzbrojení bez podrobného rámce.

MIMOCHODEM: Spolupráce s PKK a spřátelenými organizacemi dostala do tureckého vězení také české občany, Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase. On a jeho přítelkyně se vydávali za humanitární pracovníky, ovšem nechali se fotit se zbraněmi při spolupráci s YPG. To jsou Lidové obranné jednotky (kurdsky Yekîneyên Parastina Gel) jsou ozbrojeným křídlem Sjednocené demokratické strany (PYD) v Rojavě v severní Sýrii.

Přestože to někteří odmítají, řada klíčových osob potvrzuje spojení teroristické organizace PKK s dalšími kurdskými ozbrojenými skupinami, jako je právě YPG. Bývalý německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel publikoval v březnu 2018 článek pro noviny Der Tagesspiegel pod názvem „Turecko a Západ po Afrinu – Afrin je poselstvím USA“. Gabriel ve svém článku řekl; "Je třeba předpokládat, že YPG a PYD jsou pod strategickým vedením PKK, ale mají relativně větší provozní svobodu."

Je otázkou nakolik jde pouze o slova na papíře, nebo je to prvním krokem na cestě ke konci PKK terorismu v Turecku.


Upřímné přání, snaha se vyzpovídat, nebo jen manipulace?

Abdullah Öcalan se v prohlášení obratně snažil nevykreslit se jako teroristické hnutí, které masakrovalo nejen etnické Turky, ale také Kurdy v Turecku i mimo něj, kdykoli se pokoušeli postavit se proti PKK. Mnoho případů napříč západní Evropou rezonuje v tamních zemích, takže PKK je tam dostatečně zdiskreditovaná. V zemích bez této zkušenosti jako Česko se stále vyskytuje příliš velké množství lidí, kteří považují PKK za téměř mírumilovné hnutí chránící a bránící Kurdy (a občas dodají, že "proti zlým Turkům").

Jestliže má prohlášení takovou míru manipulace, je otázkou nakolik lze věřit výzvu k odzbrojení a rozpuštění. Je také otázkou zda za sebe nemají náhradu (například v podobě YPG).

Je také otázkou, zda v prohlášení nehraje roli věk Abdullaha Öcalana, případně zdravotní stav.


Erdoğan: začala nová fáze úsilí o Turecko bez teroru

Turecký prezident se k výzvě vyjádřil při svém proslovu 28. února 2025 na shromáždění ke 30. výročí mediální společnosti Kanal 7.

"Od včerejšího dne nastala nová fáze úsilí o 'Turecko bez teroru', které začalo odvážnou iniciativou našeho partnera z Lidové aliance, předsedy Strany nacionalistického hnutí Devleta Bahčeliho, a pokračovalo naším rozhodným postojem."



Erdoğan řekl: "Máme příležitost učinit historický krok na cestě k cíli, kterým je zboření zdi teroru, která byla postavena mezi naše tisícileté bratrství."

"Rozbití zákeřné a špinavé hry, kterou imperialismus v této geografii hraje již dvě století, bude ziskem nejen pro naši zemi a občany, ale také pro celý náš region," řekl s odkazem na roli koloniálních mocností v regionu.

"Žádný jednotlivec tohoto národa, Turci a Kurdové, neodpustí nikomu, kdo způsobil, že se proces dostal do slepé uličky ambivalentní rétorikou a činy, jak tomu bylo v minulosti," řekl Erdoğan a dodal: "Budeme pečlivě sledovat prostřednictvím našich příslušných institucí, zda byl započatý proces naplněn se všemi jeho prvky."

Erdoğan varoval: "Turecko nejen zmaří krvavé hry imperialismu, ale snad také rychleji dosáhne svých cílů v oblasti hospodářského rozvoje a zahraniční i vnitřní politiky." Slíbil, že ze situace bez teroru bude mít prospěch a prosperovat každý v zemi. "Vítězem úsilí o 'Turecko bez teroru' bude s Alláhovým svolením všech 85 milionů lidí, každý jednotlivý příslušník našeho národa bez ohledu na to, zda je Turkem, Kurdem, Arabem, alevitou nebo sunnitou."


Kurdská ozbrojená hnutí v Sýrii: Nás se to netýká

Zatímco vedení PKK se zřejmě snaží po 40 tisících mrtvých zakopat válečnou sekeru, jejich dosavadní spřátelená hnutí především v Sýrii se k textu postavily neutrálně.

Turecká vláda: Oficiální představitelé tuto výzvu uvítali a naznačili, že pokud se PKK odzbrojí a rozpustí, Turecko se může zbavit okovů konfliktu.

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

ZDROJE: DW

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...