Proč se v Turecku prochází do obchodů bezpečnostními rámy?

Co návštěvníka z Evropy na první pohled v Turecku překvapí, jsou všudypřítomné bezpečnostní kontroly jako na letišti, jako při vstupu do obchodních domů, obchodů, na úřady a podobně. Tato a další bezpečnostní opatření Turecko zavedlo jako prevenci proti dalším podobným útokům, jako byl útok PKK na obchodní dům v Istanbulu na jaře roku 1999.

Co že je PKK?

Celé jméno PKK zní Kurdská strana pracujících (kurdsky Partiya Karkerên Kurdistanê). Byla založena 27. listopadu 1978 Abdullahem Öcalanem. Její ideologie původně byla marxisticko-leninská, nyní se zaměřuje na kurdský nacionalismus a demokratický konfederalismus (ovšem to jsou jen její politické cíle, které neříkají nic o jejich teroristických a kriminálních aktivitách). PKK původně usilovala o nezávislý kurdský stát, nyní usiluje o autonomii a větší práva Kurdů v rámci Turecka. Od roku 1984 vede ozbrojený boj proti turecké vládě. PKK sídlí především v pohoří Qandil, které se rozkládá na jihovýchodě Turecka a v severním Iráku. Byla označena jako teroristická organizace v zemích jako Turecko, Spojené státy, Evropská unie atd.

Cíle a cíle PKK se v průběhu času měnily. Začalo to plánem na oddělení Kurdistánu od Turecka, Sýrie, Íránu a Iráku a založením kurdské federace na Blízkém východě, pokračovalo oddělením jihovýchodu Turecka do samostatného kurdského státu. Zdá se, že organizace údajně opustila svůj cíl zřídit samostatný kurdský stát a místo toho prohlásila, že si klade za cíl zlepšit práva kurdského obyvatelstva žijícího v Turecku, zejména jeho práva na ochranu své etnické identity. Jejich vlastní činy ale hovoří spíš o opaku, což dokládají masakry vesnic s kurdským obyvatelstvem či vraždy Kurdů napříč západní Evropou.

Činnost PKK se ale neomezuje pouze na území Turecka, ale působí nejen na Blízkém východě, ale také napříč Evropou (hovoří se dokonce o účasti na vraždě někdejšího švédského premiéra Olofa Palmeho). Pro dokreslení doporučuji článek Český účelově zkreslený pohled na Kurdskou stranu pracujících.

Doporučuji také speciální webovou stránku mapující teroristické útoky v Turecku pkkresearch.com/attack-map/

Mavi Çarşı

Toto bylo jméno obchodního domu na asijské straně Istanbulu, v městském obvodu Kadıköy, čtvrti Göztepe, třída Fahrettina Kerima Gökaye (na památku obětí se boční ulice dnes jmenuje Ulice obětí 13. března, turecky "13 Mart şehitleri Sk."). Je to místo, kde dnes v nové budově sídlí Burger King.

V rušné sobotní odpoledne 13. března 1999 v 16:25 zaútočili členové teroristické organizace PKK (Kurdská strana pracujících) na obchodní dům. Tři útočníci v lyžařských maskách přijeli na místo činu autem, vnikli do přízemí budovy, kde rozlili benzín a házeli zápalné láhve. Pětipatrový obchodní dům rychle vzplanul. V budově bez vhodných únikových cest, takže mnoho lidí bylo uvězněno ve vyšších patrech. I přes rychlou evakuaci a rychlý příjezd hasičů i sanitek zemřelo celkem 13 osob (podle některých zdrojů 14). Oběťmi byli většinou zaměstnanci, zbytek zákazníci.

Tehdejší turecký prezident Süleyman Demirel tento útok odsoudil jako "záludný". Tehdejší turecký premiér Bülent Ecevit uvedl, že se jedná o součást kampaně zaměřené na narušení celostátních voleb, které se měly konat 18. dubna 1999.

Opatření

Rychle se rozhodlo, že do veřejných budov budou umístěné bezpečnostní rámy a rentgenové skenery zavazadel. Při podezření ochranka budovy prověří vstupujícího ručním přístrojem.

Jestliže je zvýšené riziko, někteří zákazníci obchodních domů to typicky poznají na tom, že při stejném oblečení a stejných předmětech v kapsách (peněženka, klíče) začnou být kontrolováni také ručně.

OSOBNÍ ZKUŠENOST: Některé bonbony proti nachlazení typu Halls / Anticol / Rescue Plus / Olips v papírové ruličce na röntgenu vypadají doslova jako zásobník s náboji.

Také automobily vstupující do krytých parkovišť obchodních domů budou zkontrolovány (kontroly spodku vozidla a kufru vozidla).

Jedním z dalších opatření bylo zrušení veřejných košů na odpadky, kam se mohla schovat výbušnina. Proto se turisté ve své době divili, že po Istanbulu nejsou žádné odpadkové koše. Ty se začaly postupně vracet, ale ve velmi otevřené podobě misek, kde není možné schovat výbušninu.

Propuštění organizátorky

Organizátorka Azime Işık útok útokem protestovala proti přivezení vůdce teroristické organizace PKK Abdullaha Öcalana do země. 

Tehdejší 11. trestní soud v Istanbulu ve svém rozsudku ze dne 7. května 2007 uvedl, že činy obžalovaných byly spáchány za účelem protestu proti přivezení vůdce teroristické organizace PKK Abdullaha Öcalana do země, a konstatoval, že jejich cílem bylo oddělit část území podléhajícího státní moci od státní správy (tedy odtrhnout část Turecka a vytvořit jiný stát) a že v této věci bylo u soudu dosaženo plného přesvědčení.

snímek z propuštění organizátorky útoku (zdroj: YeniCagGazetesi.com)

V květnu 2025 byla propuštěna za nevole části turecké veřejnosti. Někteří poukazovali na to, že za zákeřný čin způsobující smrt 13 lidí si odseděla 26 let, tedy 2 roky za každého zavražděného.

MIMOCHODEM: Aktuálně trestně stíhaný (dnes již bývalý) starosta velkoměsta Istanbulu Ekrem İmamoğlu čelí neporovnatelně delšímu testu. Žalobci totiž navrhují cca 828 až 2352 let vězení při nasčítání až stovek údajných skutků (potom by nepomohl ani příslib odpuštění poloviny trestu za dobré chování). Pro představu, 828 let je jako od roku 2026 o 828 let zpět do roku 1198, tedy do roku, kdy vzniklo dědičné české království a byla založena přemyslovská dynastie za vlády Přemysla Otakara I. A v době propuštění organizátorky vražedného útoku již byl Ekrem İmamoğlu zadržený.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík