Od počátku března jsme byli nuceni sledovat letošní jarní vlnu COVID-19 v Turecku, kromě jiného kvůli zavedeným opatřením v této době. Opatření se ale od pondělí uvolňují a záleží na rychlosti poklesu čísel jaký bude další vývoj opatření, případně jak bude vypadat minimálně část letní turistické sezóny. Detailní rozbor aktuálních čísel.
Hned na začátek podotýkám, že všechny hodnoty pocházejí z oficiální stránky tureckého Ministerstva zdravotnictví, viz https://covid19.saglik.gov.tr/?_Dil=1.
Po měsíci není Istanbul na prvním místě, spadl na druhé místo v kategorii nejvyššího počtu nově pozitivních za každou provincii. Nejvíce případů registruje provincie Erzurum. Zde je deset nejhorších nově pozitivních na 100 tisíc obyvatel (čísla jsou za období od 7. do 14. května 2021):
- Erzurum 192,28
- İstanbul 184,78
- Ağrı 182,84
- Rize 167,27
- Bilecik 156,37
- Bolu 155,65
- Erzincan 154,84
- Kocaeli 154,46
- Kırklareli 153,43
- Çankırı 153,3
Protože byla oficiální čísla podstatně vyšší než nastavené kategorie, museli jsme použít vlastní (byť v duchu těch původních). A tak přibyla postupně fialová, černá, dokonce bílá. To vše již není zapotřebí. V posledních sedmidenním období klesl počet případů na 100 tisíc pod hranici 200. Ještě před týdnem byly provincie v Turecku většinou fialové (kategorie 200 až 400), nyní je to červená (100 až 200).
Žádná z 81 provincií nemá počet nových případů v modré kategorii 0 až 20 případů na 100 tisíc obyvatel. Zato přibylo 12 nových žlutých, naopak zcela zmizela kategorie fialová, ačkoli pouhý týden předtím byla nejčastější. Zatímco běžně se provincie rozprostíraly přes 5 kategorií a v první polovině dubna dokonce v šesti, nyní jsou všechny provincie v pouhých třech. Samozřejmě cílem je, aby všechny byly dokonce v jediné kategorii, a to modré (0 až 20 nových případů na 100 tisíc obyvatel dané provincie).
Mezitýdenní rozdíly jsou zelené už po tři týdny. Stejně jako před týdnem se našel jeden rebel, kterému čísla mírně stoupají (provincie Tunceli [tundželi]), ale ostatní mají pokles. Stejně jako před dvěma týdny je nejčastější pokles mezi 25 a 50 %, přibylo také těch, kteří jsou v kategorii poklesu 50 až 75 %. V průměru je to pokles 43 %, což je nejvíc za současnou dobu. Lze jej přikládat vlivu skoro třítýdenního lockdownu.
Záhada vlivu lockdownu
Jak odborníci říkají, COVID-19 má delší inkubační dobu, může být i týden. Takže od nákazy k prvním projevům uplyne přece jen delší doba. A podobné je to i s vlivem lockdownu. Jestliže se zabrání přenosu nemoci, to se projeví se stejným zpožděním. Potud logika.
Na první pohled vypadá denní graf za celé Turecko velmi optimisticky. Počet nově pozitivních rapidně klesl, nyní je někde "kdesi dole". Ovšem to je stále 2x výš, než Turecko potřebuje (tedy hranice 5000, přímo či nepřímo opakovaná tureckými představiteli, naposledy prezidentem).
 |
| lockdown červeně tučně, svátky žlutě tučně |
Podívejme se ale na graf denních nově pozitivních za Turecko detailněji. Klesání je prakticky imunní vůči lockdownu, dokonce s před jeho koncem se začal zpomalovat. Svátky na konci lockdownu prakticky srovnaly výsledky do roviny. Následné dny začíná počet pozitivních zase stoupat. Při týdenní inkubační době se tak může negativně projevit vliv svátků.
Čistě teoreticky je možné, že lockdown byl definován tak pozdě, že se trefil do počátku přirozeného poklesu. A lidé se přece jen stýkali i přes zákaz, roušky se víc nenosily než nosily (včetně prodavačů v malých obchodech, prostě opatření se spíš nedodržovala, hlavně na konci období (včetně tržnic na některých místech). Je tedy teoreticky možné, že se i přes lockdown pokles nedodržováním zastavil, projevilo se to hned s jeho koncem. Ale jsou to hned dvě náhody najednou.
Záhadné vlny uzdravení
Počty aktuálně uzdravených by měl do určité míry kopírovat vývoj nově pozitivních z doby několika týdnů nazpět. To bylo dobře patrné před rokem, ale oficiální čísla letošní jarní vlny COVIDu v Turecku nic takového neukazují. Navíc jsou dvě velké špičky, kdy se během několika dnů uzdravilo nečekané množství lidí.
Zde je nutno rozlišovat mezi skutečným uzdravením a uznáním za zdravé, tedy byrokratickým úkonem. Zajímavou okolností je fakt, že to nastalo právě se začátkem lockdownu, druhá vlna zázračně těsně před začátkem svátků. To spíš ukazuje na to, že lidé byli uschopněni, aby mohli na lockdown a poté na svátky odjet domů.
Závěr
Rozhodně nelze tvrdit, že COVID-19 v Turecku již zmizel, to zdaleka ne. Nových případů je stále ještě dvojnásobek oproti hranici definované tureckým Ministerstvem zdravotnictví (tedy 5000 nových pozitivních denně). Čísla za provincie se ale rychle snížila, nyní již viditelně pod vlivem lockdownu.
Mimochodem: stát v barevné verzi mapy znázorňuje stav od 20. března po následujících 7 dnů. Nyní je ale 20. května...
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat