Zatímco český úhel pohledu na parlamentní či senátní volby je velmi statický, Turecko nic takového nemá. Nejsou volby, které by byly shodné s předchozími. Někdy je jiný počet poslanců, pokaždé se přehodnocuje počet poslanců za provincie a přerozděluje se. Proč, kdy, jak?
Demografická křivka
Vliv na rozhodování nemá jen aktuální počet obyvatel, ale také trend. Ukážeme si to na jednom příkladu.
Tunceli. Tato provincie měla již po řadu volebních období nejmenší počet občanů na jednoho poslance, takže žhavý kandidát na snížení počtu poslanců ze dvou na jednoho. Protože ale počet obyvatel viditelně stoupal, očekávalo se, že se propracuje na vyšší pozice, takže o poslance nepřijde.
Protože ale počet obyvatel nejenže přestal stoupat, ale dokonce klesal, byla pozice druhého poslance pro tuto provincii neudržitelná. Proto na rozdíl od předchozích let tedy má od tohoto roku (2023) již jediného poslance.
 |
| turecký parlament (ilustrační snímek) |
Které provincie o poslance asi přijdou?
Nyní je číslo jedna provincie Ardahan, ve které na jednoho poslance připadá jen 46 tisíc občanů. Mezi další patří:
- 72 272 občanů: Gümüşhane
- 73 960 občanů: Kilis
Protože všechny mají po dvou poslancích, každá z nich může přijít o jediného, takže pro naopak nejlidnatější provincie by byla k dispozici tři křesla. Další na řadu následně přicházejí:
- 84 702 Artvin
- 84 019 Karabük
Zatímco Artvin má dva poslance, takže může přijít o jediného, Karabük je jiný případ. Ten roku 2011 o jednoho poslance přišel, byl mu vrácen roku 2018, když se celkový počet poslanců zvýšil z 550 na 600. Nyní je vidět, že třetí poslanec pro Karabük je v porovnání s jinými zřejmě příliš, takže o něj může přijít.
Těmito čistkami lze získat jednoho, tři nebo pět poslaneckých míst podle razance. Při oknu 80 až 160 tisíc občanů na poslance by se jednalo o tři, při výhledu do budoucna pět.
Které provincie poslance asi získají?
Zde není příliš těžké uhodnout které turecké provincie rostou a rostou. Nyní nad 160 tisíc občanů na poslance vede Istanbul (162 326 lidí), druhá je Ankara (160 619 občanů). Následuje Bursa (159 736 lidí) a Izmir (159 359 občanů).
Jen v případě Istanbulu se rozhodně nemůže jednat o jediné poslanecké křeslo, protože už nyní má 98, takže by to nemělo valný smysl. Ankaře by pomohlo i jediné křeslo, dvě by byla lepší. Další dvě města mají každé několik milionů obyvatel (mezi třemi a pěti), tam by byť jediné křeslo smysl mít mohlo.
Tu je současná statistika, porovnání let 2002 až 2023 (tedy stav, platný při posledních volbách v květnu 2023).
Získání hlasů dělením
Teoreticky připadá ještě jedna možnost, která nárůst poslanců na provincii obchází. Již několikrát se objevily informace, že se uvažuje o dělení některých provincií (psali jsme). Jestli šlo o úvahu nějakého státního útvaru, jednotlivce, spekulace médií, není jasné. Při dělení se tak může upravit počet poslanců pro dělenou provincii, aby součet obou nových provincií byl vyšší, než před rozdělením.
Dělení provincií ale může být problémem pro menší až malé strany. Ty totiž při volbách přijdou o možnost získat byť jedno křeslo ve stávající (větší) provincii, protože v menší by se ocitli od čarou díky D'Hondtově metodě přepočítávání počtu hlasů na počet křesel v parlamentu.
Zvýšení počtu poslanců
Toto je také možnost, která se již několikrát opakovala, a to navýšení počtu poslanců nad současných 600.
Poslední navýšení bylo z 550 na 600, čímž klesl počet občanů na poslance ze 145 na 135 tisíc (oboje přibližně). Do dvou let se ale má zvyšováním počtu obyvatel zvýšit tak, že bude opět 145 tisíc obyvatel na jednoho poslance (na grafu červeně). Nastane to tedy v polovině volebního období, takže pokud se opět definuje hranice 145 tisíc občanů, může se opět zvýšit počet poslanců v tureckém parlamentu. Jen je otázka nakolik je budova nafukovací...
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat