Turecko uspělo, Česko zmírňuje podmínky pro tureckou imigraci

Turecké diplomacii se povedl husarský kousek, kdy se povedlo vyjednat s novou českou vládou snadnější možnost získat české občanství pro občany Turecké republiky.

Především strana Motoristé si jménem ministerstva životního prostředí vyžádala, aby se jménem českého průmyslu v Turecku vyráběla vozidla se spalovacím motorem, zvýšila odběr českých vozů Škoda a že se do Česka nebudou dovážet turecké elektromobily TOGG.

Z okolí tureckých vyjednávačů unikla zpráva, že aktuální vláda je pro ně daleko příznivější, že z jednání s předchozím českým premiérem už viděli fialově. Turecko také s povděkem kvitovalo přístup, že Česko již umožnilo, aby členem vlády (či jejího okolí) byl také Turek.

Testy pro získání občanství

Součástí zmírnění jsou také nové otázky pro žadatele o české občanství. Turečtí zájemci budou muset odpovídat na jazykové otázky jako:

• Sizin oralarda salça ne kadar? / Kolik u vás stojí salča?
• En yakın minare nerede? / Kde je nejbližší minaret?
• Lednice'ye nasıl gidebilirim? / Jak se dostanu do Lednice?

Otázky českých reálií mají údajně nově obsahovat otázky jako:

• Çek Cumhuriyeti haritasında Çekya'yı bulun. / Na mapě České republiky najděte Česko.
• Çek Cumhuriyeti başkentleri haritasında Prag'ı bulun. / Na mapě hlavních měst České republiky najděte Prahu.
• Avrupa haritasında İstanbul'u bulun. / Na mapě Evropy najděte Istanbul.

Nakolik budou otázky přímo v turečtině nebo zda to je pouze turecký překlad pro potřeby turecké diplomacie není známo.

Televizi Nova byly zamítnuty pokusy o výkonnostní testy zvané brčko (vypití půllitru piva brčkem na čas) a trojlok (vodka, rum, zelená) s tím, že alkoholismus rozhodně nebude podporován (ostatně proti byl také František Pacovský, který zlatou ledvinu vyhrál opakovaně za sebou; pro něj by návrat této soutěže byl vyslovený Comeback). Ústupkem bylo najít na mapě Prahy U Fleků a sídlo televize Nova.

Evropské peníze?

Plánem je mít do roku 2030 jeden stánek kebabu na 10 tisíc obyvatel. Evropská unie již měla předběžně přislíbit finanční přispění.

Problém vznikl ve chvíli, kdy se zjistilo, že jediné možné finance k uvolnění jsou v kapitole pro přeshraniční styk. Zde ale pomohla turecká diaspora v Bulharsku. Místním referendem rozhodli a mohutným lobováním v bulharském parlamentu i vládě docílili nemožné. Bulharsko tak nakonec souhlasilo, protože se tím na mnoho volebních období zbavili voličů, které jim pravidelně převažují raménko na vahách v dané oblasti.

Jejich obec na hranici s Tureckem byla na dobu 99 let pronajata České republice, po vzoru Hong Kongu. Tím se splnila podmínka, že musí jít o přeshraniční projekt dvou sousedních států. Česko tedy má nyní exklávu mezi Bulharskem a Tureckem.

Česká vláda nejdříve nesouhlasila, ale příslib licence na benzinovou Pumpu v této exklávě a zmínka, že je to na trase každoroční migrace čápů, obměkčily vedení natolik, že se vznikem exklávy souhlasili. Absence fialové barvy v této obci bylo také přijato pozitivně (protože poradní tým navštívil obec v březnu, panovala pro oslavu baby marty bíločervená výzdoba a stužky zvané martenica).

Česko si zatím ještě neuvědomilo plný dopad. Česko se totiž od této chvíle nemůže schovávat za jiné státy. Doposud hřeší na to, že hranice Schengenského prostoru jsou mimo Česko, tudíž tíhu ochrany hranic leží na jiných státech. Protože exkláva leží na hranici s Tureckem, má zde i Česko povinnost splnit všechny podmínky s tím spojené. Prozatím se ale pohraniční jednotky nepokoušejí opustit Česko směrem na Balkán.

Kdo ale již své pozice opustil, to byly pohraniční jednotky Turecka v blízkosti této exklávy. Je otázkou, zda si toho turečtí občané všimnou a zda tím doplní místní Turky (nyní již Čechy). Problém s digitalizací záznamů této exklávy je prozatím odsunuto na rok 2027. Česká pošta se prozatím nechystá zřídit pobočku, podobné je to s výdejními boxy (prozatím se k tomu nevyjádřila ani Alza, ani Zásilkovna, ani spediční společnosti v abecedě někde mezi nimi). Problém s CzechPoint se má prý řešit až poté, co exkláva dokončí digitalizaci dat o svých občanech a než následně bude vytvořena komise na synchronizaci dat mezi exklávou a Českem. Naopak velmi rychle vzniká autobusová linka mezi exklávou a Českem. Jak vyřešit problém cestujících jedoucích pouze směrem do Česka a dopravou prázdných autobusů zpět do exklávy není známo.

Nečekaný obrat

Když se Česko a Bulharsko domluvily, na poslední chvíli se změnily podmínky. Česku jde o to splnit podmínku hranice s Tureckem, ať je to kdekoli. Proto se bulharská strana rozhodla vyčlenit pro tento účel nikoli původně vyjednané místo (které již turecké pohraniční služby údajně nehlídají), ale vzdálenější obec Stranža, která má prakticky 100% bulharské a ortodoxní obyvatelstvo.

Protože infrastruktura jako školy nebo lékař je dostupná až v Boljarovu a protože oněch několik desítek obyvatel jsou senioři a typicky penzisté, bulharská strana je bude stále mít za své občany, jen žijící na českém uzemí. A protože Česko i Bulharsko jsou členy Schengenského prostoru, překračování hranic kdekoli také není problémem. Bulharská strana se spoléhá na to, že právě neturecké osazenstvo této obce si pohlídá, aby se sem nestěhovali nelegálně uprchlíci přes tureckou hranici. Také bulharští pohraničníci v této oblasti zůstali s tím, že místo uvolní až ve chvíli, kdy jejich pozici přijdou vystřídat čeští kolegové. Oni sami se poté přesunou jen o několik kilometrů dál, na nově vytvořenou bulharsko‑českou hranici. Bulharsko se již vyjádřilo ve smyslu, že pro ně je jedno, jestli jejich pracovníci budou hlídat tu či onde, protože stejně tam někdo být musí.

Je otázkou nakolik turecká strana bude trvat na původním umístění exklávy, nebo zda změnu přijmou. Někteří z tureckého vyjednávacího týmu směrem k Česku mimo záznam poznamenali „nechme to být, ale na mistrovství světa ve fotbale se těšte!“

A tak je to na Apríla se vším.

Patrik Veselík