Koho z opozičních politiků Turci hledají na internetu a proč?

Která jména vyhledávají města na Googlu více za posledních 30 dnů? Na Twitter účtu Raporlar se objevila mapka s vyobrazením dat za všech 81 provincií Turecka.

Vyhledávání samo o sobě nemusí znamenat automaticky příslušnost k příznivcům daných jmen. Může reagovat na aktuální zprávy a dění. Za další Google je sice velkým, ale nikoli jediným hráčem na poli vyhledávání. Existuje například Bing nebo ruský Yandex, který je v Turecku dost populární.

Čí jsou ta jména?

Začněme prvním na seznamu. Kemal Kılıčdaroğlu [Kemaľ Kılıčdarólu] je šéfem nejsilnější opoziční strany CHP. Ta nyní má 135 z 600 křesel v tureckém parlamentu, více než třetinu radnic v tureckých velkoměstech včetně největší čtyřky (Istanbul, Ankara, Izmir, Antalya).

Meral Akšener [Meraľ Akšenéř] byla již předtím první ženou, která se stala ministryní vnitra Turecka (vláda  Necmettina Erbakana). Někdy se jí přezdívá turecká železná lady (po vzoru britské premiérky Margaret Thatcher). Je vedoucí Strany dobra (İyi Parti), kterou založila poté, co nebyla vpuštěna do sálu při volbě nového vedení příznivci dosavadního předsedy (Devlet Bahçeli) strany MHP.

Selahattin Demirtaš je v současné době vězeň, ale býval leaderem strany HDP, což je levicová pro-kurdská strana. On sám byl zatčen 4. listopadu 2016 a souzen, oficiálně za spolupráci s teroristy. Případ sleduje Evropský parlament. Jeho jméno vyhledávají především Kurdové.

Intenzita barvy znázorňuje procento vyhledávání

Zatímco výše uvedená jména se objevují neustále, Ümit Özdağ se neobjevoval tento rok vůbec, pak 6. dubna obrovsky, protože měl výstup na televizní stanici Fox TV. Pro příznivce dat a jejich dolování a zkoumání doporučuji Google Trends s přednastavenými uvedenými jmény.

Kdo je Ümit Özdağ?

Protože to jméno je dost neznámé, může být, že se na to jméno lidé ptají strýčka Gůgla stejně, jako jsme se zeptali teď my. Ümit Özdağ [Ümit Özdá] patří do pravého politického spektra. Původně byl členem MHP a například na kongresu této strany roku 2006 kandidoval na jejího leadera namísto Devleta Bahčeliho (neúspěšně). Za posledních deset let prošel několika stranami, aby si nakonec založil stranu vlastní. Původně byl vysokým členem krajně pravicové strany MHP, který roku 2016 kandidoval do čela této strany. Ale po jejím zemětřesení na podzim téhož roku vznikla rozdělením MHP strana İyi Parti (Strana dobra), založená a vedená bývalou ministryní vnitra Turecka a další bývalou kandidátkou na post leadera MHP, paní Meral Akšener. Do nejužšího vedení se dostal také Ümit Özdağ, aby roku 2020 rezignoval a o rok později založil vlastní stranu zvanou Zafer Partisi (ZP) neboli Strana vítězství.

Původní MHP je spíš krajně pravicová, İyi Parti je pravicová až středopravá strana, Zafer Partisi se opět posunuje vpravo. Podobně jako původní MHP je také Zafer Partisi zaměřena proti imigrantům. To je jedna z řady miniaturních stran, které se v poslední době na politické scéně objevily. Tato má jediného člena parlamentu jen proto, protože byl zvolen ještě jako člen jiné strany. Je to přímo Ümit Özdağ osobně. Strana v poslední době velmi silně vystupuje proti svatbám Turkyň s cizinci (o Turcích ženících se s cizinkami řeč ale není) a neštítí se argumentovat veřejným lynčováním Francouzek podezřelých z kolaborace s Němci (Francie, 1944 až 1946) a podvědomě k tomu své členy nabádat. Sexismus je velmi zjevný, protože na muže ženící se s cizinkami i například kvůli pasu z Evropské unie se jejich zášť nevztahuje.

Mnozí Turci si zatím nespojují jméno Ümita Özdağa s politickou stranou Zafer Partisi, přestože ji on sám založil. Nechtějí věřit, že až takovou špínu by založil on.

Strana MHP je jeho rodině osudná. Jeho otec Muzaffer Özdağ se aktivně účastnil vojenského převratu v Turecku roku 1960 a byl vyhoštěn do Tokia, kde se o rok později narodil jeho syn Ümit Özdağ. Muzaffer Özdağ byl blízkým spojencem zakladatele MHP Alparslana Türkeşe a působil jako člen Výboru národní jednoty, který byl ustaven po tureckém státním převratu v roce 1960.

Zafer Partisi jako krajně pravicová strana má zajímavého kandidáta na prezidentské volby, které se v Turecku budou konat za rok. Je jím Mansur Yavaş, současný starosta města Ankara. Zajímavé je na tom to, že je to člen CHP, tedy politické strany z levého spektra, který ani o takovou "čest" nestojí.

Ümit Özdağ má ještě jednu zajímavost. Narodil se v prefektuře Tokio v Japonsku, podobně jako jiný politik, se kterým má společné jak politické migrantství, tak krajně pravicový směr zaměřený proti imigrantům. Ano, je to Tomio Okamura. Ale není to ten Tomio Okamura, který se účastnil olympijských her roku 1972 v běhu na lyžích, ale o stejnojmenného českého politika, který se narodil v létě téhož roku a který je z poloviny Čech, ze čtvrtiny Japonec (po svém dědovi z otcovy strany) a ze čtvrtiny Korejec (po své babičce z otcovy strany). Je zakladatelem politického hnutí "Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury" (hnutí se na krátkou dobu spojilo s Blokem proti islámu, krátkou dobu jako společný projekt Úsvit s Blokem proti islámu; zakladatel Martin Konvička já synem Řekyně a Čecha), poté politické hnutí "Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura" také patřící ke krajní pravici. Sympatizant SPD Jaromír Balda provedl v létě roku 2017 teroristické útoky na vlaky na Mladoboleslavsku.

A tak je to v Tokiu se vším.

Patrik Veselík