Turecké Ministerstvo zahraničních věcí zahájilo tento týden politickými konzultacemi, které míří do střední Evropy. Nejde o setkání na nejvyšší úrovni, ale o setkání velvyslance Faruka Kaymakcıho s náměstky ministerstev zahraničí řady středoevropských států. Jaký je cíl cesty a proč Turecko zastupuje zrovna tato osoba?
Rozeberme si jeden stát po druhém. Začněme nejnovější událostí, tedy včerejším setkání.
Turecko a Slovensko
Tisková zpráva k politickým konzultacím mezi Tureckem a Slovenskem uvádí následující:
Dne 4. dubna 2022 se v Bratislavě uskutečnila politická konzultace mezi Tureckem a Slovenskem, které se zúčastnil J. E. pan Faruk Kaymakcı, náměstek ministra zahraničních věcí a ředitel pro záležitosti EU, a J. E. pan Martin Klus a J. E. paní Ingrid Brocková, státní tajemníci Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky.
 |
| Faruk Kaymakcı a Ingrid Brocková (zdroj: Twitter turecké strany) |
Během konzultací byly projednány všechny aspekty bilaterálních vztahů, náš přístupový proces do EU i regionální otázky.
 |
| Faruk Kaymakcı a Martin Klus (zdroj: Twitter turecké strany) |
O čem se turecká strana nezmínila, bylo setkání Faruka Kaymakcıho s ministrem zahraničních věcí a evropskych záležitostí Slovenské republiky Ivanem Korčokem (ale slovenské ministerstvo nemlčelo).
 |
| Faruk Kaymakcı a Ivan Korčok |
Slovenská strana vydala obsáhlé vyjádření:
Včera (4. apríla 2022) sa v Bratislave uskutočnili politické konzultácie štátnych tajomníkov ministerstiev zahraničných vecí Slovenska a Turecka. Zástupca ministra zahraničných vecí Turecka Faruk Kaymakcı sa stretol so štátnym tajomníkom Martinom Klusom a rokoval so štátnou tajomníčkou Ingrid Brockovou. Prijal ho aj minister zahraničných vecí a európskych záležitostí SR Ivan Korčok.
Turecký partner počas rozhovorov tlmočil trvalý záujem svojej krajiny o plné členstvo v Európskej únii a vyzdvihol potrebu jasnejšej európskej perspektívy pre Turecko, ktorá by priniesla prehĺbenie spolupráce. Slovensko podporuje európsku perspektívu Turecka pri splnení všetkých podmienok členstva. Turecko je kľúčovým partnerom Európskej únie v mnohých oblastiach ako je bezpečnosť, migrácia, energetika a boj proti terorizmu.
 |
| Faruk Kaymakcı a Ingrid Brocková (zdroj: MZV SR) |
(poznámka Žít Istanbul: nelze si nevšimnout práci PR oddělení jak slovenské, tak turecké strany. Zatímco slovenská zveřejnila snímky bez roušek a s podanou rukou ženě, turecká strana pouze s rouškami a podaná ruka jen muži)
Témami rozhovoru so štátnou tajomníčkou Ingrid Brockovou boli bilaterálne vzťahy a rozvoj ekonomickej spolupráce medzi našimi krajinami, súčasný vývoj vojenského konfliktu na Ukrajine. Partneri si vymenili názory na aktuálne zahraničnopolitické udalosti, vrátane vývoja na západnom Balkáne, Kaukaze a Blízkom východe.
„Oceňujeme sprostredkovateľské úsilie Turecka, ktorého cieľom je nastolenie prímeria na Ukrajine, rovnako ako jasný postoj Turecka k suverenite a územnej celistvosti Ukrajiny,“ potvrdila štátna tajomníčka Ingrid Brocková.
Štátna tajomníčka sa s tureckým partnerom zhodla na konkrétnych krokoch prehĺbenia vzájomných hospodárskych vzťahov s dôrazom na rozvoj vzájomného obchodu, sektor energetiky, podporu inovatívnych spoločností a spoluprácu v oblasti vedy, výskumu a inovácií.
Turecku sa podarilo vygenerovať vysoký rast hrubého domáceho produktu aj v nepriaznivých podmienkach, ktorý sa prejavil aj na našich hospodárskych vzťahoch. Podľa predbežných údajov vzájomná obchodná výmena s Tureckom v predošlom roku, napriek pandémii, vzrástla o 14% na úroveň 1,5 mld. eur. Slovenské investície v Turecku v roku 2020 dosiahli hodnotu 118 mil. eur a v porovnaní s rokom 2019 sa strojnásobili. Stále však existuje vysoký potenciál na zintenzívnenie hospodárskych vzťahov.
„S Tureckom plánujeme založiť Spoločnú ekonomickú a obchodnú komisiu. Máme záujem spolupracovať v oblasti diverzifikácie dovozu zemného plynu a jadrovej energetiky. Chceme pomôcť technologicky vyspelým slovenským spoločnostiam presadzovať sa na geograficky strategicky situovanom tureckom trhu. Rovnako sa usilujeme o zorganizovanie ďalšieho ročníka Spoločného vedeckého fóra, ako aj o rozpracovanie spolupráce v oblasti umelej inteligencie. Sme pripravení podporiť zintenzívnenie kontaktov medzi ľuďmi ako sú študentské a vedecké výmenné programy,“ vyhlásila štátna tajomníčka Ingrid Brocková.
Turecko a Česko
Tisková zpráva k turecko-českým politickým konzultacím uvádí:
Dne 5. dubna 2022 se v Praze uskuteční politické konzultace mezi Tureckem a Českem, kterých se zúčastní J. E. pan Faruk Kaymakcı, náměstek ministra zahraničních věcí a ředitel pro záležitosti EU, a J. E. pan Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničních věcí ČR pro evropské záležitosti.
Během konzultací budou projednány všechny aspekty vztahů mezi Tureckem a Českem a Tureckem a EU, jakož i aktuální regionální a mezinárodní otázky.
Velvyslanec Faruk Kaymakcı se setká také s ministrem pro EU Mikulášem Bekem a se členy českého Senátu.
Turecko a Polsko
Minulý týden ve středu se totéž odehrálo ve Varšavě. Dne 30. března 2022 se v Ankaře uskutečnil dvoustranné politické konzultace mezi Tureckem a Polskem, kterých se zúčastní J. E. pan Faruk Kaymakcı, náměstek ministra zahraničních věcí a ředitel pro záležitosti EU, a J. E. pan Szymon Szynkowski vel Sęk, náměstek ministra zahraničních věcí Polska.
Během konzultací byly projednány všechny aspekty bilaterálních vztahů, náš přístupový proces do EU i aktuální regionální otázky.
Polské Ministerstvo zahraničních věcí k tomu napsala odlišný komentář:
Ve dnech 29. až -31. března navštívil náměstek šéfa polské diplomacie Szymon Szynkowski vel Sęk Turecko, kde se v Ankaře setkal se svým tureckým protějškem, zástupci prezidentské Rady pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti a poradcem tureckého prezidenta. V Istanbulu pak náměstek ministra navštívil společnost vyrábějící bojové drony.
Hlavním účelem návštěvy byly polsko-turecké politické konzultace o bezpečnostních otázkách tváří v tvář válce na Ukrajině způsobené Ruskem.
 |
| Szymon Szynkowski vel Sęk a Faruk Kaymakcı |
"Jsem rád, že od našeho posledního setkání ve Varšavě (v listopadu 2019) získaly polsko-turecké vztahy novou dynamiku. Rok 2021 byl přelomovým okamžikem v historii našich politických vztahů," uvedl polský náměstek ministra v rozhovoru se svým tureckým protějškem Farukem Kaymakcımem. Mezi hlavní témata jednání politiků patřily bezpečnostní otázky v souvislosti s válkou na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko. Náměstek šéfa polské diplomacie vyzval tureckou stranu, aby pokračovala v podpoře Kyjeva. Poděkoval Ankaře za její úsilí o podporu míru na Ukrajině prostřednictvím zprostředkování mezi válčícími stranami a humanitární pomoci uprchlíkům. "Vyzýváme turecké orgány, aby se zapojily do zprostředkování, a zdůrazňujeme význam evakuace a humanitární pomoci obléhaným městům na Ukrajině," řekl náměstek ministra Szynkowski vel Sęk. Rozhovory se týkaly také dvoustranných vztahů. Náměstek polského ministerstva zahraničních věcí zdůraznil, že Varšava přikládá spolupráci s Ankarou velký význam, zejména v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu a dezinformacím, jakož i v otázkách obchodu a migrace. V rozhovoru o stavu vztahů mezi EU a Tureckem náměstek ministra zdůraznil, že Varšava neustále podporuje evropskou perspektivu Turecka. "EU a Turecko se navzájem potřebují jako spolehliví a stabilní partneři," řekl.
Během svého pobytu v Ankaře se náměstek polského ministerstva zahraničních věcí setkal také s Akifem Çağatayem Kılıçem (předsedou zahraničního výboru Velkého národního shromáždění Turecka), Ilnurem Çevikem (poradcem tureckého prezidenta) a profesory Mehmetem Akifem Kirescim a Seyitem Sertçelikem (zástupci prezidentské rady pro zahraniční věci a bezpečnost). Tématem těchto setkání byly otázky související s válkou na Ukrajině.
Po návštěvě Ankary odcestoval zástupce šéfa polské diplomacie do Istanbulu, kde navštívil mimo jiné společnost Baykar Makina, která vyrábí bojové drony Bayraktar TB2.
Turecko a Slovinsko
Dne 8. března 2022 se v Ankaře uskutečnily dvoustranné politické konzultace mezi Tureckem a Slovinskem, kterým společně předsedali J. E. pan Faruk Kaymakcı, náměstek ministra zahraničních věcí a ředitel pro záležitosti EU, a J. E. pan Gašper Dovžan, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Slovinska.
Během konzultací byly projednány bilaterální vztahy a vyměněny názory na přístupový proces Turecka do EU a aktuální regionální a mezinárodní otázky.
Kdo je Faruk Kaymakcı?
Náměstek ministra zahraničních věcí Turecka a ředitel pro záležitosti EU. Ministertvo o něm uvádí následující informace:
Náměstek MZV Kaymakcı se narodil 21. března 1968 v tureckém městě Tosya v provincii Kastamonu.
V roce 1988 absolvoval ekonomickou fakultu Fakulty politických věd Ankarské univerzity a získal dva magisterské tituly na London School of Economics a College of Europe (Bruggy) v oboru ekonomie, resp. politiky Evropské unie.
Pracoval na tureckém ministerstvu zahraničních věcí v Ankaře na Generálním ředitelství (GŘ) pro balkánské státy (1994-95), GŘ pro mezinárodní hospodářské organizace (1995-96), GŘ pro plánování politiky (2002-03) a GŘ pro Evropskou unii (2008).
V zahraničí působil na tureckém velvyslanectví v Tripolisu (1997-99), v kanceláři vyššího civilního představitele NATO v Kábulu (2004-05) a třikrát na turecké stálé delegaci při EU v Bruselu (1999-02, 2005-08 a 2017-18).
Působil jako hlavní zahraničněpolitický poradce tureckého ministra pro EU a hlavní vyjednavač a ředitel pro komunikaci s EU na ministerstvu EU (2009-11).
V letech 2011-2013 působil jako generální konzul Turecka v Basře. V říjnu 2013 byl jmenován velvyslancem Turecka v Iráku, kde působil do ledna 2017. Od února 2017 do srpna 2018 byl stálým představitelem Turecka při Evropské unii. V srpnu 2018 byl jmenován náměstkem ministra zahraničních věcí a ředitelem pro záležitosti EU.
Náměstek MZV Kaymakcı je držitelem medaile NATO za službu v Afghánistánu a byl zvolen jedním ze tří absolventů roku 2007 College of Europe.
Hovoří anglicky a francouzsky.
Faruk Kaymakcı v rozhovoru pro Agenturu Anadolu
(neupraveno, nezkráceno)
Čím více bude Turecko věřit, že se stane členem EU, tím rychleji dojde k reformám, říká náměstek ministra zahraničí Faruk Kaymakci.
Podle nejvyššího diplomata Ankary odpovědného za vztahy s blokem by měla být posílena cesta Turecka ke vstupu do Evropské unie.
"Perspektiva vstupu Turecka do EU by měla být chráněna a posílena," uvedl náměstek ministra zahraničí Faruk Kaymakci v rozhovoru pro bruselský časopis Diplomatic World, který byl zveřejněn v pondělí.
Dodal, že není třeba "hledat nové nápady", jak postupovat při vstupu země do EU.
"Strukturu již máme: prohlášení z 18. března [2016 o dohodě o migrantech] se všemi šesti dimenzemi," uvedl, přičemž za první dimenzi označil přístupová jednání.
"Bohužel se naše přístupová jednání s EU zastavila kvůli některým politickým otázkám, přestože se jedná především o technický proces. V důsledku toho naše přístupová jednání nepokročila tak rychle, jak jsme chtěli. Stále jsme však kandidátskou zemí pro vyjednávání," uvedl Kaymakci.
Řekl, že "čím více bude Turecko věřit, že se stane členem EU, tím rychleji budou v Turecku probíhat reformy a tím lepší budou vztahy mezi Tureckem a EU." Zdůraznil, že pokud se "Turecko bude cítit být diskriminováno mezi kandidátskými zeměmi nebo odstrkováno od zbytku Evropy, pak budeme mít k sobě stále menší důvěru, a to není užitečné."
Zdůraznil, že přístupový proces musí být oživen bez jakéhokoli předsudku.
Jako druhý rozměr uvedl Kaymakci schůzky dialogu na vysoké úrovni mezi Tureckem a EU: "Již jsme zavedli schůzky dialogu na vysoké úrovni mezi příslušnými tureckými ministry a evropskými komisaři pro hospodářství, energetiku, dopravu a zahraniční politiku. Ty však byly ze strany EU pozastaveny."
Vyjádřil ochotu Turecka "uspořádat všechna tato setkání dialogu na vysoké úrovni, jak nová, tak stará, ale také oživit již zavedené mechanismy mezi Tureckem a EU, jako jsou zasedání Rady přidružení a zasedání politických ředitelů".
"Turecko by také mělo být zváno na všechna setkání, na která jsou pravidelně zvány kandidátské země, jako jsou Gymnišská setkání a další," dodal Kaymakci.
Pokud jde o třetí rozměr, Kaymakci uvedl, že pro pozitivní agendu mezi Tureckem a EU je nutná aktualizace celní unie.
"Turecko již provádí obchodní politiku a politiku hospodářské soutěže EU v souladu s celní unií Turecka a EU. Turecko lze z hlediska obchodu, hospodářství a hospodářské soutěže již považovat za člena EU. Žádná jiná kandidátská země nemá s EU celní unii (CU)," uvedl.
Zdůraznil, že současnou celní unii je třeba aktualizovat, a uvedl, že aktualizovaná verze "může zahrnovat služby, zemědělství, energetiku a možná i další oblasti. Vzhledem k tomu, že ekonomiky Turecka a EU jsou vysoce propojené a vzájemně závislé, modernizace CU by vytvořila situaci výhodnou pro obě strany."
Náměstek tureckého ministra zahraničí dále uvedl jako čtvrtý rozměr vízovou liberalizaci a připomněl, že Turecko a EU se dohodly na splnění 72 kritérií potřebných pro dialog o vízové liberalizaci.
"EU a Turecko se dohodly, že až Turecko splní 72 kritérií pro dialog o vízové liberalizaci, měli by mít turečtí občané možnost volně cestovat - nemluvíme zde o volném pohybu pracovních sil - v rámci schengenského prostoru. Na splnění zbývajících několika kritérií pracujeme," řekl.
Kromě toho "dalším důležitým rozměrem je boj proti terorismu, neboť mezi Tureckem a některými západními zeměmi existuje otázka nedůvěry," zdůraznil.
"Když vidíme, že teroristické organizace jako PKK působí v evropských hlavních městech, dělají propagandu, verbují lidi, praktikují praní špinavých peněz nebo se zapojují do narkobyznysu, máme obavy o nás všechny a o naši společnou budoucnost," poznamenal Kaymakci.
Zdůraznil, že je zapotřebí dobré spolupráce v boji proti terorismu proti "všem druhům teroristických organizací" včetně PKK, al-Káidy, Daeše a teroristické organizace Fetullah (FETO).
FETO a její vůdce Fetullah Gulen sídlící v USA zorganizovali neúspěšný puč z 15. července 2016, který si vyžádal 251 mrtvých a 2734 zraněných.
Jako poslední rozměr vztahů mezi Tureckem a EU uvedl Kaymakci otázku řízení migrace, když připomněl "velkou výzvu v podobě nelegální migrace".
Uvedl, že Turecko v současné době hostí "4,2 milionu lidí, což je největší uprchlická komunita na světě, z toho 3,7 milionu Syřanů a zbytek jsou Asiaté, většinou z Afghánistánu, Bangladéše, Íránu, Iráku, Srí Lanky a Afriky": "Je to velmi těžké břemeno, které nemůžeme převzít sami, a očekáváme, že se o něj podělí i strana EU."
...a z toho plyne poučení?
Oficiální tiskové zprávy vždy uvádějí přístupový proces Turecka do Evropské unie. Ještě předtím chce Turecko dosáhnout bezvízového styku a volného pohybu po zemích tzv. Schengenského prostoru (samozřejmě jen v turistickém režimu). To je Turecku blíž, než si lze zatím myslet. Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko již splnily všechny podmínky vstupu do Schengenu, zbývá jen vše spustit (což je ovšem v současné době (byrokratické) rozhodnutí Komise, což naznačila eurokomisařka pro vnitřní bezpečnost EU Ylva Johansson před v polovině března rumunskému prezidentovi. A právě Bulharsko je sousedem Turecka. To v současné chvíli sousedí s jedinou zemí Schengenu, Řeckem. Bulharsko od 31. ledna 2012 umožňuje vstup všem, kteří mají Schengenské vízum tak, jako kdyby země v Schengenu již byla, včetně sousedního Turecka.
Zde připomínám s tím související turecký systém, viz článek Odjezd z Turecka: 150 lir za překročení hranice a s tím související vysokou cenu cestovního pasu, viz starší článek Kam mohou Turci bez víza? A co Turek s Čechem?
Další částí může být téma ruské agrese na Ukrajinu. Samozřejmostí jsou vztahy mezi Tureckem a danou zemí.
Sám Faruk Kaymakcı má ve své profesní kariéře mnohokrát uvedenou Evropskou unii, včetně studií v Londýně. Turecko vsadilo na tohoto diplomata a snaží se získat příznivce vstupu Turecka do EU. A k tomu bude obzvlášť po minulém desetiletí opravdu mnoho diplomatického umu.
Dnešní jednání s Českem může nabýt jiného směru, než obě strany očekávaly kvůli skandálnímu vyjádření tureckého ministra vnitra Süleyman Soylu ze včerejška, kdy měl označit Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) za teroristickou organizaci. Není to poprvé, kdy se do Frontexu podobně ostře opřel kvůli někdy kontroverznímu chování řecké strany.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
ZDROJE:
TC MFA.gov.tr (zpráva č. 115)
TC MFA.gov.tr (zpráva č. 116)
TC MFA.gov.tr (zpráva č. 107)
TC MFA.gov.tr (zpráva č. 78)
Komentáře
Okomentovat