Česko chce dovážet ropu z Iráku. Ve hře je cesta přes Turecko

Premiér Petr Fiala se ve čtvrtek 13. února 2025 setkal ve Strakově akademii se svým iráckým protějškem Muhammadem Šijá as-Súdáním. Lídři jednali o posílení obchodních vztahů, zejména o možném dovozu irácké ropy do ČR, obranně-průmyslové spolupráci či spolupráci v bezpečnostní oblasti. Během návštěvy byla uzavřena řada dohod a memorand.

Tisková zpráva dále uvádí:

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo ropy Iráku uzavřely Memorandum o porozumění týkající se dovozu ropy. „Zbavujeme se závislosti na ruské ropě, daří se nám to díky tomu, že jsme za pomoci našich partnerů rozšířili kapacity ropovodu TAL. Proběhlo již také úspěšné testování irácké ropy v rafinérii v Litvínově. Irák by se mohl stát v budoucnosti jedním z našich opravdu důležitých dodavatelů,“ dodal předseda vlády ČR.

Naše firmy vybudovaly část rafinérských kapacit v Basře a dalších místech a mají zájem ve spolupráci pokračovat. Česká geologická služba jedná o spolupráci s Iráckou geologickou službou při získávání lithia v Iráku. Naše podniky také mají zkušenosti se stavbou a modernizací přehrad na severu Iráku. Usilují o zakázky v dalších oblastech, jako je zpracování odpadních vod, přístup k pitné vodě a řadě dalších.

Důležitým tématem jednání byla i obranně-průmyslová spolupráce. „Irácké vzdušné síly využívají již 10 let české letouny L-159 a společnost Aero má zájem na pokračování spolupráce, především na uzavření nového dlouhodobého kontraktu na servis letadel. Vidíme také příležitost pro dodávky nových cvičných letounů L-39NG (v říjnu přejmenován na L-39 Skyfox, pozn. red.) pro výcvik iráckých pilotů. Velmi úspěšná je na iráckém trhu Tatra, která realizuje několik dodávek,“ řekl premiér Fiala.

MIMOCHODEM: Zde se Turecko a Česko potkávají jako konkurenti, kdy česká společnost Aero Vodochody nabízí letouny proudové vojenské letouny L-39 Skyfox pro výcvik i nasazení, turecká TAI nabízí letoun Hürjet (o jeho prvním letu jsme psali článek První let tureckého proudového vojenského letadla Hürjet). Ten se již začal vyrábět. Prvním velkým zákazníkem je Španělsko, které má roku 2026 začít dostávat první kusy z celkového množství 26 letounů. Španělsko získalo české letouny L-159 jako částečnou kompenzaci za španělské letouny CASA C-295, ale poté je Česku opět vrátilo. Nyní je jasné, že ve Španělsku Česko prohrálo a Turecko vyhrálo. Nyní je ve hře nová bitva Turecka a Česka o irácký trh. Souboj českého a tureckého výrobce komentovala například turecká média při výstavě obou strojů v Egyptě v létě 2024. Hovoří se o tom, že na egyptském trhu vyhraje turecký výrobce.

„Česká republika v rámci Globální koalice proti Islámskému státu kontinuálně poskytuje Iráku mnohostrannou podporu, ať už formou vojenských a policejních výcvikových aktivit, nebo civilní humanitární a stabilizační pomoci. Jsme připraveni v této podpoře pokračovat i s ohledem na nejistý vývoj situace v Sýrii,“ řekl český předseda vlády.

Během návštěvy byly uzavřeny tyto dokumenty:

• Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem ropy Irácké republiky
• Memorandum o porozumění o spolupráci v bezpečnostních otázkách mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Irácké republiky
• Prohlášení o záměru spolupráce mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem životního prostředí Irácké republiky v oblasti ochrany životního prostředí
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o leteckých službách
• Memorandum o porozumění mezi Hospodářskou komorou ČR a Federací hospodářských komor Iráku
• Dohoda o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy České republiky a Federací iráckých průmyslových podniků

Kudy ropa poteče? Přes Turecko?

Pro obchodní komunikaci Česka s Irákem je zajímavá geografická poloha Turecka. Mezi oběma zeměmi existuje ropovod Kirkúk-Ceyhan, který je největším ropovodem z Iráku do zahraničí.

Mezi další zajímavosti patří plánované silniční a železniční páteřní spojení mezi Irákem a Tureckem, vedoucí potenciálně dál do Evropy. Námořně-pozemní koridor Irák a Turecko je součástí obchodních trasy spojující Evropu s asijskými velmocemi jako Indie nebo Čína (psali jsme v článku Turecko připravuje s Irákem nový ekonomický koridor z Asie do Evropy). Před rokem se uvádělo, že projekt o délce 1 200 km se železničními a dálničními komunikacemi, který propojí přístav Great Faw, jehož cílem je stát se největším přístavem na Blízkém východě. Před rokem se plánovalo, že bude dokončen do roku 2025 až k tureckým hranicím a jeho předpokládané náklady dosáhnou 17 miliard dolarů.

V oficiálním Společném prohlášení předsedů vlád České republiky a Irácké republiky premiér as-Súdání podtrhnul rozsáhlé úsilí Iráku o rozvoj infrastruktury – zejména vize „Rozvojové cesty“ (právě onen zmíněný koridor přes Turecko), jejímž cílem je vytvořit severojižní koridor pro efektivní přepravu energie, komodit a zboží – jako obchodní příležitost pro české dodavatele. Předsedové vlád pověřili Smíšený výbor pro hospodářskou spolupráci, aby v tomto ohledu identifikoval odvětví a projekty představující konkrétní příležitosti.

mapa plynovodů a ropovodů přes Turecko (zdroj: botas.gov.tr)

Turecko se stává klíčovou přestupní stanicí pro střední Evropu, minimálně pro energie. Zatímco Slovensko již přes Turecko dostává zemní plyn (psali jsme v článku Slovensko již dostává zemní plyn přes TurkStream), Česko bude zřejmě přes Turecko dostávat ropu.

POZNÁMKA: Bohužel česká či slovenská veřejnost si závislost na Turecku až příliš často neuvědomuje, nechce se o Turecku nic dozvědět na základě polopravd a smyšlených dojmů (vždyť kolik Čechů si myslí, že Turci jsou Arabové a že stále používají arabskou abecedu?) vytvářejí svůj (obvykle negativní) vztah k Turecku.

A tak je to kolem Turecka se vším.

Patrik Veselík

ZDROJE: vlada.gov.cz, AA, aero.cz