Turecká centrální banka zvyšuje úrokovou sazbu na 50 procent

Turecká centrální banka dnes ve 14 hodin zveřejnila své rozhodnutí ohledně úrokové sazby. Ta poprvé za nového vedení změnila svou hodnotu, a to rovnou o 500 bazických bodů.

Od parlamentních a prezidentských voleb na jaře 2023 se úroková sazba upravovala následovně:

• 22. června 2023 skokově zvýšil úrokovou sazbu z 8 a 15 % (psali jsme)
• 20. července 2023 opět zvýšil z 15 na 17,5 % (tedy o 2,5 procentního bodu), psali jsme
• 24. srpna 2023 zvyšuje centrální banka ze 17,5 na 25 % (tedy o 7,5 procentního bodu), psali jsme
• 21. září 2023 zvyšuje centrální banka ze 25 na 30 % (tedy o 5 procentních neboli 500 bazických bodů), psali jsme
• 26. října 2023 zvyšuje centrální banka z 30 na 35 % (psali jsme)
• 23. listopadu 2023 zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 35 na 40 % (psali jsme)
• 21. prosince 2023 zvyšuje centrální banka z 40 na 42,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
• 25. ledna zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 42,5 na 45 %, tedy o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
• 22. února centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
• 21. března zvyšuje centrální banka z 45 na 50 % 

Dá se tedy říct, že každoměsíční navýšení úrokové sazby je od prosince 2023 ve výši 250 bazických bodů. Minulý měsíc nebylo nic a teď je to 500 bazických bodů, což tedy činí právě oněch 250 bodů měsíčně. Současné vedení je tedy nuceno po měsíční pauze se vrátit k politice, které předurčila jejich předchůdkyně.

Oficiální tisková zpráva uvádí:

Výbor pro měnovou politiku (dále jen "Výbor") rozhodl zvýšit základní úrokovou sazbu, tedy týdenní repo sazbu, ze 45 % na 50 %. Výbor také revidoval operační rámec a rozhodl stanovit jednodenní výpůjční a úvěrové sazby centrální banky s rozpětím -/+ 300 bazických bodů oproti týdenní repo sazbě v aukci.

V únoru byl základní trend meziměsíční inflace vyšší, než se očekávalo, v čele s inflací ve službách. Zatímco dovoz spotřebního zboží a zlata přispěl ke zlepšení salda běžného účtu platební bilance zpomalením dovozu spotřebního zboží a zlata, ostatní nedávné ukazatele svědčí o pokračující odolnosti domácí poptávky. Rigidita inflace ve službách, inflační očekávání, geopolitická rizika a ceny potravin udržují inflační tlaky při životě. Výbor pozorně sleduje soulad inflačních očekávání a cenového chování s prognózami a dopady zvyšování mezd na inflaci. 

Vzhledem ke zhoršení inflačního výhledu se Výbor rozhodl zvýšit základní úrokovou sazbu. Přísné nastavení měnové politiky bude zachováno, dokud základní trend měsíční inflace nebude vykazovat výrazný a trvalý pokles a dokud se inflační očekávání nesblíží s předpokládaným rozmezím prognózy. V případě výrazného a trvalého zhoršení inflace bude nastavení měnové politiky zpřísněno. Rozhodné nastavení měnové politiky povede ke snížení základního trendu měsíční inflace a ve druhé polovině roku 2024 bude nastolena dezinflace prostřednictvím obnovení rovnováhy domácí poptávky, reálného zhodnocení turecké liry a zlepšení inflačních očekávání.

Výbor pokračuje v provádění makroobezřetnostní politiky tak, aby byla zachována funkčnost tržního mechanismu a makrofinanční stabilita. V tomto rámci byly finanční podmínky zpřísněny a transmise měnové politiky byla podpořena opatřeními přijatými v průběhu měsíce. V případě neočekávaného vývoje růstu úvěrů a sazeb z vkladů bude transmisní mechanismus měnové politiky nadále podporován. Vývoj likvidity bude pečlivě sledován a v případě potřeby budou nadále účinně využívány sterilizační nástroje.

S ohledem na zpožděné účinky zpřísňování měnové politiky bude Výbor přijímat taková měnověpolitická rozhodnutí, která zajistí takové měnové a finanční podmínky, které sníží základní trend inflace a přiblíží inflaci ve střednědobém horizontu pětiprocentnímu cíli.

Ukazatele inflace a základní inflace budou pečlivě sledovány a Výbor bude rozhodně používat všechny dostupné nástroje v souladu s hlavním cílem cenové stability.

Výbor bude přijímat svá rozhodnutí v předvídatelném, na datech založeném a transparentním rámci.

...a také v Česku

Shodou okolností ve stejný den se změnila repo sazba v Česku. Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 21. března 2024.

„Inflace v České republice na začátku roku poklesla k 2% inflačnímu cíli ČNB. V zemi tak byla obnovena cenová stabilita,“ zahájil tiskovou konferenci po jednání bankovní rady guvernér Aleš Michl.

Bankovní rada ale nadále spatřuje na výhledu mírně proinflační rizika. Jejich naplnění by podle guvernéra znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma.

Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat i nadále opatrně.

„Zvýšená zůstává jádrová inflace, která v únoru dosáhla 2,8 %. Zejména růst cen služeb zůstává nad úrovní konzistentní s dlouhodobým plněním inflačního cíle,“ upřesnil guvernér.

„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem,“ dodal.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: TCMB