Od počátku války Izraele vůči palestinskému Hamásu a poté vůči kdekomu kolem se vztahy Turecka s Izraelem dostaly k bodu mrazu. Výsledkem je až současné odmítnutí přeletu letounu prezidenta Jicchaka Herzoga přes turecké území.
Pod bod mrazu pomohly vztahům Izraele a Turecka výroky izraelského ministra zahraničí Jisra'ele Kace, který opakovaně a nevybíravě slovně útočí na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Vzájemné vztahy také narušil izraelský protiprávní útok na tureckou loď Mavi Marmara v mezinárodních vodách, který zaznamenala také Česká televize, vůči jejímž zaměstnancům Izrael použil protiprávní kroky včetně vynuceného přiznání k činům, které vůči nim spáchal Izrael.
 |
| zdroj: derincemiz.com |
Izrael vyšel ochlazování vstříc také rychlým uzavřením svého velvyslanectví v Turecku (tak tvrdý krok neučinilo ani Česko v Moskvě od počátku ruské agrese vůči Ukrajině; psali jsme v článcích Izrael vyzval své občany k okamžitému opuštění Turecka a Maroka nebo Izraelsko-turecká informační válka o Hamás a Pásmo Gazy nebo Izrael zavírá v Turecku velvyslanectví, USA zavírá konzulát). Turecko vyšlo v ochlazování vztahů vstříc také svými protesty (psali jsme v článku Protiizraelské demonstrace a nálady v Turecku)
Jisra'el Kac se příliš nechová jako diplomat, ale spíš jako slon v porcelánu. Svými výroky vyvolal také diplomatický incident mezi Izraelem a Polskem, následně kterého polský premiér Mateusz Morawiecki v únoru 2019 zrušil svou návštěvu Izraele. Morawiecki řekl, že tyto poznámky jsou „nepřijatelné“ a „rasistické“.
Jisra'el Kac ze strany Likud byl před dvěma týdny (konkrétně 5. listopadu 2024) odvolán. Na jeho místo usedl Gi'don Sa'ar ze strany Nová naděje (tu založil on sám 8. prosince 2020 poté, co odešel ze strany Likud).
Ovšem vítězem protitureckých a protierdoganovských výroků je izraelský ministr financí Becalel Smotrič (psali jsme v článku Izrael zavádí 100% daň na turecké zboží s osobní podmínkou vázanou na prezidenta Erdoğana), který je představitelem jedné z krajně pravicových stran ve vládní koalici. Jedním z jeho posledních a skandálních výroků je, že Izrael plánuje v roce 2025 připojit židovské osady na Západním břehu Jordánu (neboli palestinské území, které je okupováno Izraelem).
MIMOCHODEM: Když se řekne, že "Izrael hodlá postavit další osadu na okupovaném území", tak si pod tím nic konkrétního obvykle nevybavíme. Používá se totiž slovo osada, což evokuje od Osady havranů po trampskou osadu, tedy cosi dočasného pro pár desítek lidí. Ovšem osadou se v izraelské realitě rozumí regulérní město s paneláky, věžáky a časem i desítkami tisíc obyvatel. Také fráze okupované území už bereme podobně, jako třeba "plzeňsko", neboli jako neutrální označení místa. Slovo "okupované" (tedy nelegálně zabrané) se z toho vytrácí. A protože máme velmi zkreslené představy o základních údajích, obtížně si můžeme udělat pravdivější obrázek ve velmi složité situaci.
Výsledkem vztahů Izraele a Turecka je zamítnutí žádosti o přelet izraelského prezidenta přes turecké území do Ázerbájdžánu na konferenci COP29 neboli 29. konferenci stran Konference OSN o změně klimatu (prezident Izraele používá upravený Boeing 767 "Wing of Zion", který byl zařazen do služby právě před rokem). Ne, izraelský letoun skutečně nemohl letět jinudy. Na turecký vzdušný prostor navazuje íránský, kudy by zrovna izraelský prezident letět nechtěl. Obletět tyto dvě země by se sice dalo, ale oblétka (existuje letecká forma slova "objížďka"?) by byla příliš dlouhá a tudíž příliš nákladná (buď přes Kypr, Řecko a Bulharsko, nebo přes Pákistán a středoasijské státy).
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat