Írán zastavil zemní plyn mířící do Turecka. Prý je to fáma

Podle čerstvých zpráv z úterý 24. března Írán zcela přerušil tok plynu potrubím do Turecka. K tomuto kroku došlo poté, co izraelské a americké údery zasáhly klíčovou íránskou energetickou infrastrukturu, konkrétně obří plynové pole South Pars v Perském zálivu.

Před úplným zastavením byl tok plynu omezen o cca 75 %, nyní je však podle zpráv agentury Bloomberg potrubí prázdné. Tutéž zprávu přinesla řada médií po celém světě, dokonce i ruská agentura TASS (znamená to vlastně něco?).

Íránský plyn tvoří přibližně 14 % celkové turecké spotřeby. Turecký státní dovozce plynu, společnost BOTAŞ, se snaží situaci uklidnit. Oficiální vyjádření zní, že díky diverzifikaci zdrojů (vlastní těžba v Černém moři, dovoz LNG a dodávky z Ázerbájdžánu) je energetická bezpečnost země zajištěna.

Turecko v posledních měsících masivně investovalo do terminálů na zkapalněný plyn (LNG) a do podzemních zásobníků. Ministr energetiky Alparslan Bayraktar uvedl, že Turecko aktuálně nepociťuje kritický nedostatek, ale situace je monitorována v reálném čase.

Státní společnost BOTAŞ vyhlásila stav "vysoké ostražitosti". Zatímco domácnosti omezení nepociťují, velkým průmyslovým podnikům v Marmarském regionu (tedy včetně Istanbulu nebo Bursy) bylo nařízeno snížit spotřebu o 20 %. Cena elektřiny na turecké burze dnes ráno vzrostla o 15 %, což vyvolává obavy z další vlny inflace.

Plynovod dlouhý jako z Prahy do Iráku

Hlavní a v podstatě jedinou tepnou je plynovod s oficiálním názvem Tabriz–Ankara Pipeline (v Turecku často označovaný prostě jako Íránsko‑turecký plynovod). Jeho délka odpovídá vzdálenosti z Václavského náměstí do marockého města Casablanca na severozápadě Afriky, egyptské Káhiry, nebo do izraelského města Haifa v Asii, nebo na hranice Iráku.

Plynovod má projektovanou kapacitu zhruba 14 miliard m³ ročně, ale reálně se jím v posledních letech přepravovalo kolem 9–10 miliard m³. Plyn pochází primárně z obřího ložiska South Pars v Perském zálivu.

Odtud putuje íránskou vnitrostátní sítí (IGAT) na sever do města Tabríz v íránském východním Ázerbájdžánu. Plynovod následně překračuje hranici v horském průsmyku u íránského města Bazargan a vstupuje do Turecka u města Gürbulak v provincii Ağrı [áry]. Následně vede potrubí směrem na západ přes provincie Erzurum a Sivas až do hlavního města Ankary, kde je napojeno na hlavní tureckou distribuční síť provozovanou společností BOTAŞ. Celková délka trasy z Tabrízu do Ankary je přibližně 2 577 km (turecká část měří cca 1400 km).

MIMOCHODEM: Írán působí na mapě celé Asie jako jedna z menších zemiček, zatímco Turecko na mapě Evropy je gigant. Přitom Írán je více než dvakrát větší než Turecko. Írán je tak velký, že napříč Íránem je větší vzdálenost, než z Íránu do Polska (jak také upozornila virální zpráva na sociálních médiích). Česká republika by se do Íránu vešla 21krát.

Zachrání Turecko Kurdové?

Dlouhá léta byl export plynu z iráckého Kurdistánu do Turecka pouze snem kvůli sporům mezi regionální vládou v Erbílu a centrální vládou v Bagdádu. Nicméně v roce 2025 došlo k dokončení strategického propojení. Plyn proudí z obřích polí Khor Mor a Chemchemal novým vysokotlakým potrubím směrem k turecké hranici u města Faysh Khabur. Na turecké straně se napojuje na síť BOTAŞ v provincii Şırnak [šyrnak].

Poté, co Írán před několika dny (v reakci na údery v Perském zálivu) začal zavírat kohoutky, Turecko okamžitě aktivovalo krizové protokoly s iráckým Kurdistánem. Společnosti jako Dana Gas (hlavní těžař v oblasti) byly požádány o maximální možné navýšení těžby pro export do Turecka. Pro Turecko je tento plyn nyní "záchranným lanem", protože geograficky nahrazuje výpadek v sousední východní Anatolii, kudy tekl plyn z Íránu. Stávající infrastruktura ale dokáže pokrýt jen část (cca 4–5 miliard m³ ročně) tureckého deficitu. To stačí na stabilizaci sítě, ale ne na úplné nahrazení ruského nebo íránského plynu.

Je ale nutné podotknout, že pole Khor Mor je v posledních měsících pod opakovanými útoky dronů ze strany proíránských milicí operujících v Iráku.

Turecká armáda dnes ráno zahájila rozsáhlou leteckou operaci v severním Iráku. Ochrana energetické infrastruktury v iráckém Kurdistánu. Po opakovaných útocích dronů na pole Khor Mor (které teď pro Turecko nahrazuje výpadek z Íránu) Ankara vyslala jasný signál, že jakýkoliv útok na toto pole bude brát jako útok na své vlastní strategické zájmy. Zároveň mají probíhat intenzivní diplomatické rozhovory mezi Tureckem a Irákem o vytvoření bezpečného energetického a obchodního koridoru.

Energetická válka

Situace není jen technickým výpadkem, ale součástí širšího konfliktu. Írán v odvetě za údery na své území zasáhl energetické cíle v Perském zálivu (např. v Kataru), což vyhnalo ceny plynu v Evropě na nejvyšší úroveň za poslední 3 roky.

Na plynovod mířící do Turecka na území Ázerbájdžánu byly z území Íránu podniknuto již několik útoků drony. Podobně balistické rakety mířící do Turecka se ocitaly nebezpečně blízko plynovodu (psali jsme Třetí íránská raketa v Turecku. To se zuřivě brání zatažení do války. Ale Írán to prý nebyl). Na druhé straně v posledních dnech Rusko obvinilo Ukrajinu, že zaútočila na ruský konec plynovodu, mířícího do Turecka. Také irácká kurdistánská cesta není příliš bezpečná.

Zdá se, že ačkoli je Turecko mimo válečný konflikt, potenciálně nese velký díl následků, je tedy typickou čistou obětí. Na druhou stranu USA ležící tisíce kilometrů daleko a s vlastními zdroji zemního plynu i ropy může na stoupajících cenách při exportu jen vydělat. Turecko opakovaně odmítlo poskytnout Spojeným státům své základy pro útoky na Írán. Turecko také jako jediné není ze strany Íránu terčem útoku stovkami balistických střel a tisíci dronů, jak se děje zemím Arabského poloostrovu.

Odhadnout další vývoj je při stávající nepřehledné situaci těžké i pro odborníky.

Nesmysl, plyn nadále proudí!

Podle turecké státní agentury AA turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů Alparslan Bayraktar popřel zprávy o tom, že by byl zastaven tok zemního plynu z Íránu do Turecka, a po úterním zasedání vlády uvedl, že dodávky pokračují a zásobování je i nadále zajištěno. „Dodávky íránského plynu do Turecka pokračují. Naše zásobníky jsou v současné době naplněny na 71 %,“ řekl Bayraktar novinářům. Odmítl tvrzení médií, že Írán omezil vývoz plynu do Turecka, a dodal, že dodávky plynu zůstávají beze změny.

Toto jen dokazuje obrovskou vlnu záměrně vyvolaných dezinformací z více stran, mlhy, ve které se ztratí jiné, důležité a reálné informace.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík