Na začátku příběhu je otázka vstupu Švédska do NATO. Turecko nakonec na summitu Severoatlantické aliance na konci června 2022 v Madridu ústy prezidenta Erdoğana souhlasilo. Turecko si ale začalo klást podmínky. Mnozí je interpretovali jako neoprávněné, že Turecko jen dělá problémy. Nyní se ale potvrdilo, že se jednalo o oprávněný nárok v boji proti terorismu.
Jak se nakonec ukázalo švédská legislativa nebyla dostatečně striktní vůči teroristickým organizacím, které toho na oplátku šikovně zneužívaly. Jedná se především o PKK včetně odnoží (tedy tzv. Kurdská strana pracujících), kterou celá Evropská unie má za teroristickou organizaci (tedy včetně Švédska).
Tisková konference
Po společných jednání se v úterý 7. března 2023 konala tisková konference s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. Turecká média vypíchla jen část z celého projevu. Proto si představme celý projev tak, jak jej zaznamenalo tiskové oddělení NATO, viz videozáznam na Youtubu (zachováno i použití slova Türkiye, psali jsme Neuvěřitelné kotrmelce ohledně nového názvu Turecka):
 |
| premiér Ulf Kristersson (vlevo) a generální tajemník Jens Stoltenberg (vpravo) |
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg:
Děkuji, pane premiére Kristerssone, děkuji vám, Ulfe. Děkuji za možnost uskutečnit toto setkání zde ve Stockholmu.
Vždy je dobré přijet do Stockholmu, zvláště dnes. Mohli jsme diskutovat o cestě Švédska k NATO. A byla zde také příležitost setkat se s představiteli různých politických stran ve švédském parlamentu. To pro mě bylo velmi přínosné.
A to ukazuje, že já osobně a NATO se hodně soustředíme na další ratifikační proces jak pro Švédsko, tak pro Finsko. Přejdu k angličtině a otázky a odpovědi řeknu ve skandinávštině.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg:
Setkáváme se v kritické době pro naši bezpečnost. Válka prezidenta Putina proti Ukrajině pokračuje. Na mír se nepřipravuje. Připravuje se na další válku. Zahajuje nové ofenzívy. Mobilizuje další síly. A obrací se na další autoritářské režimy s žádostí o další zbraně. Dnes jsme tedy diskutovali o naléhavé potřebě posílit a udržet naši podporu Ukrajině. V zájmu Ukrajiny i naší vlastní bezpečnosti. Vítám významnou finanční, humanitární a vojenskou pomoc, kterou Švédsko Ukrajině poskytuje. Ta zahrnuje výcvik, dělostřeleckou munici a brzy i hlavní bojové tanky.
Švédsko rovněž hraje vedoucí úlohu prostřednictvím vašeho předsednictví v Evropské unii. Koordinuje další podporu Ukrajině a další sankce vůči Rusku.
Více než rok od ruské invaze v plném rozsahu Ukrajina vzdoruje.
NATO je jednotné a naše Aliance je silnější než kdykoli předtím - a brzy bude ještě větší. Dnes jsme jednali o dokončení přistoupení Švédska a Finska k NATO. Jedná se o nejvyšší prioritu. A dosahujeme pokroku.
Turecko má oprávněné bezpečnostní obavy. Žádný spojenec NATO neutrpěl tolik teroristických útoků. Vítám, že Švédsko zintenzivnilo boj proti terorismu, včetně PKK, zavedením nové legislativy o terorismu a posílením protiteroristické spolupráce s Ankarou. Vítám rovněž, že Švédsko zajišťuje, aby nedošlo k omezení vývozu zbraní do Turecka. Švédsko plní své závazky vyplývající z Trilaterálního memoranda.
A nastal čas dokončit ratifikační proces. Nedávno jsem se setkal s prezidentem Erdoğanem. A jsem rád, že souhlasil s obnovením zasedání stálého společného mechanismu. Na čtvrtek jsem svolal další schůzku Türkiye, Finska a Švédska v sídle NATO.
Vítám také, že maďarský parlament zahájil jednání o ratifikaci. A očekávám, že tento proces bude brzy dokončen.
Členství Švédska a Finska naši Alianci posílí. S vysoce schopnými silami, vyspělým obranným průmyslem. A dlouholetými zkušenostmi s výcvikem a společným působením se spojenci NATO. Přihlášky Švédska a Finska již posílily vaši bezpečnost. Sedíte u stolu NATO a začleňujete se do našich politických a vojenských struktur. A více cvičíte se spojeneckými silami.
NATO zvýšilo svou přítomnost v severském regionu. Mnoho spojenců poskytlo Švédsku a Finsku bezpečnostní záruky. Je tedy nemyslitelné, že by NATO v případě ohrožení vaší bezpečnosti nezasáhlo. Vaše pozvání ke vstupu do Aliance opět ukázalo, že naše dveře zůstávají otevřené.
Prezident Putin chtěl méně NATO. Dostává přesný opak - více NATO.
Vážený pane Ulfe,
Ještě jednou Vám děkuji za vynikající setkání, za Vaše osobní vedení a za pevný závazek Švédska vůči NATO. Těším se, že v blízké budoucnosti přivítáme Švédsko a Finsko jako plnoprávné členy Aliance. Děkuji vám.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg:
Otázka pro Ulfa Kristerssona. Jaká očekávání tedy máte v souvislosti se čtvrtečním setkáním? Co podle vás z tohoto setkání vzejde? Vzhledem k tomu, že Türkiye před volbami přeruší zasedání parlamentu, jaký je harmonogram pro Švédsko, pokud jde o naděje na ratifikaci ze strany Türkiye?
Švédský premiér Ulf Kristersson:
Očekávání v podstatě nejsou velká, jen abychom měli dobrou konverzaci, abychom ji znovu zahájili. To je něco, co jsem řekl již dříve, měli jsme několik problematických týdnů, kdy byly rozhovory zastaveny, takže je dobře, že byly znovu zahájeny. Setkání nebylo příliš dramatické, představili jsme, co udělalo Švédsko a Finsko. Diskutovali jsme s Tureckem. A právě v této fázi je toho poměrně hodně, co jim musíme říct, konkrétně legislativa týkající se terorismu je teď mnohem konkrétnější. Takže v podstatě je to pracovní schůzka se stane mírně [neslyšitelné], protože pracovní schůzky byly pozastaveny. Takže není potvrzeno, že se bude konat 14. května. Ale počkám, až to bude potvrzeno a budeme vědět, kdy se turecký parlament uzavře před volbami, kdy se znovu sejde po volbách. Naše základní [neslyšitelné] je, že Švédsko a Finsko vstoupí do NATO v souvislosti se summitem ve Vilniusu, který tam stále probíhá. Ale také víme, že Türkiye dělá Türkiye [neslyšitelné].
Novinář:
Otázka na Jense Stoltenberga. Pokud Švédsko a Finsko nevstoupí do NATO do Vilniuského summitu, jak se v takovém případě proces zpozdí? Co by to znamenalo, kdyby Švédsko nestihlo do této doby vstoupit?
Generální tajemník NATO:
Mým cílem, o který se snažím, je, aby se Švédsko i Finsko staly plnoprávnými členy NATO co nejdříve, alespoň do Vilniuského summitu. Nemohu poskytnout žádné záruky. Rozhodnutí, které NATO přijalo - NATO přijalo důležité rozhodnutí pozvat Švédsko a Finsko - bylo přijato na summitu NATO v červnu loňského roku a země NATO postupovaly podle protokolu o členství Švédska a Finska, který byl podepsán všemi členskými zeměmi. Takže teď je to interní rozhodnutí, které musí být - 28 členů NATO ratifikovalo, takže ratifikovalo, ale já pracuji s, a jsem v kontaktu s Türkiye, abychom přispěli - aby - aby certifikace proběhla co nejdříve. Zatím se jedná o nejrychlejší členský proces v novodobé historii NATO. Švédsko a Finsko podaly žádost v květnu loňského roku. Již v červnu byly vyzvány, aby se staly plnoprávnými členy, a 28 zemí již ratifikovalo protokoly. A jak řekl pan premiér, Švédsko a Finsko jsou ve srovnání s dobou, kdy podávaly přihlášku, v mnohem bezpečnější pozici, protože jsou díky svému statusu pozvaných zemí začleněny do struktur NATO. NATO rovněž zvyšuje svou přítomnost v severském prostoru. Švédsko a Finsko získaly různé bezpečnostní záruky, mimo jiné od USA, největší země NATO, a proto je nemyslitelné, že by Švédsko a Finsko byly vystaveny vojenským hrozbám bez reakce NATO. V současné době jsou tedy Švédsko a Finsko v lepší pozici než dříve. A za druhé, děláme, co můžeme, abychom ratifikační proces uzavřeli co nejdříve. Jaká je tedy odpověď na tuto otázku? Švédsko se stane členem. Otázkou je, kdy. A my děláme, co můžeme, abychom proces uzavřeli co nejdříve.
Švédský premiér:
Dobře, děkuji vám. SVT v modrém saku - snažte se být struční.
Novinář:
Otázka na vás oba. Co si myslíte o možnostech dosažení dohody ohledně munice pro Ukrajinu na zítřejším jednání, na jednání ministrů obrany? Jak komentujete informace o tom, že na Nord Stream mohla zaútočit proukrajinská skupina?
Švédský premiér:
Nevím, zda je to zcela jasné. S iniciativou Kaji Kallase z Estonska (premiérka Estonska, pozn. red.), že bychom si měli pomáhat, že by si evropské země měly pomáhat, k tomu, a z iniciativy Evropské komise. Nevím všechny ty drobnosti, jestli došlo k dohodě a jak by měly dopadnout, takže se k tomu vrátím. Pokud jde o tu druhou otázku, nemám teď žádné další připomínky. Ve Švédsku nyní probíhá trestní vyšetřování, pokud jde o Nord Stream, takže v této fázi nehodlám tyto informace komentovat.
Generální tajemník NATO:
Pokud jde o střelivo: Zítra se zúčastním jednání s EU, ale EU bude rozhodovat. Mohu říci, že země NATO – mnoho členů EU – nyní zvyšují výrobu zbraní a střeliva, aby dodaly více munice na Ukrajinu. Toto je opotřebovací válka, je to boj logistiky o získání zbraní a střeliva a zatím země NATO a partnerské země, které jsme dosáhli NATO velmi úzce spolupracuje. Pak jsme snížili naše zásoby munice na Ukrajinu, ale použití munice Ukrajina je vyšší než jejich produkce. A to není dlouhodobě udržitelná situace. Během letošního podzimu se proto obranný průmysl zemí NATO rozhodl zvýšit svou produkci, zvýšilo produkci několik zemí NATO a také země EU. A nyní jsou tu další opatření ze strany EU, která posílí proces získání více munice, a země jdou do takzvaného společného zadávací procedury. To je něco, co NATO dělalo mnoho let a budeme v tom pokračovat. Ale není – pokud je to několik zemí nebo samostatných zemí, které dodávají zbraně a zvyšují svou produkci – to důležité, co se děje, a aby se tak stalo, existují kontakty mezi obranným průmyslem a existuje několik dalších zemí NATO, které měli kontakty s obranným průmyslem, aby zvýšili produkci. Vím, že Švédsko a Finsko přispěly hodně. Děkuji.
Novinář:
Tato otázka je pro vás oba. Jaké výzvy existují, pokud jde o znovuzahájení diskusí nebo jednání, která budou znovu zahájena ve čtvrtek, jaké jsou výzvy? To je otázka na vás oba. A pak bych rád navázal na to, co řekli moji kolegové z SVT, pokud jde o informace z New York Times. Jaké informace má švédská vláda, švédské agentury spolu s NATO ohledně informací, které byly předloženy, že proukrajinská skupina mohla sabotovat Nord Stream?
Švédský premiér:
Začněme výzvami, pokud mohu říci. [Neslyšitelný]. Byly tam velké – ale ty jsou součástí trilaterálního memoranda a já věřím, a vím, že nám řekl, že to také zdůraznil. Skutečně jsme provedli to, na čem jsme se dohodli implementovat, a velký a důležitý krok, který učiníme nyní ve čtvrtek rozhodnutím vlády ohledně nové protiteroristické legislativy. Takže toto bylo důležité, toto bylo důležité následovat. Pro mě, stejně jako pro mnoho zemí, se to stává otázkou domácí politiky. Blíží se volby, země čelí svým domácím problémům. A Türkiye utrpělo strašlivé zemětřesení, které zjevně vyžaduje hodně – vyžaduje hodně – úsilí. Spíš mě znepokojují jiné věci, že přistoupení Švédska nebo Finska není na prvním místě programu. Mám k tomu veškerý respekt. Ale zároveň v naší blízkosti probíhá válka a je důležité, aby proces, který začal před rokem, skončil co nejdříve. A jak jsem řekl dříve, nebudu poskytovat žádné další komentáře. Ve Švédsku probíhá vyšetřování a dokud nebude dokončeno trestní vyšetřování, nebudu poskytovat žádné komentáře.
Generální tajemník NATO:
Pokud jde o čtvrteční setkání mezi Türkiye a Švédskem a Finskem, cílem je dosáhnout jednoty, kterou Švédsko a Finsko splnily, pokud jde o to, co se zavázaly v Madridu, což podle mého názoru jednoznačně mají, a to jak z hlediska zvýšení bojovat proti terorismu, ale také odstranit omezení, pokud jde o vývoz zbraní. Ale Türkiye – pro ně je důležité vědět, setkávat se, diskutovat a uvidíme, zda dokážeme zajistit, že existuje porozumění pro provádění memoranda. A co řekl předseda vlády; je důležité se sejít, pokud došlo k problémům, a prodiskutovat tyto problémy. A tam – protože se nekonala žádná setkání s trilaterálním mechanismem –
Pokud jde o plynovody Nord Stream 2, situace je taková, jak víme, že došlo k útoku, že to byla sabotáž a že to byl útok na kritickou infrastrukturu pro Evropu. Ale probíhají vyšetřování a vyšetřování a nemělo by být správné spekulovat, kdo za tím stojí, dokud vyšetřování a vyšetřování neskončí. S jistotou můžeme říci, že tyto útoky ukazují zranitelnost klíčové infrastruktury – internetové kabely, plynovody, ropovody, tisíce kilometrů kritické infrastruktury, která je důležitá pro naše moderní společnosti.
A NATO se tímto zabezpečením infrastruktury po mnoho let zabývá. Ale po útocích v Baltském moři jsme zdvojnásobili naši vojenskou přítomnost a Severní moře a Baltské moře. Posílili jsme také spolupráci mezi zeměmi NATO za účelem výměny informací a posílení připravenosti lépe zastavit další podobné útoky v budoucnu. Vytvořili jsme samostatnou jednotku pro koordinaci opatření na ústředí NATO mezi členskými státy a také soukromým průmyslem, které mají z hlediska této infrastruktury rovněž důležitou roli pro zvýšení bezpečnosti pro podmořské prostředí [neslyšitelné].
Novinář:
Poslední otázka na pana Stoltenberga. Existuje nějaká naděje, že již ve čtvrtek dokážeme přimět Türkiye, aby souhlasila s tím, že trojstranné memorandum bylo splněno?
Generální tajemník NATO:
No, chci být opatrný, pokud jde o předběžné oznámení o tom, co z tohoto setkání vzejde, toto setkání bude ještě obtížnější. Důležité je, že se uskuteční schůzka, abychom celý proces znovu rozběhli. A z mého pohledu to tak není – řekl jsem to dříve – ale řekl jsem to loni na podzim v Ankaře i Istanbulu a poté v Ankaře před pár týdny, dal jsem jasně najevo, že Švédsko a Finsko splnily požadavky, které vyplývají z trojstranného memoranda. Proto nastal čas ratifikovat Švédsko, Finsko.
Novinář:
A moje otázka na premiéra: věříte, že nový teroristický akt bude silnou ranou proti aktivitám PKK ve Švédsku? Mohlo by to vést k dalším vydáváním například do Türkiye, nebo jiným způsobem?
Švédský premiér:
No, konkrétní důsledky je teď docela těžké vidět. Ale to bude vážná rána proti lidem, kteří se účastní teroristických aktivit, o tom jsem přesvědčen. Existují důvody, proč mají jiné země právní předpisy tohoto druhu zavedeny. Existuje důvod, proč chceme zavést tuto legislativu, proč jsme změnili náš základní zákon, abychom vytvořili možnosti pro takové [neslyšitelné]. Někteří lidé říkají, že je to docela hluboká legislativa. Souhlasím, protože máme vážné problémy, vážné problémy. Tento problém, problém Švédska, byl v tom, že jsme to nebrali dostatečně vážně, tyto typy teroristických aktivit nebo účasti nebo financování, které byly namířeny spíše na jiné země než na Švédsko. Nyní to bereme opravdu vážně a jsem si jistý, že to bude patrné, jakmile bude zavedena legislativa. Děkuji. Toto je poslední otázka. Děkuji.
Na dané téma jsme psali (postupně jak šel čas):
[2022-05-30] Kontroverze kolem tureckých podmínek vstupu Finska a Švédska do NATO
[2022-06-28] Turecko podporuje vstup Švédska a Finska do NATO
[2022-07-06] Turecko mělo nakonec ohledně Švédska pravdu
[2022-09-30] Zbrojní embargo Švédska vůči Turecku zrušeno
A taje to ohledně Türkiye se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat