Po šoku z propadu a posléze ze skokového vzestupu se turecká měna snaží najít stabilní polohu. Dnes se žádné výkyvy nekonaly, takže zřejmě se ustálila na následujících hodnotách:
- 1 EUR = 14,15 TL (euro)
- 1 CHF = 13,50 TL (švýcarský frank)
- 1 USD = 12,50 TL (americký dolar)
- 1 GBP = 16,65 TL (britská libra)
- 1 CAD = 9,70 TL (kanadský dolar)
- 1 AUD = 9,00 TL (australský dolar)
- 1 BGN = 3,20 TL (bulharský lev/leva)
- 1 PLN = 3,00 TL (polský zloty)
- 1 DKK = 1,90 TL (dánská koruna)
- 1 HRK = 1,85 TL (chorvatská kuna)
- 1 NOK = 1,40 TL (norská koruna)
- 1 SEK = 1,35 TL (švédská koruna)
- 1 TRY = 9,20 JPY (japonský jen)
- 1 TRY = 1,80 CZK (česká koruna)
Toto je dnešní zkušenost; jestli tyto přibližné kursy vydrží do večera, do Štědrého dne, do neděle, do konce roku, to se ještě uvidí.
 |
| ilustrační snímek |
"Co to plácá, když za rohem ve směnárně je cena jiná?"
Spoustu takových reakcí lze najít pod články o turecké liře. Méně zkušeným tedy napovězme. Kurs se obvykle uvádí na takzvaný střed. Jsou totiž dva úhly pohledu: nákup a prodej. A logicky obě mají zcela protichůdné požadavky (chci nakoupit co nejlevněji, ale prodat co nejdráž). Často to vypadá v praxi tak, že kdo přijede do Turecka, chce liru koupit. Když poté odjíždí, tak zase chce neupotřebenou liru prodat. Byť jediná osoba tedy využije obě strany. Banky tedy uvádějí střed (tedy mezi cenou nákupu a prodeje). Proto ani při prodeji, ani při nákupu se onen uváděný střed nikde neuvidí. Prostě když budeme měnu kupovat, je cena vyšší, než když ji budou kupovat zpět. Ve všech těchto případech hovoříme o valutách, protože jde o reálné peníze "v ruce". Pokud jde o bezhotovostní platby či převody peněz mezi účty, potom se hovoří o devizách.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat