Kdo je největším konzumentem čaje na světě?

Když se řekne čaj, tak se nám vybaví britský zvyk čaje o páté, sendviče, čajové pečivo, mléko a cukr (a někdo rum), míšeňský čajový servis, Britská východoindická společnost a jí založené východoindické město Dárdžiling, Ceylon, Čína, Japonsko, Vietnam, ruský čaj a samovar apod. Právě do oněch zemí se mohou ubírat myšlenky na největší konzumenty čaje na osobu. A jak je to ve skutečnosti?

Kolik čaje se spotřebuje na hlavu na rok?

• 1. Turecko (3,16 kg)
• 2. Irsko (2,19 kg)
• 3. Írán (1,99 kg)
• 4. Velká Británie (1,50 kg)
• 5. Rusko (1,38 kg)
• ..
• 10. Polsko (1,00 kg)
• ..
• 25. Česko (0,42 kg)
• ..
• 27. Slovensko (0,36 kg)
• ..
• 35: USA (0,23 kg)
• ..
• 50. Řecko (0,023 kg)

POZNÁMKA: Řecko má 0,023 kg, což jsou 23 gramy na rok. Když jeden sáček čaje má 3,125 gramů, tak podle statistiky použije jeden Řek za celý rok ekvivalent 7,3 čajových sáčků.

pití čaje v Turecku z typické skleničky "tulipánky" (zdroj: wikimedia.org)

Je to sice statistika z roku 2016 (novější je jen za dlouhé peníze), ale když jsou rozdíly mezi státy tak velké, není velký předpoklad k velké změně (především na prvních místech).

Četli jste článek Kde v Turecku teče čajová řeka?

MIMOCHODEM: Víte, že "čaj o páté" byl původně francouzský zvyk (na konci 18. století mezi aristokracií)? Velká Británie si jej přisvojila díky Anně Marii Russell, vévodkyni z Bedfordu (1783 až 1857), celoživotní přítelkyni britské královny Viktorie. Ta ve 40. letech 19. století začala praktikovat postup, kdy v pět hodin odpoledne pila čaj (obvykle Darjeeling) a k tomu obložené chleby (dnes známé jako sedvič). Večeře se totiž v průběhu 19. století odkládala na stále pozdější a pozdější hodinu (mezi 19:00 a 20:30), takže mezi obědem a večeří měli lidé už hlad. Čaj se v Indii začal pěstovat asi o 10 let dříve, takže Britské impérium přestávalo být závislé na čínském exportu a mohlo si dovolit levnější čaj z (tehdy) své Indie.

Turecko konzumuje na hlavu:

• 2x víc než Velká Británie
• 7,5x víc než Česko
• 9x víc než Slovensko
• 140x víc než Řecko (přece nemůže dělat to, co dělají Turci)

Je zajímavé, že obvykle nejsou největšími konzumenty ti, se kterými je pochutina či nápoj spojen. Přestože čaj pochází z Číny, není to Čína. Přestože je pití čaje spojeno s Velkou Británií, není to ona. Přestože jsou producenty čaje Čína, Japonsko, Vietnam či Šrí Lanka, není to ani jedna ze zmíněných zemí.

MIMOCHODEM: Čaj hrál velkou roli v americké historii, viz počátek revoluce, kterému se říká Bostonské pití čaje, nebo též jako Bostonský čajový dýchánek. Prostě 16. prosince 1773 britští kolonisté v americkém Bostonu naházeli (v převlečení za Mohawky) v přístavu bedny s čajem do moře jako protest proti (tehdy ještě) mateřské Velké Británii (předcházel mu vznik tzv. čajového zákona ze stejného roku, který upravil daně pro čaj tak, aby se nevyplácelo jeho pašování do amerických kolonií, společně s tím, že kolonisté neměli zastoupení v britském parlamentu, razilo se heslo „Žádné zdanění bez zastoupení“). Právě tato minulost způsobila, že USA odmítly čaj coby symbol Británie a uchýlily se k jinému nápoji, kávě, coby symbolu amerického patriotismu.

V Turecku je pití čaje rituálem. Návštěvě se automaticky nabízí čaj, dokonce i v obchodech se při vyjednávání většího nákupu může kupujícímu nabídnout čaj (tedy nejde o velký nákup potravin, ale třeba o koberec apod.).

MIMOCHODEM: Podobné je to i s dalšími komoditami. Největšími konzumenty hranolek nejsou ani občané USA, ani britové, dokonce ani francouzi, nýbrž belgičané (a ti si potrpí na to nebýt slučováni s Francouzi, což může potvrdit i malý mužík s pedantsky upraveným knírkem a šedými buňkami mozkovými, Hercule Poirot [erkyl poaro] i jeho nejčastější a nejlepší stvárnitel Sir David Suchet). Také největšími konzumenty kávy nejsou ani Turci, dokonce ani Etiopané, odkud káva pochází. Dokonce ani v USA či Itálii se tolik kávy nekonzumuje. Je to Finsko, potažmo Skandinávie celkově.

O čaji v Turecku jsme již psali:

Napříč Tureckem: Za slušnost k obsluze slevu

Sbírejte čaj za 6.900 lir

Poněkud matoucí může být hodnocení o nejvyšší spotřebě. Ale jak se to měří? Je to prodej. To ale může být zkreslené, což je vidět třeba v Česku, kde pro levné pivo si jezdí z okolních zemí.

MIMOCHODEM: Čaj hrál roli ve vtipech o přistání západoněmeckého občana Mathiase Rusta 28. května 1987 (tedy na Den pohraničních vojsk) v Sovětském svazu Moskvě na Velkém Moskvoretském mostě u chrámu Vasila Blaženého blízko Rudého náměstí. Když totiž pohraničníci pili vodku (zaklánějíc se), tak viděli oblohu dobře. Ale když při pěrestrojce (podle vtipu) museli přestat chlastat pít, tak při míchání čaje se dívali dolů, takže letící Cessnu 172 přehlédli. Místní také vtipem označovali Rudé náměstí jako Šeremetěvo-3 (Šeremetěvo je mezinárodní letiště v Moskvě, kdy roku 1980 se přistavěl druhý terminál pod názvem Šeremetěvo-II). Ve skutečnosti tento incident uvolnil Gorbačovovi ruce a mohl se tak zbavit odpůrců jeho reforem, takže začala největší čistka v sovětské armádě od 50. let.

A tak je to (nejen) ohledně čaje se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: britishmuseum.org