Čtvrtá raketa z Íránu nad Turecko, NATO ji sestřelilo

Ministerstvo obrany Turecké republiky dnes prohlásilo, že "balistická střela, u níž bylo zjištěno, že byla odpálena z Íránu a vletěla do tureckého vzdušného prostoru, byla zneškodněna prostředky protivzdušné a protiraketové obrany NATO rozmístěnými ve východním Středomoří."

V prohlášení se dále uvádí, že "proti jakékoli hrozbě namířené proti území a vzdušnému prostoru země jsou přijímána všechna nezbytná opatření rázně a bez váhání a veškerý vývoj v regionu je pečlivě sledován, přičemž přednost má naše národní bezpečnost."

Jedná se již o v pořadí čtvrtou balistickou střelu, která byla nad územím Turecka zneškodněna, a to ve všech případech silami NATO. Stalo se tak 9. března, 13. března a 18. března. Poslední byla sestřelena 30. března 2026.

Kde, kam, kdy?

Tato informace není k dispozici. Raketa byla zachycena při vletu do tureckého vzdušného prostoru a byla zneškodněna prostředky protiraketové obrany NATO rozmístěnými ve východním Středomoří. Oboje je velmi široký pojem. Není řečeno kde nad Tureckem byl onen vzdušný prostor ani kde byla raketa sestřelena a kam dopadly její zbytky, ani kam raketa směřovala.

Tentokrát nejsou uváděny ani bližší časové údaje, pouze to, že se tak stalo.

Jediné, co bylo zveřejněno, je několik vět oficiálního prohlášení. Nejsou k dispozici ani žádné snímky (vše jsou buď ilustrační snímky, nebo snímky některého z předchozích třech případů).

V Turecku se (kromě jiného) nachází letecká základna Incirlik v jižní provincii Adana, kde působí personál z USA, Turecka, Polska, Kataru a dalších zemí. Američtí vojáci jsou rovněž dislokováni na radarové stanici NATO v Kureciku v jihovýchodní turecké provincii Malatya, kde aliance nedávno rozmístila protiraketový systém Patriot.

Odkud, kdo?

Turecko tvrdí, že má důkazy o tom, že rakety pocházejí z Íránu, a to navzdory popírání Teheránu, a varuje před další eskalací, jelikož NATO posiluje obranu v regionu.

Jedna věc je místo startu rakety, druhá pak to, kdo za útokem stojí. Mohlo jít o pravidelnou armádu Arteš, která podléhá vládě a prezidentovi, nebo o Sbor islámských revolučních gard Pasdaran, což je elitní náboženská armáda podřízená přímo Nejvyššímu vůdci. Vzhledem k duálnímu systému v Íránu mohou nastat obě situace zároveň: raketa byla vypálena z íránského území, ale operaci neprovedla oficiální státní armáda, nýbrž revoluční gardy, které mají vlastní velení a politickou agendu.

MIMOCHODEM: Revoluční gardy (zvané Asdaran nebo IRGC) jsou mnohem mocnější než běžná armáda. Nejsou to "jen" jednotky, je to stát ve státě. Mají vlastní letectvo, námořnictvo i tajné služby. Klíčové je, že se nezpovídají vládě, ale Nejvyššímu vůdci (což je nyní Modžtabá Chameneí). Řada států je zařadila mezi teroristické organizace vzhledem k jejich činnosti v zahraničí.

Ačkoli dříve bylo prakticky nemožné, aby tak vyspělou techniku jako balistické rakety měl kdokoli kromě pravidelné armády nebo revolučních gard, v současné nepřehledné situaci nelze jednoznačně vyloučit, že by se k tomu nedostal někdo jiný (nebo že by tak učinil na vlastní zodpovědnost, případně na příkaz třetí strany).

Turecký generální štáb konzultuje s vedením NATO

Náčelník generálního štábu generál Selčuk Bayraktaroğlu se setkal prostřednictvím videokonference s předsedou Vojenského výboru NATO neboli nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance (v této funkci byl mezi lety 2015 a 2018 současný český prezident Petr Pavel), admirálem Giuseppem Cavo Dragonem. Během schůzky se diskutovalo o otázkách regionální obrany a bezpečnosti.

Večerní telefonát ministra zahraničí

Ministr zahraničních věcí Hakan Fidan hovořil po telefonu se svým íránským protějškem Abbasem Arakčím. Bližší informace nejsou prozatím známy.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík