Přeskočit na hlavní obsah

Povodně na Krymu pomohly Turecku ke slavnému mýdlu

Ne, opravdu nejde o současnou ruskou agresi vůči Ukrajině. Tato událost je mnohem, mnohem starší. Udála se ještě za doby Osmanské říše na konci 19. století. V té době začíná příběh slavné značky tureckého mýdla Hacı Şakir.

Kazaňský Tatar jménem Hacı Ali Bey vyrábí na Krymu na jednom z ostrůvků podél řeky Volhy mýdlo a svíčky. Po katastrofální povodni se však rozhodne přestěhovat a přesídlí do Istanbulu. V roce 1889 si pod svým domem na Koňském trhu v Laleli znovu zřizuje stánek. Hacı Ali Bey je otcem Hacıho Şakira, který později přijímá příjmení Sabuncuoğlu (doslovný překlad "syn mýdlaře").

Založení společnosti "Sabuncuzade M. Şakir ve Mahdumu Müessesatı Ticari ve Sınai Türk Anonim Şirketi" s číslem obchodního rejstříku 91 Turecké republiky je registrováno v roce 1925 s podpisem samotného Atatürka. Slovní spojení "turecká akciová společnost" v názvu, které se dává jen velmi málo organizacím, se na dlouhá léta stává předmětem hrdosti. Protože tato společnost posílala mýdlo na frontu během války za nezávislost, byla schválena Gazi Mustafou Kemalem Atatürkem v roce 1927 pod názvem "Sabuncuzade Şakir ve Mahdumu".



MIMOCHODEM: Mýdlo značky Hacı Şakir je pro Turecko podobný symbol jako v Česku bývalo mýdlo s jelenem, což byla značka mýdla na praní, která začala roku 1848 v severočeských Rynolticích provozem na výrobu mýdel a svíček. Po přesunu do Ústí nad Labem, kde vytvořil gigantickou společnost, která se spojila s třemi nizozemskými společnostmi, aby vytvořili Margarine Unie. Ta roku 1929 fúzovala s britskou společností Lever Brothers, aby vytvořily společnost Unilever. Jejím  prvním celosvětovým prezidentem byl Georg E. A. Schich, vnuk zakladatele značky z Rynoltic Georga Schichta. Někdejší závody v Ústí nad Labem jsou dnes známy jako Setuza.

Později se Hacı Şakir stává devátou společností Istanbulské obchodní komory a první společností Istanbulské průmyslové komory. Po panu Hacı Alimu řídí společnost jeho syn, vnuci po čtyři generace.  Společnost Hacı Şakir založila v roce 1970 továrnu na glycerin v istanbulské čtvrti Ayazağa a v roce 1974 zahájila výrobu na moderních strojích.

V roce 1987 bylo 75 % společnosti převedeno na rodinu Özsüerů, majitelů stavební společnosti Maya Group (ta na tureckém trhu zastupuje například švédskou společnost IKEA). V roce 1990 získala rodina Özsüerů 25 % akcií společnosti Hacı Şakir a stala se jediným vlastníkem společnosti. O rok později se 50procentním partnerem společnosti stala americká Colgate-Palmolive.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek  Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...