Turecká centrální banka tentokrát úrokovou sazbu nezměnila

Turecká centrální banka dnes ve 14 hodin zveřejnila své rozhodnutí ohledně úrokové sazby. Ta poprvé za velmi dlouhou dobu nezměnila svou hodnotu, takže zůstává na hodnotě 45 %, kterou má od 25. ledna 2024.

Od parlamentních a prezidentských voleb na jaře 2023 se úroková sazba upravovala následovně:

• 22. června skokově zvýšil úrokovou sazbu z 8 a 15 % (psali jsme)
• 20. července opět zvýšil z 15 na 17,5 % (tedy o 2,5 procentního bodu), psali jsme
• 24. srpna, zvyšuje centrální banka ze 17,5 na 25 % (tedy o 7,5 procentního bodu), psali jsme
• 21. září zvyšuje centrální banka ze 25 na 30 % (tedy o 5 procentních neboli 500 bazických bodů), psali jsme
• 26. října zvyšuje centrální banka z 30 na 35 % (psali jsme)
• 23. listopadu zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 35 na 40 % (psali jsme)
• 21. prosince zvyšuje centrální banka z 40 na 42,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
• 25. ledna 2024 zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 42,5 na 45 %, tedy o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)

Oficiální tisková zpráva uvádí:

Výbor pro měnovou politiku (dále jen "Výbor") rozhodl ponechat základní úrokovou sazbu (týdenní repo sazbu) na nezměněné úrovni 45 %.

V lednu se základní trend meziměsíční inflace zvýšil, jak předpokládal vývoj prognózy inflace, v důsledku časově vázaných revizí cen a mezd specifických pro první měsíc roku a celková inflace zaznamenala omezený nárůst. Poslední ukazatele naznačují, že domácí poptávka pokračuje v obnovování rovnováhy. Tento proces obnovování rovnováhy je silnější u dovozu spotřebního zboží a zlata, zatímco ukazatele ostatních spotřebních výdajů jsou pomalejší, než se předpokládalo. Inflační tlaky navíc udržuje rigidita cen služeb, geopolitická rizika a ceny potravin. Výbor bude pozorně sledovat sladění inflačních očekávání a cenového chování s projekcemi a dopady zvyšování mezd na inflaci.

Podmínky vnějšího financování, úroveň rezerv, zlepšení salda běžného účtu a poptávka po aktivech v tureckých lirách nadále přispívají ke stabilitě směnného kurzu a účinnosti měnové politiky. Rozhodné nastavení měnové politiky bude nadále přispívat k reálnému zhodnocování turecké liry, které je jedním z hlavních faktorů dezinflace.

Výbor vyhodnotil, že současná úroveň základní úrokové sazby bude zachována, dokud základní trend měsíční inflace nevykáže výrazný a trvalý pokles a dokud se inflační očekávání nesblíží s předpokládaným rozmezím prognózy. V případě výrazného a trvalého zhoršení inflačního výhledu bude nastavení měnové politiky zpřísněno.

Výbor bude nadále provádět makroobezřetnostní politiku tak, aby byla zachována funkčnost tržního mechanismu a makrofinanční stabilita. V souladu s tím bude měnový transmisní mechanismus podporován v případě neočekávaného vývoje růstu úvěrů a sazeb z vkladů. Vývoj likvidity bude pečlivě sledován a k podpoře zpřísnění měnové politiky budou účinně využívány sterilizační nástroje.

S ohledem na zpožděné účinky zpřísňování měnové politiky bude Výbor přijímat taková politická rozhodnutí, která zajistí takové měnové a finanční podmínky, které povedou ke snížení základního trendu inflace a k dosažení pětiprocentního cíle ve střednědobém horizontu.

Ukazatele inflace a základní inflace budou pečlivě sledovány a Výbor bude rozhodně používat všechny dostupné nástroje v souladu s hlavním cílem cenové stability.

Výbor bude přijímat svá rozhodnutí v předvídatelném, na datech založeném a transparentním rámci.

Shrnutí z jednání Výboru pro měnovou politiku bude zveřejněno do pěti pracovních dnů.

(s rychlopřekladem pomáhal DeepL.com)

"Mouřenín vykonal práci, mouřenín odešel"

Asi takto bychom mohli parafrázovat krátkou kariéru v roli ředitelky turecké centrální banky Hafize Gaye Erkan. Po nástupu do své funkce 9. červny 2023 začala razantně měnit úrokovou sazbu tak, aby se nastartoval ozdravný proces turecké liry a tudíž turecké ekonomiky, která se utápí v hyperinflaci. Posledním krokem bylo zvýšení úrokové sazby na 45 procent, a to před měsícem 25. ledna.

Svým talentem udivovala již za studií. Dvouletý doktorský program s 12 předměty dokončila za jediný rok a stal se tak prvním studentem v 276leté historii Princetonské univerzity, který tento program dokončil za tak krátkou dobu. Stala se také nejmladším profesorem financí ve Spojených státech.

Vzbudila mediální pozornost svým vyjádřením, že v Istanbulu je natolik draho, že si tam bydlení nemůže dovolit, proto bydlí s matkou. Následně začaly kolovat fámy a dezinformace o působení její rodiny v centrální bance (samozřejmě v negativním slova smyslu). Výsledkem bylo že tlak na svou osobu a rodinu neunesla a 3. února 2024 na svou funkci rezignovala.

Současným ředitelem je od 3. února 2024 Fatih Karahan.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: tcmb.gov.tr