Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavý postoj Turecka k ruské agresi vůči Ukrajině v den hlasování v OSN proti Rusku

Ve vztahu k Rusku si řada zemí od počátku ruské agrese vůči Ukrajině vylámalo zuby. Turecko se ale zřejmě naučilo chodit mezi vejci, případně hrát na Rusko tak, jak samo potřebuje. Ve stejný den totiž proběhlo v OSN hlasování proti ruské agresi vůči Ukrajině a zároveň se v Ankaře setkali ministři zahraničí Turecka a Ruska.


Jak hlasovaly které skupiny?

Média si obvykle všímá Evropské unie, k tomu přidá USA a Izrael, čímž skoro končí. Pro přesnější vidění světa je ale vhodné nepřehlížet největší a/nebo nejvlivnější státy či jejich uskupení. A zajímavé je také porovnání prvního hlasování z před třemi lety versus hlasování nejnovější (viz jmenný seznam OSN).



Jmenný seznam je dobrý, zajímavé je přenesení do mapy, jak udělal Reddit.


poslední hlasování z 24. února 2025


Evropská unie hlasovala téměř jednotně (pro rezoluci), jen Maďarsko hlasovalo proti ní (z ostatních evropských států nastala změna u Severní Makedonie, která před třemi lety souhlasila, nyní se zdržela hlasování).

Státy NATO hlasovaly většinou pro rezoluci, jen již zmíněné Maďarsko a USA hlasovaly proti.

Státy BRICS+ (psali jsme v článku Proč Turecko chce do BRICS, kde je Rusko a Čína?) se většinově spíš zdržely hlasování (žlutá), jen Rusko bylo proti, naopak Egypt či Indonésie pro (zelená). Brazílie jako zakládající člen byla původně pro roku 2022, nyní se ale zdržela hlasování.

Také tato hlasování jsou důkazem jasného a stálého tureckého postoje ruku v ruce s evropskými státy.


...a jak to bylo původně?

Hlasování z 2. března 2022 bylo poměrně zdrcující. Proti byly jen Bělorusko, Eritrea, Severní Korea, Rusko a Sýrie. Při hlasování chyběly Ázerbájdžán, Burkina Faso, Etiopie, Kamerun, Eswatini, Guinea, Guinea-Bissau, Maroko, Togo, Turkmenistán, Uzbekistán a Venezuela. Hlasovat se zdrželo 35 států, konkrétně Alžírsko, Angola, Arménie, Bangladéš, Bolívie, Burundi, Jihoafrická republika, Čína, Kongo, Kuba, Salvador, Rovníková Guinea, Indie, Írán, Irák, Kazachstán, Kyrgyzstán, Laos, Madagaskar, Mali, Mongolsko, Mosambik, Namibie, Nikaragua, Pákistán, Senegal, Jižní Afrika, Jižní Súdán, Srí Lanka, Súdán, Tádžikistán, Tanzanie, Uganda, Vietnam a Zimbabwe. Dobře je to vidět na mapě.


první hlasování z 2. března 2022


Šokem při porovnání hlasování byl zásadní obrat USA, Izraele či Maďarska. Tyto státy roku 2022 stály proti Rusku, aby v posledním hlasování stály naopak s Ruskem. Podobný obrat také provedla řada států Sahelu neboli jihu Saharské oblasti v severní Africe. Zde je znát ruský vliv poté, co se tyto státy začaly houfně obracet zády k Francii a naopak se přiklánět v Rusku (o Číně není nutné hovořit, ta má v mnoha afrických zemích větší vliv než Evropa).

Na druhou stranu je zajímavý posun opačným směrem, a to Sýrie. Ta po pádu režimu Asáda již opustila řady ruských blízkých přátel, takže tentokrát se zdrželi hlasování (předtím byla Sýrie proti rezoluci). Také od Íránu se při všech hlasování dal čekat silnější příklon k Rusku, ale Írán si při hlasování drží odstup a jen se zdržuje hlasování (to ostatně dělá drtivá část Asie). Írán hlasoval s Ruskem jen chvilku, například 7. dubna či 14. listopadu 2022 v rezolucích ES-11/3 a 5.


...a Turecko?

Turecko si při hlasování o ruské vojenské agresi vůči Ukrajině stále drží stejný názor, tedy že agresi odsuzuje. Ve stejný den se ruský ministr zahraniční setkal v tureckém hlavním městě nejen se svým tureckým protějškem, ale také s prezidentem Erdoğanem.

Ministr zahraničí Hakan Fidan vystoupil na společné tiskové konferenci po setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který je na návštěvě Ankary, na ministerstvu zahraničí. Jak dále turecká agentura AA uvádí, že ministr zahraničí Hakan Fidan připomněl, že USA zahájily iniciativu k ukončení války prostřednictvím vyjednávání, protože rusko-ukrajinská válka vstupuje do čtvrtého roku, řekl: "Tato situace se shoduje s politikou, kterou sledujeme od začátku války. Přikládáme velký význam nové iniciativě USA jako přístup orientovaný na výsledek. Věříme, že řešení lze dosáhnout jednáními, kterých se budou účastnit obě strany. Prostřednictvím tohoto rámce jsme připraveni poskytnout podporu jako hostitelé pro mírové jednání dělal předtím."



Ministr Fidan také uvedl, že Turecko bude pokračovat ve svém úsilí zajistit bezpečnost plavby v Černém moři a dodal: "Pokud bude tento krok proveden, bude důležitým opatřením pro budování důvěry."

S vědomím, že prezident Recep Tayyip Erdoğan projevil velkou citlivost k ukončení války na Ukrajině, Fidan zdůraznil, že Turecko udělalo maximum pro ukončení rusko-ukrajinské války od samého začátku.

Fidan řekl: "Bezpečnostní záruky a další otázky, které se objevily v nedávných rozhovorech mezi USA a Ruskem, jsou problémy, které pozorně sledujeme. Turecko je v zásadě připraveno podniknout jakýkoli krok, který přispěje k míru." Použil výrazy.

Fidan poznamenal, že on a jeho protějšek dnes také diskutovali o vývoji v Sýrii, řekl: "Plně věříme, že územní celistvost a jednota Sýrie musí být zachována. Máme podobné názory na potřebu zabránit separatistickým hnutím. Na druhou stranu nepřichází v úvahu tolerovat teroristické organizace hnízdící v Sýrii."

Ministr Fidan řekl, že by bylo prospěšné posílit konzultace a koordinaci mezi Tureckem a Ruskem v době, kdy se globální a regionální dynamika rychle mění, a uvedl, že jejich cílem je prohloubit spolupráci v bilaterálních a mezinárodních otázkách v souladu s cíli, které naznačili prezident Recep Tayyip Erdoğan a ruský prezident Vladimir Putin.

Fidan uvedl, že by mohly posílit vztahy v oblastech, jako je energetika, cestovní ruch a obchod, a řekl, že on a jeho ruský protějšek Lavrov o těchto otázkách podrobně diskutovali.

Fidan, který upozornil na skutečnost, že dnes je 3. výročí rusko-ukrajinské války, řekl: "Chceme, aby oba naši sousedé žili v míru, míru a blahobytu. Chceme, aby ztráty na životech a ničení způsobené válkou skončily co nejdříve."

Fidan poznamenal, že válka negativně ovlivnila různé geografické oblasti, zejména globální jih, a přál si trvalé řešení této multidimenzionální krize.

Fidan zdůraznil, že Turecko podporuje řešení problému prostřednictvím diplomacie a dosažení trvalého míru od prvního dne války, a řekl: "Krátce poté, co konflikt začal, jsme poprvé spojili strany u mírového stolu v Istanbulu. Úspěšně jsme realizovali Iniciativu pro černomořské obiloviny. Poté jsme pokračovali v diplomatickém úsilí přivést strany k míru."

Jak oficiálně prezidentská kancelář uvádí a agentura Anadolu Ajansi přebírá, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí přijal ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v prezidentském paláci v hlavním městě Ankaře, uvedlo turecké předsednictví na X. Žádné další podrobnosti o schůzce zatím úředníci neposkytli. Již dříve Lavrov uspořádal společnou tiskovou konferenci se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem, kde oznámil, že se tento týden uskuteční nové setkání mezi Moskvou a Washingtonem.

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

  1. Nemálo zajímavé je zrovna dnes v Istanbulu probíhající obnovení spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou.
    Turecko prostě diplomacii umí a Evropa zase jen čumí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spíš každý chvilku tahá pilku. Turecko se o to snaží dlouhou dobu, tentokrát přišla chvíle i pro Turecko. Snad se to tentokrát povede

      Vymazat

Okomentovat

Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...