Zajímavý postoj Turecka k ruské agresi vůči Ukrajině v den hlasování v OSN proti Rusku

Ve vztahu k Rusku si řada zemí od počátku ruské agrese vůči Ukrajině vylámalo zuby. Turecko se ale zřejmě naučilo chodit mezi vejci, případně hrát na Rusko tak, jak samo potřebuje. Ve stejný den totiž proběhlo v OSN hlasování proti ruské agresi vůči Ukrajině a zároveň se v Ankaře setkali ministři zahraničí Turecka a Ruska.

Jak hlasovaly které skupiny?

Média si obvykle všímá Evropské unie, k tomu přidá USA a Izrael, čímž skoro končí. Pro přesnější vidění světa je ale vhodné nepřehlížet největší a/nebo nejvlivnější státy či jejich uskupení. A zajímavé je také porovnání prvního hlasování z před třemi lety versus hlasování nejnovější (viz jmenný seznam OSN).

Jmenný seznam je dobrý, zajímavé je přenesení do mapy, jak udělal Reddit.

poslední hlasování z 24. února 2025

Evropská unie hlasovala téměř jednotně (pro rezoluci), jen Maďarsko hlasovalo proti ní (z ostatních evropských států nastala změna u Severní Makedonie, která před třemi lety souhlasila, nyní se zdržela hlasování).

Státy NATO hlasovaly většinou pro rezoluci, jen již zmíněné Maďarsko a USA hlasovaly proti.

Státy BRICS+ (psali jsme v článku Proč Turecko chce do BRICS, kde je Rusko a Čína?) se většinově spíš zdržely hlasování (žlutá), jen Rusko bylo proti, naopak Egypt či Indonésie pro (zelená). Brazílie jako zakládající člen byla původně pro roku 2022, nyní se ale zdržela hlasování.

Také tato hlasování jsou důkazem jasného a stálého tureckého postoje ruku v ruce s evropskými státy.

...a jak to bylo původně?

Hlasování z 2. března 2022 bylo poměrně zdrcující. Proti byly jen Bělorusko, Eritrea, Severní Korea, Rusko a Sýrie. Při hlasování chyběly Ázerbájdžán, Burkina Faso, Etiopie, Kamerun, Eswatini, Guinea, Guinea-Bissau, Maroko, Togo, Turkmenistán, Uzbekistán a Venezuela. Hlasovat se zdrželo 35 států, konkrétně Alžírsko, Angola, Arménie, Bangladéš, Bolívie, Burundi, Jihoafrická republika, Čína, Kongo, Kuba, Salvador, Rovníková Guinea, Indie, Írán, Irák, Kazachstán, Kyrgyzstán, Laos, Madagaskar, Mali, Mongolsko, Mosambik, Namibie, Nikaragua, Pákistán, Senegal, Jižní Afrika, Jižní Súdán, Srí Lanka, Súdán, Tádžikistán, Tanzanie, Uganda, Vietnam a Zimbabwe. Dobře je to vidět na mapě.

první hlasování z 2. března 2022

Šokem při porovnání hlasování byl zásadní obrat USA, Izraele či Maďarska. Tyto státy roku 2022 stály proti Rusku, aby v posledním hlasování stály naopak s Ruskem. Podobný obrat také provedla řada států Sahelu neboli jihu Saharské oblasti v severní Africe. Zde je znát ruský vliv poté, co se tyto státy začaly houfně obracet zády k Francii a naopak se přiklánět v Rusku (o Číně není nutné hovořit, ta má v mnoha afrických zemích větší vliv než Evropa).

Na druhou stranu je zajímavý posun opačným směrem, a to Sýrie. Ta po pádu režimu Asáda již opustila řady ruských blízkých přátel, takže tentokrát se zdrželi hlasování (předtím byla Sýrie proti rezoluci). Také od Íránu se při všech hlasování dal čekat silnější příklon k Rusku, ale Írán si při hlasování drží odstup a jen se zdržuje hlasování (to ostatně dělá drtivá část Asie). Írán hlasoval s Ruskem jen chvilku, například 7. dubna či 14. listopadu 2022 v rezolucích ES-11/3 a 5.

...a Turecko?

Turecko si při hlasování o ruské vojenské agresi vůči Ukrajině stále drží stejný názor, tedy že agresi odsuzuje. Ve stejný den se ruský ministr zahraniční setkal v tureckém hlavním městě nejen se svým tureckým protějškem, ale také s prezidentem Erdoğanem.

Ministr zahraničí Hakan Fidan vystoupil na společné tiskové konferenci po setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který je na návštěvě Ankary, na ministerstvu zahraničí. Jak dále turecká agentura AA uvádí, že ministr zahraničí Hakan Fidan připomněl, že USA zahájily iniciativu k ukončení války prostřednictvím vyjednávání, protože rusko-ukrajinská válka vstupuje do čtvrtého roku, řekl: "Tato situace se shoduje s politikou, kterou sledujeme od začátku války. Přikládáme velký význam nové iniciativě USA jako přístup orientovaný na výsledek. Věříme, že řešení lze dosáhnout jednáními, kterých se budou účastnit obě strany. Prostřednictvím tohoto rámce jsme připraveni poskytnout podporu jako hostitelé pro mírové jednání dělal předtím."

Ministr Fidan také uvedl, že Turecko bude pokračovat ve svém úsilí zajistit bezpečnost plavby v Černém moři a dodal: "Pokud bude tento krok proveden, bude důležitým opatřením pro budování důvěry."

S vědomím, že prezident Recep Tayyip Erdoğan projevil velkou citlivost k ukončení války na Ukrajině, Fidan zdůraznil, že Turecko udělalo maximum pro ukončení rusko-ukrajinské války od samého začátku.

Fidan řekl: "Bezpečnostní záruky a další otázky, které se objevily v nedávných rozhovorech mezi USA a Ruskem, jsou problémy, které pozorně sledujeme. Turecko je v zásadě připraveno podniknout jakýkoli krok, který přispěje k míru." Použil výrazy.

Fidan poznamenal, že on a jeho protějšek dnes také diskutovali o vývoji v Sýrii, řekl: "Plně věříme, že územní celistvost a jednota Sýrie musí být zachována. Máme podobné názory na potřebu zabránit separatistickým hnutím. Na druhou stranu nepřichází v úvahu tolerovat teroristické organizace hnízdící v Sýrii."

Ministr Fidan řekl, že by bylo prospěšné posílit konzultace a koordinaci mezi Tureckem a Ruskem v době, kdy se globální a regionální dynamika rychle mění, a uvedl, že jejich cílem je prohloubit spolupráci v bilaterálních a mezinárodních otázkách v souladu s cíli, které naznačili prezident Recep Tayyip Erdoğan a ruský prezident Vladimir Putin.

Fidan uvedl, že by mohly posílit vztahy v oblastech, jako je energetika, cestovní ruch a obchod, a řekl, že on a jeho ruský protějšek Lavrov o těchto otázkách podrobně diskutovali.

Fidan, který upozornil na skutečnost, že dnes je 3. výročí rusko-ukrajinské války, řekl: "Chceme, aby oba naši sousedé žili v míru, míru a blahobytu. Chceme, aby ztráty na životech a ničení způsobené válkou skončily co nejdříve."

Fidan poznamenal, že válka negativně ovlivnila různé geografické oblasti, zejména globální jih, a přál si trvalé řešení této multidimenzionální krize.

Fidan zdůraznil, že Turecko podporuje řešení problému prostřednictvím diplomacie a dosažení trvalého míru od prvního dne války, a řekl: "Krátce poté, co konflikt začal, jsme poprvé spojili strany u mírového stolu v Istanbulu. Úspěšně jsme realizovali Iniciativu pro černomořské obiloviny. Poté jsme pokračovali v diplomatickém úsilí přivést strany k míru."

Jak oficiálně prezidentská kancelář uvádí a agentura Anadolu Ajansi přebírá, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí přijal ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v prezidentském paláci v hlavním městě Ankaře, uvedlo turecké předsednictví na X. Žádné další podrobnosti o schůzce zatím úředníci neposkytli. Již dříve Lavrov uspořádal společnou tiskovou konferenci se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem, kde oznámil, že se tento týden uskuteční nové setkání mezi Moskvou a Washingtonem.

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík