Přeskočit na hlavní obsah

Turecká centrální banka snižuje úrokovou sazbu opět o 250 bazických bodů v novém kalendáři

Turecká centrální banka dnes ve 14 hodin zveřejnila své rozhodnutí ohledně základní úrokové sazby. Ta se opět snížila, a to o 2,5 procentního bodu na 42,5 %. To jen potvrdilo ukončení období úrokové sazby 50 %, které trvalo od dubna do listopadu loňského roku. Je to další z řady důkazů, že nastolená opatření pro záchranu turecké ekonomiky jsou správná a fungují.

Od parlamentních a prezidentských voleb koncem na jaře 2023 se úroková sazba upravovala následovně:

  • 22. června 2023 skokově zvýšil úrokovou sazbu z 8 a 15 % (psali jsme)
  • 20. července 2023 opět zvýšil z 15 na 17,5 % (tedy o 2,5 procentního bodu), psali jsme
  • 24. srpna 2023 zvyšuje centrální banka ze 17,5 na 25 % (tedy o 7,5 procentního bodu), psali jsme
  • 21. září 2023 zvyšuje centrální banka ze 25 na 30 % (tedy o 5 procentních neboli 500 bazických bodů), psali jsme
  • 26. října 2023 zvyšuje centrální banka z 30 na 35 % (psali jsme)
  • 23. listopadu 2023 zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 35 na 40 % (psali jsme)
  • 21. prosince 2023 zvyšuje centrální banka z 40 na 42,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
  • 25. ledna zvyšuje centrální banka úrokovou sazbu z 42,5 na 45 %, tedy o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
  • 22. února centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 21. března zvyšuje centrální banka z 45 na 50 % (psali jsme)
  • 25. dubna centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 23. května centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 27. června centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 23. července centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 20. srpna centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 19. září centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 17. října centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 21. listopadu centrální banka oznámila, že žádné zvýšení nebude (psali jsme)
  • 26. prosince 2024 centrální banka snižuje úrokovou sazbu z 50 na 47,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
  • 23. ledna 2025 centrální banka snižuje úrokovou sazbu z 47,5 na 45 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů (psali jsme)
  • 6. března 2025 centrální banka snižuje úrokovou sazbu z 45 na 42,5 % neboli o 2,5 procentního bodu neboli 250 bazických bodů




Již před třemi měsíci se docílil jeden z mnoha kroků na cestě k záchraně ekonomiky (psali jsme v článku Turecká oficiální inflace klesla pod 50 procent, tedy pod úrokovou sazbu). Po uvedení minimální mzdy pro rok 2025 se zvýšením o pouhých 30 % (psali jsme v článku Turci dostali na Štědrý den dárek, minimální mzdu na rok 2025) bylo snížení 50% úrokové sazby očekávané, stejně tak jako současné snížení na 42,5 %.

Centrální banka přinesla ke dnešnímu rozhodnutí následující komentář:

Výbor pro měnovou politiku (dále jen "Výbor") rozhodl snížit základní úrokovou sazbu, tedy týdenní repo sazbu, ze 45 % na 42,5 %.

Základní vývoj inflace v únoru po lednovém zvýšení ustoupil. Jádrová inflace zboží zůstala v tomto období relativně nízká, zatímco inflace služeb po lednovém specifickém zvýšení zpomalila. Přestože domácí poptávka byla ve čtvrtém čtvrtletí vyšší, než se předpokládalo, nadále podporovala dezinflaci. Předstihové ukazatele naznačují, že tento podpůrný výhled pokračoval i v prvním čtvrtletí letošního roku. Dopady nastavení měnové politiky na úvěrové a vkladové trhy a domácí poptávku jsou pečlivě sledovány. Inflační očekávání a cenové chování vykazují zlepšující se trend, přesto zůstávají rizikovým faktorem pro dezinflační proces.

Rozhodné nastavení měnové politiky posiluje proces dezinflace prostřednictvím obnovení rovnováhy domácí poptávky, reálného zhodnocení turecké liry a zlepšení inflačních očekávání. K tomuto procesu významně přispěje také zvýšená koordinace fiskální politiky. Přísné nastavení měnové politiky bude zachováno, dokud nebude dosaženo trvalého poklesu inflace a cenové stability. V souladu s tím bude měnověpolitická sazba nastavena tak, aby zajistila přísnost, kterou vyžaduje předpokládaný dezinflační proces, s přihlédnutím k realizované inflaci, základnímu trendu a očekáváním. Výbor bude určovat kroky, které je třeba učinit ohledně základní úrokové sazby, s ohledem na inflační výhled, obezřetnost a na základě jednání. V případě výrazného a trvalého zhoršení inflace budou účinně použity nástroje měnové politiky.

Vzhledem k nedávnému vývoji růstu úvěrů byla přijata další opatření k udržení makrofinanční stability a podpoře přísného měnového nastavení. V případě neočekávaného vývoje na úvěrových a vkladových trzích bude měnový transmisní mechanismus podpořen dalšími makroobezřetnostními kroky. Podmínky likvidity budou nadále pečlivě sledovány a sterilizační nástroje budou nadále účinně využívány.

S ohledem na zpožděné účinky zpřísňování měnové politiky bude Výbor přijímat taková politická rozhodnutí, která zajistí takové měnové a finanční podmínky, které sníží základní trend inflace a přiblíží inflaci ve střednědobém horizontu k pětiprocentnímu cíli. Za tímto účelem budou rozhodně využívány všechny nástroje měnové politiky. Výbor bude svá rozhodnutí přijímat v předvídatelném, na datech založeném a transparentním rámci.

Shrnutí zasedání Výboru pro měnovou politiku bude zveřejněno do pěti pracovních dnů.


Změna kalendáře pro rozhodnutí Centrální banky

Doposud Centrální banka turecké republiky vydávala svá rozhodnutí jednou měsíčně, tedy přibližně jednou za 4 týdny. To se mění, prodlužuje se na šest týdnů (přibližně / většinou), jak již bylo avizováno koncem prosince (viz článek Anadolu Ajansi). Pro následující rok jsou tedy termíny rozhodnutí Výboru pro měnovou politiku:

  • 6. března (tedy dnes)
  • 17. dubna
  • 19. června
  • 24. července
  • 11. září (snad to není myšleno symbolicky)
  • 23. října
  • 11. prosince
  • 22. ledna 2026
  • 12. března 2026

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: TCMB

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Zemětřesení na jihozápadě Turecka s obětí a desítkami zraněných

[ aktualizováno ve 22:24 ] Když se v Turecku řekne zemětřesení, často se tím míní jihovýchod země nebo jen Istanbul. To se ale upírá právo na zemětřesení jiným regionům, když je Turecko stejně jako Řecko protkáno zemětřesnými zlomy. Svou pozornost si nyní vybrala turistická zóna v provincii Muğla v čele s městem Marmaris ve 02:17:27 v noci místního času. Ministr vnitra Ali Yerlikaya uvedl, že v Muğle a jejích okresech bylo na místě ošetřeno 14 z našich 69 občanů, kteří v důsledku paniky skočili z výšky. 8 osob bylo ošetřeno a propuštěno ambulantně. Vyšetření a léčba 46 našich občanů pokračují na pohotovosti. Průpovídku "nejhorší smrt je z vyděšení" si nevzala k srdci 14letá Afranur Günlü z Fethiye, která na panickou ataku ze strachu ze zemětřesení bohužel zemřela i přes péči lékařů v místní nemocnici. lidé cítili zemětřesení až v Egyptě, Izraeli, Libanonu, Sýrii, Kypru nebo Řecku Evropské zemětřesné centrum připsalo zemětřesení řeckému ostrovu Rhodos, který je sice nedaleko, ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...