Skončil 2. ročník festivalu krátkých filmů Aizanoi

Çavdarhisar-Aizanoi v turecké provincii Kütahya se stalo dějištěm již druhého ročníku filmového festivalu krátkých filmů "Aizanoi Kısa Film Festivali", který se konal od 2. do 4. června 2022. Za zvláštní název vděčí stejnojmennému antickému městu, které se nachází na okraji dnešního městečka Çavdarhisar. Porota vybírala z neuvěřitelného počtu 2252 filmů.

Filmy z prvního ročníku z roku 2021 (konal se od 20. do 22. srpna) do jsou k vidění zde (následují prolinky na Google disk na soubory přímo v MP4 formátu). Zatímco právě první ročník byl propagován a zmiňován na řadě televizních kanálů, tento ročník je poměrně neviditelný.

Bohužel organizátoři mají poněkud problémy i s vlastními informacemi, a tak i na jejich webu jsou spíš informace k prvnímu ročníku než k právě skončenému. Odkazy na sociální média jsou zastaralá či neplatná. Přímo web odkazuje na Twitter účet @aizanoisinemad2, který ale popisuje pouze minulý ročník. Materiály zmiňují jiný účet (@aizanoifilmfestivali), který ale neexistuje. Nikde není ani seznam soutěžních snímků, ani výsledek (řekněme první tři).

Naštěstí je tiskové oddělení guvernéra provincie Kütahya sdílnější.

Nejlepší místní dokumentární film v kategorii sport a zdraví

Bisikletçi (Cyklista), rok 2019; režie Melih Aslan

Mladý černý cyklista startuje svůj první maratonský závod a učí se snít o životě mimo jihoafrické městečko. Celý dokument je na Vimeo

MIMOCHODEM: Tento dokument získal roku 2020 ocenění také na Sportfilm festivalu v Liberci (Česká republika).

Nejlepší místní dokumentární film

Çöp Dünyası (Svět odpadků); režie Kenan Çelik

Tento snímek snad na internetu téměř neexistuje (včetně informací o něm)

Nejlepší místní dokumentární film v kategorii kulturní dědictví

Yüzyıldır Açılmamış Mektuplar (Dopisy neotevřené celé století); režie: Hayriye Savaşçıoğlu

Osmanští vojáci, kteří byli zajati během první světové války, se mohli vrátit do vlasti v roce 1922. Dopisy, které tito vojáci psali svým rodinám, byly jediným zdrojem komunikace s nimi. Dopisy, které čekají v archivech 3 vojáků zajatých před sto lety na Sibiři, byly doručeny tvůrci dokumentu jejich rodinám. Co budou cítit, až je dostanou 3 vnuci, kteří své prarodiče nikdy neviděli? Co se v těchto dopisech vypráví? Tyto dopisy, které už sto let čekají na přečtení, jsou dopisy zajatých vojáků.

krátké ukázky (Youtube, Youtube), obsažný článek Sabah z ledna 2022 (turecky)

Nejlepší místní dokumentární film

Bulak (2020); scénář Derin Su Uysal; režie Evrim İnci

Walid a jeho rodina, kteří měli v Somálsku těžký život a museli se přestěhovat do Turecka, jsou posláni do Burduru. Walid, který v Burduru čelí suchu, před nímž utekl ze Somálska, také bojuje o život.

Název "Bulak" byl vybrán, protože to je slovo s více významy (navíc protichůdnými), tedy jak zdroj vody, tak pramen a katastrofu. Mimo Turecko se používá jméno Fount.

Nejlepší místní hraný film v kategorii ekologické povědomí a klimatická krize

Kimin umurunda (Komu na tom záleží?); režie Yeliz Gürkan

Lední medvěd, jehož cesta se s táním ledovců ocitá ve městě, nedokáže ovládnout nervy tváří v tvář necitlivosti lidí a vlivu měnícího se klimatu na život ledních medvědů.

Celý dokument včetně tureckých a anglických titulků na Youtube

Aizanoi (dnes adresa Yukarı, Cumhuriyet Cd., 43710 Çavdarhisar/Kütahya, Turecko) je poměrně známé místo, i když se krčí vedle turisticky atraktivních obrů. Samotná provincie Kűtahya je známá svou keramikou a snaží se zviditelnit také Aizanoi, a tak její guvernér inicioval vytvoření tohoto filmového festivalu, místo na podzim také navštívila velmi sledovaná televizní kuchařská soutěž MasterChef. V prosinci byla při pokračujících archeologických pracech nalezena velká socha Herakla. Na specializované webové stránce jen o tomto místě jsou detaily lokality. Přestože se jedná o město Frýgie, současné pozůstatky jsou z daleko novější doby, kdy oblast obývali Řekové.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ODKAZ: aizanoifilmfest.com