V Istanbulu se zřítila devítipatrová budova, žádná oběť

Zřícení budovy s 39 byty by za normálních okolností byla obrovská tragedie s mnoha oběťmi. Budova ale byla již předtím označena za neobyvatelnou a její obyvatelé se museli již před 2 roky odstěhovat. Oběťmi se stala pouze auta, parkující v okolí domu.

Stalo se tak na evropské části v městské části Sarıyer, čtvrti Bahçeköy, části Yeni Mahallesi na ulici Şehit Yakup Kulaksız. Budova byla postavena roku 1999, ovšem nelegálně, navíc bez dodržení byť tehdejších předpisů (od té doby se rapidně zpřísnily). Protože nosná konstrukce praskla, byl dům v srpnu 2019 zapečetěn a nájemníci vystěhováni.

Příčin ale bylo podle bývalých obyvatel víc. V přízemí bylo papírnictví, které používalo vysokozdvižný vozík, který měl opakovaně nosnou konstrukci poškodit. Jestli bylo navíc použito nevhodného mořského písku, to není známo (rozebírali jsme při debatě o nebezpečí zemětřesení).

dům po zřícení (zdroj: Sabah)

Mimochodem: když je taková móda mít ulici, budovu nebo most po nějaké oběti (Şehit), nevíte někdo, jestli není ulice oběti policejního zásahu z protestů v Gezi parku, 14letého chlapce jménem Berkin Elvan? (zasahující policista Fatih Dalgalı byl před 2 týdny odsouzen na 16 let a 8 měsíců)

dům když ještě stál (zdroj: Sabah)

Tato malá čtvrť Bahçeköy uprostřed lesů vypadá zcela neznámá, ale není tomu tak. Milovníci přírody sem jezdí kromě jiného navštívit Atatürkovo arboretum.

Jak si někdo může dovolit postavit 9patrový dům nelegálně? To přece není nějaká garáž.
No - může. Turecko praktikovalo po staletí humánní filosofii, že si poutník může postavit přístřeší na překonání noci, gecekondu [gedžekondu]. A samozřejmě se našli tací, kteří to sakra zneužívali.
To zní hezky, ale jak můžou tu anakondu zneužít?
Gecekondu. Dávej si pozor na cizí termity, protože za zneužití anakondy by se jako na zoofilii mohly vztahovat tresty.
Jo takhle. Ne, já myslel...
Vím, co jsi myslel. No zneužívá se to snadno. Nejdřív je to chajda, pak lepší chajda, domek, dům, až si vlastník objedná velkou firmu a nechá si postavit devítipatrák. Od nájemníků vybírá tučné nájemné, potřeby nájemníků i domu jako takového ignoruje, takže jenom pěkně bohatne. Pak si koupí drahý dům pro sebe a řadu řádně postavených bytů v poctivé čtvrti a má do smrti vystaráno.
A tohle se trpí?
Stát, provincie i město s tím bojují, ale je to příliš rozšířené a v gecekondu domech bydlí příliš mnoho lidí, než aby se to vyřešilo jednou mohutnou akcí. Příliš jednoduchá a černobílá řešení nejsou obvykle ta správná.
Takže ty domy pořád stojí?
Jak které? Tady také není příliš velká spravedlnost, ale to je tak všude. Pokud to je domeček nějakého chudáka, která je rád, že má střechu nad hlavou, tak klidně přijede buldozer. Ještě vyšší motivaci má buldozer ve chvíli, kdy se takové místo ocitne v hledáčku nějakého velkého a vlivného investora.
A když to není domeček?
Tak pak má takový vlastník i dost peněz případné odpovědné (ale nezodpovědné) úředníky podplatit. Úředník pak nekoná, nebo koná jinde.
Vidím, že i Turecko zná třináctý pád, podmazativ (komu co), a čtrnáctý pád, korupcionál (co za co).

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík