Přeskočit na hlavní obsah

Antalyjské diplomatické fórum 2026 v plném proudu

Právě tento víkend, od pátku 17. do neděle 19. dubna 2026, se v kongresovém centru NEST přímořském letovisku Belek u Antalye koná pátý ročník prestižního Antalyjského diplomatického fóra. Pod záštitou prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a pod vedením ministra zahraničí Hakana Fidana se v kongresovém centru NEST sešlo přes 460 vysoce postavených hostů z více než 150 zemí. Letošní ročník nese ambiciózní motto „Navrhování zítřka, zvládání nejistot“ (v originále Mapping Tomorrow, Managing Uncertainties), což odráží snahu Turecka etablovat se jako klíčový zprostředkovatel v době globální nepředvídatelnosti.


Jak si takové fórum představit?

Když je kongres nějakého oboru (například automobilového průmyslu), účastníci nejsou z řad veřejnosti, ale odborníků v daném oboru. Protože toto je diplomatické fórum, v sále plném lidí jsou samí diplomaté jako prezidenti, premiéři, ministři zahraničí atd.


Rekordní účast a globální témata

Fórum se těší mimořádné mezinárodní pozornosti – účastní se ho přes 20 hlav států a vlád, více než 40 ministrů zahraničí a desítky představitelů mezinárodních organizací. Mezi nejvýznamnějšími hosty jsou letos například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, emír Kataru Sheikh Tamim bin Hamad Al Thani či ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Účastníkem je také turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Celkem fórum hostí přes 5000 návštěvníků, včetně diplomatů, akademiků a studentů, což z něj činí jednu z největších platforem pro dialog mimo tradiční západní instituce.



Účastní se také ministři zahraničí Litvy (Baiba Braže), Lotyšska (Kęstutis Budrys) či Ukrajiny (Andrij Sybiha), prezidentka Moldavska Maia Sandu, prezidentka Severní Makedonie Gordana Siljanovská-Davková, prezident Sýrie Ahmad Šara, prezident Burundi Évariste Ndayishimiye, prezident Konžské demokratické republiky Félix Antoine Tshisekedi Tshilombo, prezident Somálska Hassan Sheikh Mohamud, prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev, prezident Severního Kypru Tufan Erhürman, premiér Severního Kypru Ünal Üstel, prezidentka Slovinska Nataša Pirc Musar, bývalá prezidentka Chorvatska Kolinda Grabar-Kitarović, bývalá prezidentka Kosova Vjosa Osmani-Sadriu, prezident Iráckého Kurdistánu Nechirvan Idris Barzani a řada dalších.


Klíčové body programu: Od Gazy po umělou inteligenci

Program zahrnuje více než 40 panelových diskusí, které se zaměřují na nejpalčivější krize současnosti. Velká pozornost je věnována mírovému procesu na Blízkém východě, situaci v Gaze a válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Diskutuje se o energetické bezpečnosti, dopadech klimatických změn a roli umělé inteligence v moderní digitální diplomacii.



Na okraj fóra probíhají důležitá jednání, jako je neformální schůzka ministrů zahraničí Organizace turkických států nebo čtyřstranné jednání mezi Tureckem, Pákistánem, Saúdskou Arábií a Egyptem.


Velmi odlišná účast států V4

Pro Turecko je ADF2026 zásadním nástrojem k posílení strategických vazeb a prezentaci země jako „diplomatické protiváhy“, která prosazuje multipolární spolupráci a hledá řešení pro stabilnější svět budoucích generací.

Jako tradičně nejsilnější zastánce této platformy z regionu střední Evropy je i letos reprezentováno  Maďarsko, a to ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem. Maďarsko dlouhodobě využívá ADF k prosazování své politiky „otevírání se východu“ a k bilaterálním jednáním, přičemž Szijjártó v minulosti fórum označil za „Valné shromáždění OSN bez západní Evropy“.

Slovenská diplomacie, zastoupená ministrem Jurajem Blanárem, v posledních letech zvýšila svou aktivitu na tureckém diplomatickém poli. Účast Slovenska na ADF 2026 navazuje na loňskou přítomnost a potvrzuje snahu současné slovenské vlády o udržování dialogu se širokým spektrem globálních aktérů.

Letos se neúčastní ani Česká republika, ani Polsko. Ani současný český ministr Petr Macinka, ani polský ministr Radosław Sikorski se letošního fóra v Antalyi neúčastní. Česká i polská diplomacie si od této konkrétní platformy drží nadále odstup a soustředí se primárně na klíčové unijní a transatlantické instituce. Absence Macinky a Sikorského na této masivní diplomatické akci potvrzuje, že pro Prahu a Varšavu není prioritou přímo se angažovat na fórech budujících v současné situaci dialog mimo prozápadní struktury.


A co okolí Česka?

Za Rakousko se účastní ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisinger, za Německo Manfred Pentz (ministr pro spojenecké, evropské a mezinárodní záležitostí a debyroktatizaci spolkové země Hesensko), Mahmut Özdemir (poslanec německého Bundestagu) nebo Mahmut Türker (vedoucí Svobodné demokratické strany FDP pro východní region Mnichov).

Hlavní poradce brazilského prezidenta pro zahraniční politiku Celso Luiz Nunes Amorim

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

ODKAZ: AntalyaDF.org

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...