Tuto neděli 14. srpna 2022 končí termín pro zapsání do zvláštního seznamu voličů pro blížící se volby. Jak se k volbám stavějí velvyslanectví a konzuláty České republiky prostřednictvím svých webových stránek? Informují vůbec? A pokud ano, má to centrální správu, nebo je to na libovůli toho kterého zastupitelského úřadu? Začněme v Turecku. Velvyslanectví ČR v Ankaře vydalo pro volby následující články: 14.6.2022 Volby do Senátu Parlamentu ČR – září 2022 s důležitou poznámkou v textu:  Hlasování do Senátu probíhá pouze ve volebních obvodech na území Česka . 2.8.2022  Volba prezidenta v roce 2023 s následující poznámkou: " Na území Turecké republiky v rámci konzulárního obvodu Velvyslanectví ČR v Ankaře možno volit pouze v budově Velvyslanectví ČR v Ankaře. Pro možnost volit v rámci konzulárního obvodu Generálního konzulátu ČR v Istanbulu konzultujte informace poskytované Generálním konzulátem ČR v Istanbulu. " Generální konzulát České republiky v Istanbulu zatím žádné ofi...

Když se řekne planetárium, rozumí se obvykle speciální projekční hala, často jako součást hvězdárny. Megapole jako Istanbul přece takových míst musí mít nepočítaně při rozloze města a 16 milionech oficiálních obyvatel. Nebo ne? Ano, Istanbul má řadu planetárií jak na evropské, tak na asijské straně města. Jsou zde ale možná omezení, takže přístup nemusí mít každý (kdo zaplatí vstupenku), ale jen vybraná část (například studenti univerzity, v rámci které se planetárium nachází). MIMOCHODEM : Turecky se planetárium řekne Planetaryum = Gezegen Evi. zdroj: denizli.bel.tr Istanbul: evropská strana Podle světové databáze planetárií fddb.org má evropská strana Istanbulu pět planetárií. Internet je někdy i jiného názoru. Ne všechna planetária se na onom seznamu musí nacházet, navíc záznam nemusí být aktuální. Rahmi M. Koç Müzesi: Keşif Küresi - Planetaryum Toto soukromé muzeum na břehu zálivu Halič (Zlatý roh) nabízí leccos, kromě jiného i menší planetárium průměru 6,0 metrů, projekčn...

Když se rozhodne někdo se na protest upálit, mívá k tomu velmi závažný důvod. Protestoval proti teroristickému útoku na letišti Esenboğa v Ankaře, kde zemřelo po výbuchu bomby a střelbě z automatických zbraní teroristů 9 lidí a 72 bylo zraněno. Útočníkem byla  Arménská tajná armáda pro osvobození Arménie , která měla na svědomí již řadu dalších útoků včetně zavraždění 23 tureckých diplomatů či členů jejich rodin. Organizace vznikla roku 1975 vytkla si za cíl kromě jiného, že Turecko musí odstoupit kus území pro velkou Arménii podle plánu z roku 1920 ( viz Sèvreská smlouva ). Toto území se mělo spojit s Arménskou sovětskou socialistickou republikou, tedy de facto připojení části Turecka k tehdejšímu Sovětskému svazu. Jejich útoky za existenci organizace měly dohromady 46 úmrtí and 299 zraněných. Že o arménskou otázku ani Turecko či Turky nejde ukázal teroristický útok na pařížském letišti Orly 15. července 1983, kdy bylo zabito 8 lidí a 55 jich bylo zraněno, přičemž většin...

Skoro celý týden si Turecko dalo načas s hlášením o COVID-19 a nevídané zpoždění jen podnítilo spekulace o důvodech zdržení. Každým týdnem se uvádějí data z předchozího týdne později a později. Tento týden se navíc změnil rozsah dat. Předchozí týden byly informace zveřejněny v noci z pátku na sobotu, poslední report pozdě večer v sobotu (tedy skoro o dalších 24 hodin déle). Zatímco od června letošního roku se uvádí údaje týdně ve formátu pondělí až neděle, poslední hlášení obsahuje souhrn nikoli za sedm, ale za osm dní, tedy od pondělí 25. července do pondělí 1. srpna. Je to jen překlep, nebo je to změna ve způsobu hlášení? POZNÁMKA : Oním "překlepem" se myslí, že se namísto "31 Temmuz" (31.7.) napsalo "1 Ağustos" (1.8.). Proberme si obě varianty. Pokud jde jen o technickou chybu a ve skutečnosti jde o týden od pondělí 25. do neděle 31. července, znamená to jen mírné zhoršení. A to je ten pesimističtější scénář. Pokud by se jednalo o osmidenní období pondě...

Vladimír Putin a Recep Tayyip Erdoğan se opět setkali. Zatímco minule (19. července, psali jsme ) to bylo v íránském Teheránu za účasti hlavy Íránu, tentokrát (v pátek 5. srpna 2022) to bylo na území Ruska, v Soči. Tentokrát jejich jednání po 17 dnech trvalo čtyři hodiny. Řada médií informovala o plánované schůzce, teoretizovala o možných závěrech, ale poté už se tématu nevěnovala, takže se o realitě čtenáři nedozvěděli. Podívejme se titulky zpráv v Česku (v abecedním pořadí): CNN Prima NEWS :  Zrada Turecka? Několik bank se připojuje k ruskému platebnímu systému, uvedl Erdogan ČeskéNoviny.cz :  Erdogan: Několik tureckých bank se připojuje k ruskému platebnímu systému Echo24.cz : Západ znepokojuje sblížení Erdogana s Putinem. Mluví o sankcích vůči Turecku iDnes.cz :  Turecké banky se připojují k ruskému platebnímu systému Mir iRozhlas.cz : Putin Erdoganovi poděkoval za dohodu o ukrajinském obilí. Poté domluvil platby za ruský plyn v rublech iRozhlas.cz :  Tureck...

Vedle soukromých pekáren ještě vyrábí základní pečivo radnice zmíněných velkoměst pod názvem Lidový chléb (Halk ekmek) za lidovou cenu. Dosavadní 2 turecké liry se za základní 250g chléb (asi jako česká veka) od pondělka zvyšují na tři liry pro Ankaru a İstanbul, v İzmiru jen o 20 % z 2,5 liry na 3 TL. Výrobě lidového chlebu (či pečiva celkově) se věnují následující společnosti: İstanbul : İHE (İstanbul Halk Ekmek A.Ş.) https://www.ihe.istanbul Ankara : AHE (Ankara Halk Ekmek ve Un Fabrikası A.Ş.) https://ankarahalkekmek.com.tr İzmir : İzmir nemá jednu centrální společnost. Zde měl tento projekt zpoždění, starosta Tunç Soyer zvolil kompromisní cestu. Nechtěl likvidovat stávající firmy svou levnější konkurencí, a tak zavedl model, kdy existující firmy vyrábějí lidový chléb ve svých volných kapacitách. Využití kapacity umožňuje dokonce snížit náklady na výrobu jiných produktů. Spokojeny jsou ta obě strany (radnice i výrobci), navíc také strávníci. Izmir ovšem nemusí mít přesně 250gra...

Od začátku ruské agrese vůči Ukrajině se odehrává bitva o zemní plyn, ropu a ropné produkty a následnou spirálu zdražení napříč odvětvími. OECD zveřejnila porovnání cen energií (včetně elektřiny) června 2021 a června 2022. Některé hodnoty jsou reálné, některá čísla jsou uměle tlačena statistickým úřadem některých zemí na pokyn jejich vlád. Jak je na tom Turecko, jak země V4? Tu je mapa zemí Evropy včetně Turecka (pro tvorbu použito webu paintmaps.com ): Nyní detailní čísla v grafu (zahrnuty i státy zcela mimo Evropu). Maďarsko je zcela mimo rozsah ostatních zemí Evropské unie. Ale jak podotýkají přímo zdroje z Maďarska, tamní realita je odlišná. Zastropování cen určených jen pro místní vedlo k zápůjčkám poznávacích značek aut cizincům, poté k omezení dodávek pohonných hmot a tlaku společností na zvýšení cen. Turecko se tedy potýká s velkou inflací, takže se to týká také energií. To je také důvod aktuálního chování turecké vlády při vyjednávání o dodávek pro nadcházející zimu. A tak je ...

Istanbulské metro zažívá v posledních dvaceti letech obrovský rozmach. Zadat heslo a zeptat se strejdy Gůgla, to umí každý. Ale v přívalu odpovědí se už každý nevyzná. Kdejaký odkaz vypadá důvěryhodně, ale nemusí mít nejnovější verzi. Některé jsou dokonce patnáct let staré. Některé mapy navíc klamou tělem. Projděme se nabídkami, kterými se internet jen hemží. Různých variant či různých grafických návrhů je hodně, pojďme jednu po druhé. Začněme těmi horšími. POZNÁMKA : Hledáme vysloveně mapu systému istanbulského metra a nikoli obecné mapové systémy (Mapy.cz, maps.google.com, Mooovit, Trafi, Yandex atd.). Těm se podíváme na zoubek někdy příště (slíbí si a v davu zmizí...). Chudáci Francouzi Zřejmě rekordmanem je doména istanbul.fr , kde je v www.istanbul.fr/metro tak stará mapa, že Atatürkovu letišti říká prostě letiště, protože Istanbul tehdy jiné nemělo (tzv. druhé letiště Sabiha Gökčen bylo otevřeno 8. ledna 2001, tedy ještě před teroristickým útoky 11. září 2001). Mapa je údajně z ...

Turgut Uyar je jedním z nejvýznamnějších tureckých básníků a spisovatelů. Narodil se 4. srpna 1927 v Ankaře a zemřel 22. srpna 1985 v Istanbulu na cirhózu jater (těsně po svých 58. narozeninách). Citáty z jeho děl o lásce a vztazích jsou k vidění na sociálních sítích. Jak tomu až příliš často bývá, je slavný v Turecku, ale za hranice se sláva obvykle nedostala. Wikipedie jej zná v turečtině, jazycích tureckých minorit (kurdsky, zazaki), arménsky, ázerbájdžánsky a rusky (tedy vlastně okolní země) a anglicky (chybí dokonce i němčina). Tu je ukázka jedné z jeho básní: Tut Ki Ben tut ki sen bir şiiri çok iyi yazsan ya da çok iyi bir şiir yazsan bir saatin aralıksız işleyişi bir çocuğun bir sokak kedisini sevişi bilmem ki sanki güzel bir akşam gibi onun için her akşamı iyi yaşamalıyım yani kıskanılan onu demek istediğim hepsi zdroj: wikimedia.org ...a český překlad: Drž se toho drž se toho, že můžete velmi dobře napsat báseň nebo napsat velmi dobrou báseň nepřetržitá práce hodin dítě milují...

Inflace, zdražování a jiné pojmy obcházejí nejen Evropou jako velké strašidlo letošního roku. Turecko vydalo počátkem srpna údaje o předchozím měsíci. Smršť nových čísel z různých zdrojů může působit jako zmatek, může vyvolat skepsi, nebo naopak mírnou naději. Začíná se inflace uklidňovat, nebo jen nabírá dech k dalšímu a většímu útoku? Verzí, co hrdlo ráčí Různé instituce vydávají vlastní data pro meziroční inflaci (tedy červenec 2021 versus červenec 2022): 176 ,04 % podle ENAG (Enflasyon Araştırma Grubu = Skupina pro výzkum inflace) 128 % podle TÜRK-İŞ (Konfederace tureckých odborových svazů) 79 ,60 % podle TÜİK (Türkiye İstatistik Kurumu = Turecký statistický úřad) Výše uvedené údaje jsou pro celé Turecko. Další údaj platí jen pro Istanbul: 99,1 % podle İTO (İstanbul Ticaret Odası = Istanbulská obchodní komora) Podle dat tureckého státu (TÜİK) vypadá situace nepěkně, viz níže uvedený graf od ledna 2005 do konce července 2022: Turecko se pohybovalo kolem 10 % až do prosince 202...

Nějak nápadně často se v posledních letech začínají objevovat titulky o turecké liře, kde se použije slova jako rekord, propad či tak nějak podobně. Jinak tomu není ani nyní. Americký dolar a švýcarský frank "políbily" hranici 18 resp. 19 TL , britská libra překročila 22 TL. Aktuální kursy z 2. srpna 2022 jsou následující: 1 GBP = 22,02 TL (britská libra) 1 CHF = 18,93 TL (švýcarský frank) 1 EUR = 18,44 TL (euro) 1 USD = 17,96 TL (americký dolar) 1 CAD = 14 TL (kanadský dolar) 1 AUD = 12,60 TL (australský dolar) 1 PLN = 3,88 TL (polský zlotý; doposud nejnižší hodnota je 4,04 z 20.12.2021) 1 BRL = 3,43 TL (brazilský real) 1 DKK = 2,46 TL (dánská koruna) 1 NOK = 1,84 TL (norská koruna) 1 SEK = 1,76 TL (švédská koruna) ...a obráceně z turecké koruny (TL = TRY): 1 TRY = 2,01 THB (thajský baht) 1 TRY = 1,33 CZK = Kč (doposud nejnižší hodnota byla 20. prosince 2021) Propad není skokový, ale spíš plynule drobným přískokem vpřed. Na téma turecké měny a ekonomiky jsme v poslední době ...

Turecko provozuje síť vysokorychlostní železnice YHT propojující stále větší množství velkoměst s vidinou propojení přes Bulharsko do Evropy. Připravuje se ale ještě rychlejší varianta propojující největší a hlavní město, tedy Ankaru a Istanbul. Mezi Ankarou a Istanbulem YHT již existuje s tím, že pro cestující z první do poslední zastávky má některé nevýhody: ačkoli jiné YHT spoje mají maximální rychlost až 300 km/h, zde je pouze 250 km/h má řadu zastávek, což snižuje průměrnou rychlost maximální rychlosti 250 km/h se blíží jen v 190km úseku Eskişehir – Polatlı (celkově 624 km) nejede přímo (či alespoň zhruba), ale dělá slušnou zajížďku přes město Eskišehir Celou trasu 624 km vlak projede za necelých 5 hodin. MIMOCHODEM : Na trasu z Ankary do Istanbul jsou nasazeny (dnes již) starší modely CAF Cepia HT65000 s maximální rychlostí 250 km/h. Rychlejší variantou vlaku Siemens Velaro HT80000 schopnou rychlosti až 300 km/h jsou vybaveny YHT trasy Ankara – Konya nebo Ankara – Sivas....