Turecká centrální banka dnes ve 14 hodin zveřejnila své rozhodnutí ohledně základní úrokové sazby. Ta se tentokrát částečně nečekaně zvýšila, a to o 3,5 procentního bodu ze 42,5 na 46 %. Tím se stav turecké měny vrátil na počátek tohoto roku.
Od parlamentních a prezidentských voleb koncem na jaře 2023 se úroková sazba upravovala následovně (červeně vzestup, modře stagnace, zeleně pokles):
- 22. června 2023 skokově zvýšil úrokovou sazbu z 8 a 15 % (psali jsme)
- 20. července 2023 opět zvýšil z 15 na 17,5 % (tedy o 2,5 procentního bodu), psali jsme
- 24. srpna 2023 zvyšuje centrální banka ze 17,5 na 25 % (tedy o 7,5 procentního bodu), psali jsme
- 21. září 2023 zvyšuje centrální banka ze 25 na 30 % (tedy o 5 procentních neboli 500 bazických bodů), psali jsme
- 26. října 2023 zvyšuje centrální banka z 30 na 35 % (psali jsme)
- 23. listopadu 2023 zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 35 na 40 % (psali jsme)
- 21. prosince 2023 zvyšuje centrální banka z 40 na 42,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
- 25. ledna 2024 zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 42,5 na 45 %, tedy o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
- 22. února 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 21. března 2024 zvyšuje centrální banka z 45 na 50 % (psali jsme)
- 25. dubna 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 23. května 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 27. června 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 23. července 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 20. srpna 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 19. září 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 17. října 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 21. listopadu 2024 centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
- 26. prosince 2024 centrální banka snižuje úrokovou sazbu z 50 na 47,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
- 23. ledna 2025 centrální banka snižuje úrokovou sazbu z 47,5 na 45 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
- 6. března 2025 centrální banka snižuje úrokovou sazbu z 45 na 42,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
- 17. dubna 2025 zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 42,5 na 46 %, tedy o 3,5 procentního bodu neboli 350 bazických bodů
Opoziční deníky vysvětlují: Může za to İmamoğlu
Zvýšení komentují některé deníky jako:
- İmamoğluův vliv na ekonomiku
- Centrum nemohlo zůstat necitlivé vůči İmamoğluově krizi
- "İmamoğluův" efekt na rozhodování centrální banky o úrokových sazbách!
Zadržení istanbulského primátora Ekrema İmamoğlua 19. března a následné události včetně reakce Evropské unie jako celku či jejích členů mělo vliv na tureckou měnu, kterou bylo nutno rychle stabilizovat. Již o den později (tedy 20. března) se konalo zasedání Výboru pro měnovou politiku, kdy se rozhodl zvýšit jednodenní zápůjční sazbu, ale týdenní repo sazba zůstala (v té chvíli) na stávající úrovni (pokud by nastala změna, mohlo by to dát negativní signál a turecká ekonomika by ztratila ještě více). Se změnou repo sazby se tedy počkalo až na řádný termín, tedy dnešní den.
POZNÁMKA: Bojkot vyhlášený studenty a následně také opoziční stranou CHP (jejíž členem také Ekrem İmamoğlu je) nemohl mít na ekonomiku takový vliv, aby se kvůli tomu měnila úroková sazba. Lidé jen nenakupovali v daný den, takže nakoupili o den dříve či den později, takže ekonomika nepřišla o nic. Také bojkot konkrétních značek nemusí znamenat nic, protože lidé nakoupí obdobné zboží od jiné značky (například čokolády a sladkosti nakoupí u firmy ETI namísto bojkotovaného Ükeru).
Anadolu Agency vysvětluje: Může za to Trump
Turecká státní mediální agentura Anadolu Agency přišla s vlastním vysvětlením:
Zatímco vývoj na globálních trzích byl smíšený, protože obavy z prohloubení obchodní války mezi USA a Čínou zvyšovaly vnímání rizika, domácí trhy se zaměřily na dnešní rozhodnutí Turecké centrální banky TCMB o úrokových sazbách.
Analytici uvedli, že vzrostly obavy, že neustálé změny obchodní politiky USA ovlivní domácí spotřebu a hospodářský růst. Akcie technologických firem utlumila také zpráva, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje sankce, které by čínské iniciativě DeepSeek v oblasti umělé inteligence zabránily v nákupu amerických technologií, a zvažuje zákaz přístupu Američanů ke službám této iniciativy.
Kromě tohoto vývoje Bílý dům informoval, že cla na některé výrobky dovážené z Číny dosáhla celkové výše 245 %, přičemž již dříve platila cla.
Podle včera zveřejněných údajů se maloobchodní tržby v USA v březnu meziměsíčně zvýšily o 1,4 %, čímž překonaly očekávání trhu. Průmyslová výroba v USA v březnu poklesla o 0,3 %, což překonalo očekávání trhu. Míra využití kapacit v zemi se ve stejném období snížila o 0,4 bodu na 77,8 %.
Analytici uvedli, že údaje o maloobchodních tržbách, které dopadly nad očekávání, zvýšily pochybnosti, že by mohlo dojít k posunu inflace, a uvedli, že bude sledováno, jak se v údajích projeví rostoucí obavy z inflace po zavedení cel.
Kromě toho včera Bank of Canada (BoC) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 2,75 % poté, co ji uvolnila na sedmi po sobě jdoucích zasedáních.
TCMB vysvětluje: Vývoj na finančních trzích
Centrální banka přinesla ke dnešnímu rozhodnutí následující komentář:
Výbor pro měnovou politiku (Výbor) rozhodl o zvýšení základní úrokové sazby (týdenní repo sazby) ze 42,5 % na 46 %. Výbor také zvýšil jednodenní zápůjční sazbu centrální banky ze 46 % na 49 % a jednodenní výpůjční sazbu ze 41 % na 44,5 %.
Základní trend inflace v březnu ustoupil. Očekává se, že měsíční jádrová inflace u zboží v dubnu mírně vzroste v důsledku vývoje na finančních trzích, zatímco inflace u služeb by měla zůstat relativně stabilní. Předstihové ukazatele naznačují, že domácí poptávka, přestože v prvním čtvrtletí ztratila dynamiku, se pohybuje nad projekcemi a její dezinflační vliv slábne. Pozorně se sledují možné dopady rostoucích protekcionistických tendencí ve světovém obchodě na dezinflační proces prostřednictvím globální ekonomické aktivity, cen komodit a kapitálových toků. Inflační očekávání a cenové chování nadále představují rizika pro dezinflační proces.
Rozhodné nastavení měnové politiky posiluje proces dezinflace prostřednictvím obnovení rovnováhy domácí poptávky, reálného zhodnocení turecké liry a zlepšení inflačních očekávání. K tomuto procesu významně přispěje také zvýšená koordinace fiskální politiky. Přísné nastavení měnové politiky bude zachováno, dokud nebude dosaženo trvalého poklesu inflace a cenové stability. V souladu s tím bude měnověpolitická sazba nastavena tak, aby zajistila přísnost, kterou vyžaduje předpokládaný dezinflační proces, s přihlédnutím k realizované inflaci, základnímu trendu a očekáváním. Výbor bude určovat kroky, které je třeba učinit ohledně základní úrokové sazby, s ohledem na inflační výhled, obezřetnost a na základě jednání. V případě výrazného a přetrvávajícího zhoršení inflace bude měnověpolitické nastavení zpřísněno.
Vzhledem k nedávnému vývoji na finančních trzích byly urychleně přijaty další kroky na podporu transmisního mechanismu měnové politiky. Podmínky likvidity budou nadále pečlivě sledovány a nástroje řízení likvidity budou nadále účinně využívány.
S ohledem na zpožděné účinky zpřísňování měnové politiky bude Výbor přijímat taková politická rozhodnutí, která zajistí takové měnové a finanční podmínky, které sníží základní trend inflace a přiblíží inflaci ve střednědobém horizontu k pětiprocentnímu cíli. Za tímto účelem budou rozhodně využívány všechny nástroje měnové politiky. Výbor bude svá rozhodnutí přijímat v předvídatelném, na datech založeném a transparentním rámci.
Shrnutí z jednání Výboru pro měnovou politiku bude zveřejněno do pěti pracovních dnů.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
ZDROJ: TCMB
Komentáře
Okomentovat