Zatímco první kolo se konalo v duchu optimismu, a to vládních i opozičních představitelů i příznivců, druhé kolo prezidentských voleb nic takového nepřipomíná. Obě skupiny jsou nervózní, což někde přerůstá do slovní, v extrému až do fyzické agrese. To se bohužel týká i samotných členů volebních komisí nebo dohližitelů.
Pokusy o volební podvody
Ze všech koutů Turecka jsou hlášeny případy volebních podvodů. Počet případů je ale natolik velký a snaha je zahladit či interpretovat jinak je tak velká, že je nesnadné se v tom vyznat a získat objektivní informace.
V provincii Bingol v okrese Čavušlar došlo k hromadnému útoku na volební urny se snahou hlasovat za ty, kteří jsou momentálně v zahraničí. Pozorovatelé ze strany CHP, kteří tomu chtěli zabránit, byli napadani tak a takovým množstvím útočníků, že policie se již nesnažila zabránit volebnímu podvodu a jen měla chránit zdraví a životy pozorovatelů, kteří byli odvezeni mimo vesnici.
Již od rána jsou hlášeny případy, že se údajně objevily volební protokoly s již sečtenými hlasy (ačkoli se teprve hlasovalo), například v provincii Urfa.
Média a pozorovatelé jsou striktně rozděleni na dvě skupiny. Každá hlásí pouze podvody té druhé strany. Zatím se nestal případ, že by mediálně oznámili problém vlastních voličů.
Příkladem j evolební urna 1232 v okrese Šehzadeler v provincii Manisa. Podle EHA Medya měli podvídět členové CHP. Když na to členové AKP přišli, tak měli protokol členové CHP spálit. Podle CHP byla situace přesně opačná.
Proč je volební účast tak vysoká?
Mnozí cizinci se ptají jak je to možné, že lidé dobrovolně volí v tak vysokém procentu. Dokonce i někteří zahraniční novináři to považují za světový unikát.
Unikát jsou spíš oni novináři, že si nezjistí ty nejzákladnější informace o Turecku. Přestože to někteří Turci sami už ani neví, tak volební účast je v této zemi povinná. Neúčast se trestá peněžitým trestem, pro tento rok je stanoven na 300 tureckých lir. Turecko se ale k aplikaci trestu téměř neuchyluje.
Téma povinné volby jsme již rozebírali v článku Je účast na volbách v Turecku povinná?
"Foťte své hlasy!"
Přestože je do volebních místností zákaz nosit jakoukoli záznamovou techniku (fotoaparáty, kamery, chytré telefony atd.), vybízejí představitelé některých politických stran své příznivce fotit svůj hlasovací lístek, případně ještě své hlasování a poslat jim, případně nasdílet na sociálních médiích.
Mnozí tak sdílí nejen svůj orazítkovaný hlasovací lístek, ale také nějakou zprávu, napsanou na jiném papíru. Někteří si z voleb dělají legraci, a tak namísto toho či onoho kandidáta orazítkují své dodatečně napsané pole, věnované nějakému fotbalovému klubu. To je pro ně evidentně důležitější, než budoucnost vlastního státu.
Zakažte weby ukazující podvody!
Podle provládní agentury EHA Medya měl být vydán příkaz na zatčení vlastníků účtů HaberReport, DarkWebHaber, Militer doktrin, Muhbir Ajans a SolcuGazete (ta má dokonce 1 milion sleďů).
Zákaz turecké vlajky v Turecku
Tato absurdní situace nastala v okrese Mudanya v provincii Bursa na jihu Marmarského moře. Podle agentury ANKA se na námitky strany AKP mělo zakázat členům volební komise nosit například v klopě odznáček s Atatürkem či tureckou vlajkou.
 |
| zdroj: twitter.com/Darkwebhaber/ |
Podobně neuvěřitelný případ se objevil při hlasování ve městečku Seferihisar v provincii Izmir, kde známý moderátor Fatih Portakal (pro vtipálky: jména napřekládat!) a jedna členka komise ukázali na prstech znak V, který používaly obě strany v 2. světové válce (Velká Británie i Německo), používal je také Václav Havel. Na moderátora i členku komise bylo podáno trestní oznámení.
Fyzické útoky
Druhé kolo je bohužel doprovázeno nezvykle vysokou vlnou násilí, které se nevyhýbá ani novinářům. Jednou z obětí je reportérka dokuz8NEWS Fatma Erdoğan. Ta natáčela problémovou situaci na střední škole Ahmeda Čuhardoroğlua v Istanbulu na evropské straně (Kâğıthane), aby se situace vymkla z rukou a byla sama napadena, zbita do krve a rozbita technika. Útočníkem měl údajně být podle jejího tvrzení úředník školy za stranu AKP.
MIMOCHODEM: Příjmení Erdoğan je v Turecku poměrně časté, takže rozhodně nelze všechny nositele tohoto příjmení považovat za příbuzné současného prezidenta. Totéž platí například pro příjmení českého premiéra (Fiala), které je také velmi časté.
Jsou hlášeny fyzické útoky na příznivce, pozorovatele či volební komise na řadě míst Turecka, jako je Antakya, Bingöl, Istanbul, Mardin, Urfa a dalších. Velmi často jde o útoky nevyprovokované ničím.
Někdy je klíčem sporu snaha zabránit volebnímu podvodu. Podle CHP byl jejich člen Mehmet Eldem dohlížející u volební urny 1091 v istanbulské čtvrti Esenler (městský obvod Fatih) zbit při snaze o zabránění podvodu do té míry, že má být nyní hospitalizován v nemocnici se zlomenými žebry.
Je právě 17 hodin, volební místnosti se uzavírají, začíná sčítání hlasů.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat