Turecký Mezinárodní filmový festival pracujících v plném proudu

Festival začíná od 1. května a pokračuje až do 8. května každý rok od roku 2006. Tento rok se koná od 1. do 10. května, tedy od pátku do neděle následujícího týdne (oproti minulým několika ročníkům zkráceno o den). Festival tradičně začíná na Svátek práce. Koná se zároveň ve tří největších městech země, tedy Istanbulu, Ankaře a Izmiru. Filmy se nepromítají na jednom místě, letošní ročník uvádí 39 (!) míst napříč třemi městy. Festival byl založen odborovými sdruženími.

Tradiční grafika tohoto festivalu obsahuje Charlie Chaplina, především kvůli sociálně satirické komedii „Moderní doba“ z roku 1936, který produkoval, napsal a režíroval právě Charlie Chaplin. Druhou postavou je Karagöz (černoočko), postava z příběhů z osmanské éry, dle tvrzení Wikipedie drsného lidového muže, který vždy napálí svého protivníka, učeného Hadžívata (původ postav a stínohry má být ve 14. století v turecké Burse). Jde o obdobu Kašpárka, případně Hurvínka.

Jak pořadatelé uvádějí, "stejně jako každý rok pořádáme náš festival bez sponzorů, zdarma a výhradně na bázi dobrovolnické práce. Festival začne současně v Istanbulu, Ankaře a Izmiru v období od 1. do 10. května a bude se s diváky setkávat v různých městech a okresech po celý rok. Letos představíme 73 filmů ze 14 zemí; náš výběr zahrnuje 54 domácích a 19 zahraničních filmů, které nabízejí bližší pohled na příběhy pracovníků, dětí, žen, osob z komunity LGBTQI+ a všech, kteří bojují za práva, spravedlnost a rovnost."

festival byl propagován také na Svátek práce

Festival je zajímavý tím, že po jeho skončení se stává putovním, takže putuje od města k městu napříč Tureckem, takže je možné festivalové snímky vidět i jinde a jindy než v oněch třech velkoměstech a v první polovině května.

Letošní ročník se kromě řady dalších účastní jediná česká stopa, a to česko-ukrajinský krátkometrážní dokumentární film "Avitaminóza" (turecky Vitamin Eksikliği), vytvořený v Česku ukrajinskou režisérkou Katerynou Ruzhyna (bude promítán v Istanbulu v neděli 7. května v Fkm = Fransız Kültür Merkezi = Francouzské kulturní centrum, Istiklal Cd.). Slovensko svého zástupce letos nemá.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

ODKAZ: iff.org.tr, PDF katalog filmů, Bluesky

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...

Prohledat tento blog