Světová banka přislíbila 42 miliard pro železniční obchvat Istanbulu

Železnice je klasická dopravní cesta pro zboží. Ovšem mezi Asií a Evropou je cesta buď přes válkou postiženou Ukrajinu, nebo přes Turecko, přesněji řečeno Istanbul. Tím se přeprava mezi desítkami evropských zemí a desítkami asijských zemí odehrává přes jediné město. Ale je hůř, proto je nutnost nové železnice kritická.

Co je na Istanbulu špatně?

Istanbul je rozdělen na dvě města Bosporským průlivem. Do 70. let se vše muselo naložit na loď, ať šlo o zboží, auta, vlaky nebo osobní přepravu. První dva mosty přes Bospor jsou určeny pouze pro silniční dopravu. Třetí most (Most sultána Selima I. Hrozného) byl navržen tak, aby potenciálně mohl přepravovat také po železnici. Ta ale není.

Tak je mezi oběma částmi Istanbulu železniční spojení, nebo není? Je, ale sdílené. Pro páteřní vlakové spojení napříč městem Marmaray se vybudoval na dně Bosporu tunel, kterým vlaky Marmaraye jezdí. Spolu s nimi jezdí také vlaky turecké vysokorychlostní železnice YHT, které mimo Istanbul mohou dosáhnout až 250 km/h. Vedle toho v noci od 1. do 5. hodiny ranní po stejné trase jezdí nákladní vlaky.

Právě toto přetížení a časové oddělení je důvod, proč není možné navýšit počet vlaků, proč vlaky musí čekat do noci (což snižuje rychlost dopravy) a proč také v neposlední řadě se Marmaray nepoužívá ve 24hodinovém režimu (jen výjimečně se přidá několik pozdně večerních vlaků).

Nová železnice jinudy

Železniční spojení mezi asijskou a evropskou částí má vést třetím mostem, tedy prakticky zcela objíždět Istanbul (tedy jeho zastavěnou část).

zdroj: aa.com.tr

Železniční spojení jak propojí obě současná istanbulská letiště (je zde potenciál přímého vlaku mezi nimi bez potřeby přestupování), tak se sníží potřeba silniční nákladní dálkové dopravy, která v této chvíli je kvůli úzkému železničnímu hrdlu v centru Istanbulu rychlejší, ale znečišťuje životní prostředí a je častějším problémem v silniční dopravě (nehody, požáry), nehledě na citlivost na počasí.

Světová banka: Pomůžeme

Světová banka 31. března oznámila, že schválila úvěr ve výši 2 miliard dolarů (v přepočtu asi 42,58 miliard korun) na projekt železničního mostu přes severní část Istanbulu INRAIL (celkové náklady projektu: 8272,44 milionů USD neboli 8,27 miliardy dolarů, a to včetně této půjčky), což je přelomová investice, která posílí železniční propojení přes istanbulský průliv Bospor a upevní roli Turecka jako klíčového logistického uzlu spojujícího Evropu, Asii a Blízký východ. Schválení tohoto úvěru je vrcholem koordinovaného úsilí šesti multilaterálních rozvojových bank o poskytnutí financování ve výši 6,75 miliardy dolarů pro projekt označený jako P509952 zvaný INRAIL (Istanbul North Rail Crossing Project).

Jak Světová banka dokumentuje projekt?

Světová banka bude financovat výstavbu železničního přejezdu INRAIL, přibližně 127 km dlouhé železniční trati v novém komplexu, která bude sloužit jako obchvat pro metropolitní oblast Istanbulu a zajistí pozemní přejezd přes Bospor. Projekt INRAIL připravuje a řídí Generální ředitelství pro investice do infrastruktury (AYGM) v rámci Ministerstva dopravy a infrastruktury, které bude sloužit jako implementační agentura. Navrhovaný železniční obchvat by začínal na stanici Çayırova [čajyrova] nebo v její blízkosti na asijské straně a končil na stanici Çatalca [čataldža] na evropské straně, přičemž by překročil Bosporský průliv s využitím stávajícího kolejového prostoru přiděleného na mostě Yavuz Sultan Selim, známém také jako Třetí most (na severním konci Bosporu). Obchvat je navržen jako elektrifikovaná, plně signalizovaná trať se smíšeným využitím pro přepravu cestujících a nákladu. Bude napojena na tureckou národní vysokorychlostní železniční síť s plánovanou kapacitou přepravy osobních vlaků maximální konstrukční rychlostí 160 km/h. Nákladní vlaky se budou pohybovat rychlostí až 80–120 km/h.

Trať propojí letiště Istanbul (IST) na evropské straně s městskou a meziměstskou železniční sítí a také letiště Sabihy Gokčen (SAW) na asijské straně, čímž usnadní:

1. vnitrostátní a mezinárodní leteckou a železniční osobní dopravu a
2. městskou mobilitu v rámci metropolitní oblasti Istanbulu.

Tato dvě letiště budou jedinými stanicemi na obchvatu trati s kapacitou pro mobilizaci toků cestujících a podporu multimodální logistiky, včetně přestupů z železniční na leteckou nákladní dopravu. Dokončením nového vysokokapacitního přechodu přes Bospor společnost INRAIL dokončí nepřerušenou pozemní délku železničního Transkaspického dopravního koridoru TCTC přes Turecko, čímž se země dále etabluje jako tranzitní uzel a logistická základna TCTC.

To by podpořilo obchod, přilákalo tranzitní dopravu generující příjmy a postavilo by Turecko do role zprostředkovatele globálního obchodu. Kromě TCTC by tento přechod sloužil i dalším mezikontinentálním, importně-exportním a čistě domácím obchodním koridorům, které procházejí Istanbulem, zejména

a) navrhovanému mezikontinentálnímu spojení Iraq Development Road a

b) značným objemům turecké exportní dopravy do Evropské unie, z nichž významná část pochází z míst západně od Istanbulu.

Přechod by také přinesl významné výhody pro městskou mobilitu a obyvatelnost Istanbulu, protože by pomohl odvést těžkou nákladní dopravu ze silnic, které protínají metropolitní oblast, a motivoval by k zavádění veřejné dopravy, čímž by se snížily dopravní zácpy a související emise skleníkových plynů a místních znečišťujících látek ze silničních vozidel, snížilo by se opotřebení místních silnic a dálnic a zlepšila by se bezpečnost silničního provozu.

Tolik Světová banka.

Kdo dál půjčil?

Projekt je samozřejmě zásadní jak pro řadu evropských států, tak pro řadu států asijských. Tomu odpovídá seznam organizací, které také poskytly půjčky:

• Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj 2000 milionů dolarů
• Asijská rozvojová banka 1500 milionů dolarů
• Asijská banka pro investice do infrastruktury 1500 milionů dolarů
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj 500 milionů dolarů
• Islámská rozvojová banka 750 milionů dolarů
• FOND OPEC 500 milionů dolarů

Vláda Turecka zabezpečí zbytek, tedy 1522,44 milionů dolarů.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: WorldBank.org