Turecko je ve finále mistrovství Evropy ve fotbalu amputářů

Počínaje 12. zářím 2021 se v polském městě Krakov hraje mistrovství Evropy ve fotbale, který hrají tělesně postižení hráči. A právě dnes v neděli 19. září se hraje finálový zápas.

Mistrovství UEFA EURO (viz uefa.com) ve fotbale amputářů se poprvé hrálo právě v Turecku v Istanbulu (tedy pod hlavičkou UEFA, dříve se také konala mistrovství), kdy roku 2017 na stadionu Bešiktaše hrála Anglie (to opravdu nemá být Velká Británie, ale Anglie jako jedna z jejích součástí). Vše sledovalo 41 tisíc diváků. Letošní druhý ročník (hraje se každé 4 roky) má 14 týmů rozděleno takto:

14 zúčastněných národních týmů je rozděleno do čtyř skupin:

• Skupina A: Izrael, Polsko, Ukrajina a Španělsko.
• Skupina B: Anglie, Francie a Řecko
• Skupina C: Belgie, Německo, Irsko a Rusko
• Skupina D: Gruzie, Itálie a Turecko

Poznámka: na rozdíl od řady jiných sportů pro tělesně postižené není "amputovaný fotbal" zařazen do paralympiády. Proto jsme jej nemohli vidět před měsícem z Tokia.

Co to vlastně je fotbal amputářů? Je to fotbal tělesně postižených, kteří mají jen jednu zdravou nohu. Víc jsme psali před 4 měsíci.

Semifinálové zápasy dopadly takto:

• Španělsko - Polsko 2:1
• Turecko - Rusko 5:2

V dnešním finále budou tedy bojovat o zlato Španělsko s Tureckem. Začátek bude ve 20:00 místního času, tedy ve 21:00 tureckého času. O bronz se utká Polsko s Ruskem v 17:30 místního, tedy v 18:30 tureckého času (viz ampeuro.eu). Zápas je možné sledovat v Turecku na kanále TRT1 (viz trtspor.com.tr).

Poznámka: TRT1 je ekvivalent české ČT1, nebo slovenské Jednotka (dříve STV1). Nejde o sportovní kanál, nýbrž hlavní kanál státní televize. I přesto (nebo právě proto) se Turecko rozhodlo závěrečný zápas na mistrovství Evropy podpořit, ačkoli to nepatří mezi olympijské sporty. Můžeme si o Turecku či TRT myslet cokoli, ale toto je úctyhodný krok.

Že si hráči dělají ze svého postižení legraci (no ono co jim zbývá) je vidět například na na níže uvedeném snímku "jednou nohou ve finále".

Robert Lewandowski jako ambassador Amp Futbol Euro 2020 (zdroj: ampeuro.eu)

Tak 2020, nebo 2021?

Hlavně letos začínají být slušné zmatky s rokem. Kvůli pandemii COVID-19 se řada (nejen) sportovních událostí přesunula na letošní rok, tedy rok 2021, vzpomeňme na Olympijské hry v Tokiu. Týká se to také právě tohoto evropského mistrovství, které se vlastně mělo konat loni. Proto se objevuje na všech možných materiálech právě rok 2020 (také oficiální logo).

oficiální logo (zdroj: ampeuro.eu)

Jenže - někoho z grafiků napadlo, že by roky měly být v souladu. Proto je logo na webu vpravo nahoře přetvořeno na 2021. A teď se v tom vyznejte.

Právě jedna noha je tématem fiktivní knihy fiktivního spisovatele Dušana M. Pupáka z Prahy, který vzešel z dílny reálné dvojice Šimek a Grossmann, viz scénka Pupák na besedě se čtenáři, z níž je následující výňatek:

PUPÁK: Ano. Tedy začnu. Tematicky jsem při psaní své knihy „Po jedné noze toulám se krajem“ čerpal ze zkušeností ze života prostých dřevařů v Polabské nížině, kam jsem zavítal u příležitosti besed o své první knížce 'Po čtyřech k beduínům'.
KRCHOV:  Po kolika?
PUPÁK: Po čtyřech.
KRCHOV:  To už jsi říkal, Pupák. Nevracej se mi v besedě!
PUPÁK: Tak abych se snad spíš vrátil k těm dřevozpracujícím. Já jsem se chodil dívat na tu jejich lopotu s lesním dřevem a vyptával jsem se jich na tu jejich práci s lesním dřevem.
KRCHOV:  Víš, že ty seš zvídavej?
PUPÁK: Jak račte. Ale vraťme se k těm dřevozpracujícím. Oni se mi zdáli býti drsní chlapi života lesního. Oni milovali svoji lesní lopotu a svoje lesní dřevo, které zpracovávali. Oni se rádi toulali, jak mi říkali, lesním krajem… Nechcete někdo něco podepsat? Ne. Ale vraťme se k těm dřevozpracujícím, tam za soutokem…
KRCHOV:  Neobtěžuj se, soudruh Pupák. My dobře víme, kde se stéká Labe s Malší. Vyprávěj dál, nás to poutá.
PUPÁK: To jsem sám rád. Já jsem obdivoval ty jejich sekery, kterými ti dřevozpracující chlapi máchali a pracovali na zpracování lesního dřeva. To dělali moc pěkně. Ovšem je to práce nebezpečná, což kdyby tnuli vedle, uvažme. Jak by se toulali, ti tuláci lesní? A proto jsem nazval svou knihu výstižně 'Po jedné noze toulám se krajem', kterou vám nyní podepíšu.

Patrik Veselík